Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 2441/2021

33 Cdo 2441/2021-725

USNESENÍ

Administrace pohledávek s. r. o.

1) J. T.

a

2) I. T.

, oběma bytem XY, zastoupeným JUDr. Martinem Týlem, advokátem se sídlem v Pardubicích, Škroupova 561, o 894 820 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. , o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 10. 2. 2021, č. j. -679, takto:

I. Dovolání seodmítá.II. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 14.762,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Marka Svojanovského, advokáta.

O d ů v o d n ě n í:

Okresní soud v Pardubicích (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 15. 6. 2020, č. j. -622, ve znění opravného usnesení ze dne 14. 7. 2020, č. j. -633, uložil žalovaným povinnost společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni částku 812.820,- Kč s blíže specifikovaným úrokem z prodlení (výrok I.), dále jim uložil povinnost společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni částku 82.000,- Kč s blíže určeným úrokem z prodlení (výrok II.) a rozhodl o nákladech řízení (výroky III. a IV.). Soud prvního stupně vyšel z následujících zjištění:

- právní předchůdce žalobkyně – Dřevostavby Olomouc a. s. uzavřela s žalovanými jako objednateli dne 17. 6. 2013 písemně smlouvu, jejímž předmětem plnění byla dodávka a montáž rodinného domku podle projektové dokumentace,- strany smlouvy si dohodly, že za objednatele jedná 1) žalovaný nebo osoba pověřená ve stavebním deníku; k jednání žalovaných po uzavření smlouvy nebylo potřeba jejich společné účasti,- jednání 1) žalovaného zavazovalo oba žalované,- k předání a převzetí díla žalovanými došlo 17. 12. 2013,- do „konečného zápisu“ byly zaznamenány vady i nedodělky,

Cituje z odůvodnění rozsudků Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2007, sp. zn. , ze dne 18. 4. 2002, sp. zn. , a ze dne 20. 4. 2010, sp. zn. , uzavřel, že dílo bylo žalovaným – byť s vadami a nedodělky – řádně předáno, a tak právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo právo na doplacení ceny díla. Dne 20. 5. 2014 potvrdil 1) žalovaný podpisem ve stavebním deníku, že byly odstraněny vady a nedodělky bránící dokončení díla a jeho užívání. Soud prvního stupně zdůraznil, že i po převzetí díla mohli žalovaní uplatňovat vůči právní předchůdkyni žalobkyně práva z odpovědnosti za vady, neboť převzetím díla jich nebyli zbaveni. Ve vztahu k žalobnímu tvrzení, že stavba rodinného domu měla být zařazena do kategorie energetické náročnosti „B“ soud prvního stupně uzavřel, že ze žádného smluvního ujednání nevyplývá, že dům měl být zhotoven jako nízkonákladový ve skupině energetické náročnosti „B“. Podle přesvědčení soudu prvního stupně došlo k předání díla řádně a včas, žalovaní tak nemají právo na zaplacení smluvní pokuty za prodlení s předáním díla. Jelikož jsou žalovaní v prodlení s úhradou doplatku ceny díla ve výši 812.820,- Kč, jsou povinni současně podle smlouvy uhradit i kapitalizovanou smluvní pokutu ve výši 82.000,- Kč.

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 10. 2. 2021, č. j. -679, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Ztotožnil se s jeho skutkovými zjištěními. Pokud jde o právní posouzení věci, zdůraznil, že smlouvu o dílo uzavřeli oba manželé (žalovaní) jako objednatelé. Smluvně bylo dohodnuto, kdo bude ve věcech smlouvy jednat za zhotovitele a za objednatele. Za objednatele to byl 1) žalovaný, a proto je lichá námitka žalovaných, že nemohl sám provedené dílo převzít a podepsat protokol o odevzdání a převzetí ze dne 17. 12. 2013. Převzal-li 1) žalovaný dílo s poznámkou, je přebírá bez zjevných vad a nedodělků, které by bránily převzetí stavby, přičemž protokol o předání a převzetí obsahuje výčet vad, ve vztahu k nim byla dohodnuta pozastávka části ceny díla, vady byly podle zápisu ve stavebním deníku odstraněny 20. 5. 2014, vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně právo vyúčtovat žalovaným doplatek ceny díla ve výši 812.820,- Kč. Na rozdíl od soudu prvního stupně odvolací soud vzal za prokázané, že účastníci smlouvy si dohodli, že dům bude mít energetickou náročnost třídy „B“, neboť taková kategorie vyplývá z projektové dokumentace. V řízení bylo prokázáno, že dům tuto energetickou kategorii splňuje a žalovaným se naopak nepodařilo prokázat, že má energetickou náročnost třídy „C“. Odvolací soud neshledal, že by řízení před soudem prvního stupně bylo zatíženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, spočívající v tom, že soud prvního stupně nepřihlédl k omluvě 1) žalovaného z účasti na jednání dne 5. 6. 2020. Odvolací soud k nařízenému odvolacímu jednání předvolal 1) žalovaného a dal mu prostor se k věci vyjádřit. Zdůraznil, že k porušení jeho procesních práv nedošlo i proto, že jednání před soudem prvního stupně se zúčastnil jeho právní zástupce.

Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalovaní dovolání, jehož přípustnost ve smyslu , (dále jen „ “) spojují s tím, že rozhodnutí závisí na řešení otázek hmotného práva, které nebyly dosud v rozhodovací činnosti dovolacího soudu vyřešeny, a dále na řešení otázek procesního práva, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Za doposud nevyřešené považují otázky, zda:

- k platnosti předání a převzetí provedeného díla spočívajícího ve výstavbě rodinného domku je nezbytné, aby zhotovené dílo bylo převzato oběma manželi a zda převzetí jen jedním z nich zakládá právo dovolat se relativní neplatnosti podle , (dále jen „obč. zák.“), - na nyní souzenou věc dopadají závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2010, sp. zn. , v otázce platnosti předávacího protokolu a právní úpravy podle obč. zák., - je přípustným důkazem posudek znalce, který nemá znaleckou způsobilost v oboru, kterého se znalecké posuzování týká, - převezme-li objednatel dílo a o odevzdání a převzetí je vyhotoven a podepsán předávací protokol, je tím založena nevyvratitelná právní domněnka, že dílo bylo provedeno v dohodnuté kvalitě, bez vad a nedodělků bránících řádnému užívání díla.

Žalobkyně navrhla dovolání jako nepřípustné odmítnout, popř. jako nedůvodné zamítnout. Ve vztahu k otázkám předloženým žalovanými dovolacímu přezkumu uvedla, že podle pověření ve smlouvě o dílo (čl. VII. odst. 1) měli za zhotovitele jednat členové představenstva a stavební technik a za objednatele 1) žalovaný a osoba pověřená ve stavebním deníku. Z tohoto důvodu se předání zúčastnil pouze 1) žalovaný za objednatele. Při předání díla byly v předávacím protokole uvedeny vady a nedodělky, které byly v termínu odstraněny. Předmět díla byl předán dne 17. 12. 2013 a to bez ohledu na to, zda měl vady či nikoliv. Podpisem předávacího protokolu se žalovaní rozhodně nevzdali práva uplatňovat práva z odpovědnosti za vady. Zdůrazňuje, že jsou-li ze smlouvy žalovaní oprávněni a povinni společně a nerozdílně, mohl ostatně dílo převzít jen jeden z nich.

Nejvyšší soud projednal dovolání podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 , dále opět jen „ “).

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Může-li být dovolání přípustné jen podle , musí dovolatel vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nestačí pouhá citace ustanovení (či jeho části).

Podle věty první lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Podle přípustnost dovolání ( až 238a) je oprávněn zkoumat jen dovolací soud; ustanovení a 2 tím nejsou dotčena.

Dovolací soud je při přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu vázán uplatněným dovolacím důvodem (srovnej větu první ); vyplývá z toho mimo jiné, že při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení právních otázek, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo na vyřešení právních otázek, které v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny, a zda je tedy dovolání podle přípustné, může posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatel v dovolání označil.

Přípustnost dovolání nezakládá otázka, zda k platnosti předání a převzetí provedeného díla je nezbytné, aby zhotovené dílo bylo převzato oběma manželi a zda převzetí jen jedním z nich zakládá právo dovolat se relativní neplatnosti podle § 145 odst. 2 obč. zák., neboť její řešení dovolatelé budují na vlastní verzi skutku, a pomíjejí, že oba soudy vyšly ze zjištění, že účastníci si smluvně dohodli osoby oprávněné jednat ve věci smluvních tak i technických, přičemž za objednatele jím byl určen 1) žalovaný, který provedené dílo i převzal.

Přípustnost dovolání nezakládá řešení otázky, zda v případě jsou-li žalovaní oprávněni i povinni ze smlouvy společně a nerozdílně stačí, že dílo převezme jen jeden z nich, neboť na řešení této otázky není rozhodnutí odvolacího soudu založeno; vychází z toho, že 1) žalovaný byl podle smlouvy o dílo oprávněn jednat i za 2) žalovanou.

Namítají-li dovolatelé, že znalecký ústav neměl znaleckou způsobilost v oboru, kterého se znalecké posuzování týkalo, nenapadají žádný právní závěr odvolacího soudu vyplývající z hmotného nebo procesního práva, na němž je rozhodnutí odvolacího soudu o věci založeno.

Řešení právní otázky, zda převzetí díla objednatelem podepsáním protokolu o odevzdání a převzetí, zakládá nevyvratitelnou právní domněnku, že dílo bylo provedeno v dohodnuté kvalitě, bez vad a nedodělků bránících řádnému užívání díla, přípustnost dovolání podle rovněž nezakládá. Na řešení této otázky rozhodnutí odvolacího soudu nespočívá, resp. takový závěr odvolací soud nepřijal. Naopak se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, podle něhož i po převzetí díla mohli žalovaní uplatňovat vůči právní předchůdkyni žalobkyně práva z odpovědnosti za vady, neboť převzetím díla jich nebyli zbaveni.

Námitkami, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné, že odvolací soud porušil jejich právo na spravedlivý proces, že došlo k porušení principu právní jistoty, že nebyla připuštěna řada důkazů (viz bod V. odst. 1 dovolání) a jejich neprovedení odvolací soud nedostatečně odůvodnil, že soudy nerespektovaly zásadu koncentrace řízení podle a že dovolatelé nebyli poučeni o změně právního hodnocení věci odvolacím soudem, mu vytýkají, že řízení zatížil vadami, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. K vadám řízení (jsou-li skutečně dány) dovolací soud přihlédne pouze, je-li dovolání přípustné; samy o sobě nejsou způsobilé přípustnost dovolání založit. Nejde totiž o otázku správnosti či nesprávnosti právního posouzení věci podle , tj. o otázku, na jejímž řešení napadené rozhodnutí závisí, nýbrž o otázku případné existence či neexistence vady řízení ve smyslu věty druhé (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 2. 2014, sp. zn. , ze dne 28. 8. 2014, sp. zn. , a ze dne 23. 7. 2014, sp. zn. ).

K dovolacímu tvrzení žalovaných, že mezi provedenými důkazy a skutkovými zjištěními je extrémní nesoulad považuje Nejvyšší soud za nezbytné zdůraznit, že podle ustálené judikatury Ústavního soudu platí, že pouhý poukaz dovolatelů na porušení základních práv a svobod (jako dovolacího důvodu) neeliminuje jejich obligatorní povinnost vymezit v dovolání předpoklad jeho přípustnosti podle , tedy které z hledisek uvedených v ustanovení považují pro účely přípustnosti dovolání za splněné (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 14. 6. 2016, sp. zn. , ze dne 19. 9. 2017, sp. zn. , ze dne 29. 8. 2017, sp. zn. , a jeho nález ze dne 14. 6. 2016, sp. zn. ). Zároveň platí, že skutkový stav věci, k němuž dospěl hodnocením provedených důkazů odvolací soud, nelze – až na výjimečný případ extrémního rozporu mezi skutkovými zjištěními a provedenými důkazy, kdy hodnocení důkazů je založeno na libovůli (k tomu srov. nálezy Ústavního soudu ze dne 26. 9. 2005, sp. zn. , publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 181/2005, a ze dne 17. 12. 2014, sp. zn. , popř. usnesení Ústavního soudu ze dne 26. 5. 2015, sp. zn. , nebo ze dne 28. 3. 2013, sp. zn. ) – dovoláním úspěšně zpochybnit (srov. ). O případ extrémního rozporu mezi skutkovými zjištěními a provedenými důkazy v souzené věci přitom nejde.

Protože dovolatelé nepředložili k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala přípustnost jejich dovolání ve smyslu , Nejvyšší soud je odmítl ( ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinní dobrovolně, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 31. 8. 2022

JUDr. Václav Duda předseda senátu