Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 2105/2021

33 Cdo 2105/2021-1124

USNESENÍ

a) M. B.,

a

b) T. B.

, obou bytem XY, a

c) A. A.,

se sídlem XY, identifikační číslo XY, zastoupených JUDr. Tomášem Vymazalem, advokátem se sídlem v Olomouci, Wellnerova 1322/3c, proti žalovaným

1) L. Š.,

bytem XY, a

2) H. Š.

, zemřelé dne 14. 8. 2021, naposledy bytem XY, zastoupeným Mgr. Liborem Špundou, advokátem se sídlem v

Olomouci, Masarykova třída 795/41, o 399.890,- Kč a 158.232,- Kč, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. , o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 18. 2. 2021, -1080, takto:

I. Ve vztahu k žalované H. Š. se dovolací řízení zastavuje.II. Dovolání žalobců se odmítají.III. Ve vztahu mezi žalobci a žalovanou nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.IV. Žalobci a) a b) jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalovanému L. Š. na náhradě nákladů dovolacího řízení 9.418,56 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Libora Špundy, advokáta. V. Žalobkyně c) je povinna zaplatit žalovanému L. Š. na náhradě nákladů dovolacího řízení 7.552,78 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Libora Špundy, advokáta.

O d ů v o d n ě n í:

Okresní soud v Olomouci (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 29. 3. 2019, č. j. -876, ve spojení s doplňujícím usnesením ze dne 10. 5. 2019, č. j. -891, uložil žalovaným povinnost zaplatit společně a nerozdílně žalobcům a), b) k jejich ruce společné a nerozdílné částku 234.000,- Kč (výrok I), zamítl žalobu, aby žalovaní společně a nerozdílně zaplatili žalobcům a) a b) k jejich ruce společné a nerozdílné částku 165.890,- Kč (výrok II), zamítl žalobu žalobkyně c), aby jí žalovaní společně a nerozdílně zaplatili částku 158.232,- Kč (výrok III), a rozhodl o náhradě nákladů řízení účastníků a státu (výroky IV, V a VI). Vymezil, že předmětem řízení byl požadavek

- žalobců a) a b) na slevu z kupní ceny nemovitosti zakoupené od žalovaných pro její vady ve výši 234.000,- Kč,- žalobců a) a b) na náhradu škody ve výši 165.890,- Kč, zahrnující požadavek na zaplacení částky 148.531,- Kč za vybudování nového zdroje pitné vody (studny) a s tím souvisejícími náklady, náhradu výdajů spojených s kolaudací prvního patra nemovitosti ve výši 5.755,- Kč, na jízdné ve výši 11.604,- Kč vynaložené v souvislosti se zajištěním zdroje pitné vody a s kolaudací prvního patra zakoupené nemovitosti z místa bydliště žalobců a) a b) v XY do XY,- žalobkyně c) na náhradu škody ve výši 158.232,- Kč zahrnující požadavek na zaplacení částky 11.652,- Kč, představující rozdíl mezi plánovaným nájemným v zakoupené nemovitosti a nájemným uhrazeným za pronájem výukových prostor v hotelu Hanácký dvůr v období od března 2010 do února 2011, dále požadavek na zaplacení částky 60.000,- Kč, představující rozdíl mezi plánovaným nájemným v zakoupené nemovitosti a nájemným uhrazeným za pronájem výukových prostor v období od 1. 3. 2011 do 31. 8. 2011 společnosti SIWATECH a. s., požadavek na zaplacení částky 73.500,- Kč za poskytování prostor k podnikání z domova za období od 15. 10. 2010 do 31. 8. 2011, a konečně požadavek na zaplacení částky 13.080,- Kč za platby za ubytování lektorů v období od března 2011 do července 2011.

Soud prvního stupně uzavřel, že žalobci a) a b) koupili od J. Č. [původně žalovaný 1)] a H. Š. [žalovaná 2)] nemovitost – budovu čp. XY stojící na pozemku parc. č. XY, pozemek parc. č. XY a pozemek parc. č. XY vše zapsáno na LV XY pro k. ú. XY, obec XY, u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, katastrální pracoviště XY, na základě kupní smlouvy ze dne 20. 9. 2009; k protokolárnímu předání nemovitosti došlo 23. 11. 2009. Společně s předmětnou budovou nabyli žalobci a) a b) vlastnické právo k přilehlému pozemku parc. č. XY, na němž se nacházela studna ve výlučném vlastnictví právního předchůdce žalovaného 1). K okamžiku převzetí nemovitosti byl dům zásobován vodou ze studny nacházející se na obecním pozemku parc. č. XY. Žalobci a) a b) informace o skutečném zdroji vody získali až v únoru 2010. Rozborem vody ze studny na pozemku parc. č. XY zjistili, že voda z této studny není pitná a je zdravotně závadná. V září 2010 zahájili práce na vybudování nové studny v blízkosti domu, na kterou bylo dne 23. 8. 2011 vydáno kolaudační rozhodnutí. Náklady na její vybudování včetně nových rozvodů v domě a příslušné revize představují částku 148.531,- Kč. V souvislosti s dodatečnou kolaudací podkrovní přestavby vynaložili na vydání kolaudačního souhlasu ze dne 1. 9. 2010 částku 5.755,- Kč. Za účelem vyřízení kolaudačního rozhodnutí a zjišťování kvality vody ve studni, jakož i vybudování nové studny žalobci a) a b) vykonali 35 cest, jejichž náklady vypočetli na částku 11.604,- Kč.

Žalobkyně c) – pokračuje soud prvního stupně - jejímiž jedinými společníky a zároveň jednateli jsou žalobci a) a b), vznikla v roce 2009 za účelem poskytování vzdělávacích aktivit, pro něž zajišťuje lektory, kterým hradila ubytování a studentům je zprostředkovávala. K provozu svých aktivit potřebovala výukové prostory, prostory pro administrativní zázemí a místnosti pro zajištění bydlení lektorů a studentů. Za tím účelem uzavřela s žalobci a) a b) nájemní smlouvu ke sporné budově na dobu od února 2010 do konce ledna 2015. Již dne 10. 3. 2010 byla nájemní smlouva ukončena pro absenci zdroje pitné vody v nemovitosti. Od března 2010 do ledna 2011 žalobkyně c) užívala jako výukové prostory salónky hotelu Hanácký dvůr, od 1. 3. 2011 pak prostory společnosti SIWATEC a. s. Jako administrativní místnost používala od 15. 10. 2010 část bytu N. H., který si jako celek pronajali žalobci a) a b). Ubytování studentů a lektorů zajišťovala v ubytovně Marii. Celkové náklady za tyto služby ve vymezeném období vyčíslila částkou 158.232,- Kč.

Po právní stránce soud prvního stupně, odkazuje na a 2 , (dále jen „o. z.“), věc posoudil podle , platného do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák“.). Cituje ustanovení , , , , , , a obč. zák dospěl k následujícím závěrům:

1. Jelikož se žalobci a) a b) nedovolali relativní neplatnosti kupní smlouvy pro omyl, který měl vyvolat původní žalovaný J. Č. v souvislosti se studnou, považoval soud prvního stupně smlouvu za platný právní úkon. 2. Studna na pozemku parc. č. XY, na kterou byl dům čp. XY při předání napojen, je samostatnou věcí, která byla v okamžiku převodu domu ve vlastnictví prodávajících a představovala příslušenství věci hlavní – budovy čp. XY. Soud prvního stupně zdůraznil, že ne každá studna je samostatnou věcí, neboť záleží na jejím provedení, přičemž nerozhoduje, zda byla či nebyla vybudována na základě příslušného správního povolení, ani to, zda splňuje platné technické normy. Voda, vedená do domu čp. XY ze studny na pozemku parc. č. XY, nebyla pitná, neboť nesplňovala kritéria vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. , kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, pro pitnou vodu. Tato skutečnost ovšem nepředstavuje vadu nemovitosti, jež je zásobována individuálně z vlastního zdroje vody, neboť není obvyklou vlastností taková její kvalita, jež by odpovídala jakosti pitné vody. Je výrazem běžné opatrnosti kupujícího, v situaci, kdy rodinný dům není napojen na veřejný vodovod, že si – za předpokladu, že zásobování domu pitnou vodou pro něj představuje požadovanou vlastnost nemovitosti, o níž nebyl prodávajícím ujištěn – jakost vody ověří, popř. si napojení domu na zdroj pitné vody vymíní. Neučiní-li tak, nelze nedostatek takové vlastnosti nemovitosti považovat za vadu podle obč. zák. Je pravda, že dostalo-li by se žalobcům a) a b) od prodávajících prokazatelně ujištění o tom, že voda z vlastního zdroje je pitná, potom by prodávající za nedostatek této vlastnosti nesl odpovědnost. V nyní souzené věci však nebyla existence takového ujištění prokázána. 3. Okolnost, že kupujícím byla převedena do vlastnictví jiná studna v horším technickém stavu (musí být napojena přes delší potrubí, je ve špatném technickém stavu, opatřena jen provizorním poklopem, zapuštěna pod povrch země, což může negativně ovlivňovat kvalitu zadržované vody) je skrytou vadou nemovitosti, neboť její stav neodpovídal deklarovaným vlastnostem, a zakládá právo kupujících na slevu z ceny předmětu koupě.4. Za další vadu nemovitosti je potřeba považovat absenci kolaudačního souhlasu s přestavbou prvního patra domu; faktickému užívání nemovitosti tato vada nebrání, jde ale o vadu, o níž J. Č. věděl.

S odkazem na § 597 odst. 1 obč. zák. a závěry judikatury Nejvyššího soudu k otázce kritérií při posuzování výše slevy z kupní ceny (viz jeho rozsudky ze dne 28. 1. 2004, sp. zn. , ze dne 14. 3. 2006, sp. zn. , a ze dne 11. 2. 2010, ) soud prvního stupně uzavřel, že sleva ve výši 234.000,- Kč odpovídá necelým 7 % z kupní ceny a je přiměřená, přičemž odpovídá dvojnásobku skutečně vynaložených nákladů na vybudování nové studny včetně jejího napojení na obytný dům včetně nákladů dodatečné kolaudace ve výši 5.755,- Kč.

Pokud jde o nárok žalobců a) a b) na náhradu škody ve výši 165.890,- Kč, sestávající z částky 148.531,- Kč za vybudování nového zdroje pitné vody (studny) a s tím souvisejících nákladů, výdajů spojených s kolaudací prvního patra nemovitosti ve výši 5.755,- Kč, jízdného ve výši 11.604,- Kč vynaloženého v souvislosti se zajištěním zdroje pitné vody a s kolaudací prvního patra zakoupené nemovitosti z místa bydliště žalobců a) a b) v XY do XY, soud prvního stupně dospěl k závěru o nedůvodnosti takového požadavku. Připustil, že právo z odpovědnosti za vady a právo na náhradu škody mohou vedle sebe samostatně obstát, přičemž platí, že nároků z odpovědnosti za vady koupené věci se nelze domáhat z titulu náhrady škody a naopak náhrady nákladů na odstranění vad předmětu kupní smlouvy se nelze domáhat z titulu náhrady škody (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2014, sp. zn. ). Žalobci a) a b) byli úspěšní se svým požadavkem na slevu z kupní ceny, jejíž výše vyjadřuje náklady na odstranění zjištěných skrytých vad předmětu koupě (srovnej závěry soudu prvního stupně shora). Nárok na náhradu škody skládající se z nákladů na odstranění vad proto nemůže obstát, neboť by takové plnění bylo žalobcům a) a b) ve stejné výši přiznáno opakovaně z jiného právního titulu.

Co do požadavku žalobkyně c) na náhradu škody ve výši 158.232,- Kč soud prvního stupně uzavřel, že neprokázala v žalobě přednesenými tvrzeními vznik škody. Se zřetelem k tomu co uvedl k otázce kvality vody v nemovitosti [že nedostatečná kvalita vody není skrytou vadou nemovitosti, za niž by odpovídali prodávající, neboť nebylo prokázáno, že by o zajištění zdroje pitné vody v nemovitosti žalobce a) a b) ujistili] náklady spojené s provozováním jejích podnikatelských aktivit v jiných provozovnách nemohou být škodou.

Proti rozsudku soudu prvního stupně podali všichni žalobci i žalovaní odvolání.

Usnesením ze dne 7. 2. 2020, -1008, Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci (dále jen „odvolací soud“) zamítl návrh žalobců, aby na jejich místo do řízení nastoupila na straně žalující Terapeutická komora z. s., spolek se sídlem v Moravském Berouně, Dvořákova 395.

Dovolání proti tomuto rozhodnutí odvolacího soudu Nejvyšší soud svým usnesením ze dne 27. 8. 2020, sp. zn. , zamítl.

Rozsudkem ze dne 18. 2. 2021, č. j. -1080, odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku I. v rozsahu povinnosti žalovaných zaplatit společně a nerozdílně žalobcům a) a b) k jejich ruce společné a nerozdílné částku 122.483,- Kč a ve výrocích II. a III. Změnil jej ve zbývající části výroku I. o částce 111.517,- Kč tak, že žalobu v tomto rozsahu zamítl; zároveň rozhodl o veškerých nákladech řízení před soudy obou stupňů. Odvolací soud v souladu s názorem soudu prvního stupně a judikaturou Nejvyššího soudu představovanou jeho rozsudkem ze dne 25. 7. 2013, sp. zn. , zdůraznil, že odporuje ustálené rozhodovací praxi dovolacího soudu názor prosazovaný žalobci, že obvyklou vlastností nemovitosti, která má být užívána k bydlení, je zdroj pitné vody. Odvolací soud zopakoval, že v případě rodinného domu (tak jako v tomto případě), který je napojen na individuální zdroj vody, nelze považovat za obvyklé, že voda z takového zdroje dosahuje kvality pitné vody. Je výrazem běžné opatrnosti kupujícího, že si jakost vody ověří. Neučiní-li tak, nelze nedostatek takové vlastnosti nemovitosti považovat za vadu ve smyslu § 597 obč. zák. Žalobci a) a b) jako kupující si nevymínili žádné zvláštní vlastnosti převáděných nemovitostí, tedy ani zásobování pitnou vodou ze studny uvedené v kupní smlouvě. Taktéž se jim nedostalo ujištění ze strany prodávajících o zásobování nemovitosti pitnou vodou ze studny. Je nepochybné, že původní prodávající odpovídají žalobcům a) a b) za to, že nebyli upozorněni, že zdroj vody se ve skutečnosti nachází na cizím pozemku a nikoli na pozemku označeném v kupní smlouvě, a že studna je ve špatném technickém stavu. Vadou nemovitosti je absence kolaudačního souhlasu s přestavbou prvního patra domu čp. XY. Na obě skutečnosti nebyli žalobci a) a b) upozorněni. S výší slevy určené soudem prvního stupně odvolací soud nesouhlasí. Odvolací soud nepřehlédl kritéria, k nimž má soud při určení výše slevy přihlédnout (bod 18. věta druhá a třetí odůvodnění rozsudku odvolacího soudu). Dodal, že dům čp. XY bylo možné užívat i při absenci zdroje pitné vody, jestliže si kupující při běžné opatrnosti a se znalostí, že dům je zásobován vodou ze studny, jakost vody neověřili, nevymínili, ani o ní nebyli ujištěni, a proto nesou riziko nedostatku takové vlastnosti i s případnými vyššími náklady na užívání domu a zásobování balenou pitnou vodou. Výše slevy (výrok I. rozsudku odvolacího soudu) byla určena s přihlédnutím k povaze a rozsahu vad v prvé řadě ve vztahu k vadě studny ve výši nákladů na vybudování nové studny částkou 115.358,- Kč (viz bod 21. odůvodnění rozsudku odvolacího soudu) a ve druhé řadě ve vztahu k absenci kolaudačního rozhodnutí částkou 7.125,- Kč (viz bod 22. odůvodnění rozsudku odvolacího soudu).

Ve vztahu k požadavku žalobců a) a b) na náhradu škody ve výši 165.890,- Kč (souhrn částek 148.531,- Kč, 5.755,- Kč a 11.604,- Kč) odvolací soud zopakoval závěry, které k tomuto nároku přijal soud prvního stupně. S odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2014, sp. zn. (v odůvodnění chybně uvedeno ), ze dne 17. 10. 2019, sp. zn. , a ze dne 21. 2. 2017, sp. zn. , uzavřel, že tato částka představuje ve skutečnosti náklady na odstranění vad předmětu koupě, nikoli reparaci újmy vzniklé vadou zakoupené věci, tzn. jde o náklady na nápravu vadného plnění, tak, aby se žalobcům a) a b) dostalo plnění bezvadného. Právo na náhradu těchto nákladů je právem z odpovědnosti za vady, jehož se nelze domáhat cestou náhrady škody. Jinak řečeno náklady vynaložené na odstranění vady koupené věci, aby jí mohlo být užíváno jako věc bez vady, nejsou majetkovou újmou, jež vznikla na jiných hodnotách následkem vady koupené věci, a proto náklady na opravu a výdaje za účelem odstranění vady předmětu koupě nejsou odškodnitelné v rámci odpovědnosti za škodu podle § 420 obč. zák. Ze shora uvedené příčiny proto nemůže být důvodný nárok na zaplacení částky 165.890,- Kč.

Podle přesvědčení odvolacího soudu je věcně správný rozsudek soudu prvního stupně i v zamítavém výroku o částce 158.232,- Kč z titulu tvrzené škody vzniklé žalobkyni c). Ztotožnil se s jeho závěrem, že tato žalobkyně neprokázala vznik škody v příčinné souvislosti s prokázanými vadami nemovitosti. Nedostatek zdroje pitné vody nepůsobí bez dalšího nemožnost užívání nemovitosti a pitná voda mohla být zajištěna jiným způsobem. Škoda nemohla vzniknout žalobkyni c) ani v důsledku chybějícího kolaudačního rozhodnutí, neboť dům čp. XY byl určen pouze k bydlení. Ostatně v řízení nebylo prokázáno nic, co by svědčilo o tom, že v okamžiku uzavírání převodní smlouvy závazkový vztah mezi prodávajícími a kupujícími přesahuje zájem těchto smluvních stran. Prodávajícím nemohlo být z okolností uzavření kupní smlouvy zřejmé, že žalobci a) a b) nemovitost kupují nejen za účelem bydlení, ale také pro potřeby podnikání žalobkyně c), za kterou byli oprávněni vystupovat.

Proti rozsudku odvolacího soudu podali dovolání všichni žalobci, majíce za to, že rozhodnutí závisí na vyřešení otázek hmotného práva, které nebyly dosud v rozhodovací praxi dovolacího soudu vyřešeny. Za takové považují ve vztahu k nárokům žalobců a) a b) otázky, zda

- je dána odpovědnost za vady prodané věci spočívající v nezajištění pitné vody v nemovitosti, je-li vada způsobena úmyslným jednáním, jen jestliže prodávající kupující „ujistil o této skutečnosti?“- je dána odpovědnost za vady prodané věci z téhož důvodu v situaci, je-li vada způsobilá přivodit vážnou újmu na zdraví, jen jestliže prodávající kupující „ujistil o této skutečnosti?“

Žalobkyně c) za takové považuje otázky, zda

- je za situace, kdy je škoda spočívající v nezajištění pitné vody v nemovitosti, způsobena úmyslným jednáním, dána odpovědnost za škodu pouze za předpokladu, že škůdce vznik škody předvídal (odhadoval)?- je dána odpovědnost za škodu z téhož důvodu v situaci, kdy je škoda takového charakteru, že může způsobit vážnou újmu na zdraví, jen jestliže škůdce vznik škody předvídal (odhadoval)?

Žalovaní navrhli dovolání zamítnout.

Dne 14. 8. 2021 žalovaná 2) zemřela.

Usnesením Okresního soudu v Olomouci ze dne 23. 2. 2022, č. j. -78, bylo řízení o pozůstalosti H. Š. narozené XY, naposledy bytem XY, zastaveno, neboť zůstavitelka nezanechala žádný majetek patřící do pozůstalosti. Usnesení nabylo právní moci dne 23. 2. 2022.

Nejvyšší soud projednal dovolání podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 , dále opět jen „ “).

Z ustanovení a věty první a ustanovení vyplývá, že v dovolacím řízení přihlíží dovolací soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení); jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, dovolací řízení zastaví.

Podle jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat (odstavec 1 věta první). Ztratí-li způsobilost být účastníkem řízení fyzická osoba a umožňuje-li povaha věci pokračovat v řízení, jsou procesním nástupcem, nestanoví-li zákon jinak, ti, kteří vstoupili do práva nebo povinnosti, o něž v řízení jde (odstavec 2). Neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, soud řízení zastaví (odstavec 5).

Podle způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má právní osobnost; jinak jen ten, komu ji zákon přiznává.

Z ustanovení , , vyplývá, že člověk má právní osobnost od narození až do smrti.

Vzhledem k tomu, že žalovaná H. Š. nemá procesní(ho) nástupce podle , Nejvyšší soud dovolací řízení vůči ní zastavil podle a

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže to zákon připouští.

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle přípustnost dovolání ( až 238a) je oprávněn zkoumat jen dovolací soud; ustanovení a 2 tím nejsou dotčena.

Spojují-li dovolatelé a) a b) přípustnost svého dovolání s tím, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právní otázky, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, musí jít o takovou otázku, na níž byl výrok rozsudku odvolacího soudu z hlediska právního posouzení založen. Takovými nejsou první dvě formulované otázky, neboť jejich řešení staví tito dovolatelé na vlastním skutkovém základu, že jde o vadu prodané věci spočívající v nezajištění pitné vody v nemovitosti, přičemž oba soudy dospěly k závěru, že v tomto konkrétním případu se o vadu nejedná (uvedenou vlastnost nemovitosti si žalobci totiž nevymínili). Ostatně doktrína (srovnej např. Švestka, J., Spáčil, J., Škárová, M., Hulmák, M. a kolektiv I, II, Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 1735)i soudní praxe (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2013, sp. zn. ) jsou zajedno v tom, že koncepce odpovědnosti za vady je založena na objektivním principu, což znamená, že pro právní důsledky této odpovědnosti není zásadně podstatné, jaký je kauzální původ (příčina) vzniku vady a zavinění (či nezavinění) prodávajícího (dlužníka) nemá pro tyto účely význam; dlužník nese za splnění smlouvy odpovědnost a s tím spojené riziko. Jeho povinností je zajistit, aby plnění bylo poskytnuto bez vad. Jestliže pro rozhodnutí odvolacího soudu nebyly určující dovoláním vymezené právní otázky, pak pro jejich vyřešení nemůže být podle přípustné, jakkoli pro dovolatele může mít jejích zodpovězení význam.

Pokud jde o přípustnost dovolání žalobkyně c) pro jí vymezené právní otázky, pak ani pro jejich řešení není dovolání přípustné. Rovněž jejich vyřešení staví žalobkyně c) na vlastním skutkovém základě. Požadavek na náhradu škody (protiprávní úkon) spatřuje v údajném porušení smlouvy zajistit v nemovitosti zdroj pitné vody. Soudy obou stupňů přitom dospěly k závěru, že nejde o vadu, neboť si žalobci a) a b) vlastnost nemovitosti, aby byla zásobována pitnou vodou, nevymínili. Z pohledu odpovědnosti za škodu zde proto není vztah příčiny a následku.

Protože dovolatelé nepředložili k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu , Nejvyšší soud je odmítl ( ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení mezi 2) žalovanou a žalobci je odůvodněn ustanovením , a

O náhradě nákladů dovolacího řízení mezi žalobci a), b) a c) a žalovaným rozhodl dovolací soud podle věty první, a Dovolací soud nepřehlédl, že v okamžiku podání vyjádření k dovolání všech žalobců byl 1) žalovaný a 2) žalovaná zastoupení advokátem Mgr. Liborem Špundou, proto se zřetelem k procesnímu úspěchu v dovolacím řízení měli právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, jež sestávají z odměny za zastupování advokátem v dovolacím řízení. Výši mimosmluvní odměny dovolací soud určil podle ustanovení , 2, , , bodu 5 a 6, , a , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb. Jelikož o nákladech dovolacího řízení žalované bylo rozhodnuto podle (o 1/2 vzniklých nákladů), rozhodoval dovolací soud o polovině nákladů dovolacího řízení, které hradí žalovaný L. Š. [mimosmluvní odměna ve vztahu k žalobcům a) a b) ve výši 9.118,56 Kč a mimosmluvní odměna ve vztahu k žalobkyni c) ve výši 7.252,78 Kč]. K odměnám náleží rovněž režijní paušál ve výši 300,- Kč. Platební místo a lhůta ke splnění uložené povinnosti vyplývají z a

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li žalobci dobrovolně, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalovaný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 31. 8. 2022

JUDr. Václav Duda předseda senátu