Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 3753/2021

-463

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci žalobce Z. H.., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Ing. Romanem Chyťou, advokátem, se sídlem v Brně, Přívrat 1454/12, PSČ 616 00, proti žalovaným 1)I. H., narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Bc. Ivem Nejezchlebem, advokátem, se sídlem v Brně, Joštova 138/4, PSČ 602 00, a 2)A. H., narozenému XY, bytem XY, zastoupenému JUDr. Zdeňkem Hrouzkem, advokátem, se sídlem v Brně, Pražákova 1008/69, PSČ 639 00, o určení vlastnického práva k podílu, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 11. 8. 2021, č. j. -408, takto:

Odůvodnění:

[1] Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 22. 10. 2020, č. j. -356, zamítl žalobu o určení, že první žalovaná je vlastnicí podílu ve výši 100 % ve společnosti L., identifikační číslo osoby XY (výrok I.), a rozhodl o nákladech řízení (výroky II. a III.).

[2] Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným rozsudkem k odvolání žalobce rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý a třetí výrok).

[3] Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle a 2 , (dále jen „“). Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v a není přípustné ani podle

[4] Dovolatel, poukazuje na judikaturu Nejvyššího i Ústavního soudu, namítá, že skutkové závěry odvolacího soudu jsou „v extrémním rozporu s provedeným dokazováním, když soudy obou stupňů ignorovaly skutečně provedené důkazy ve věci a vyvodily z nich závěry, které nemohou být skutkovými zjištěními“, a dovozuje, že „napadené rozhodnutí porušilo jeho právo na spravedlivý proces zakotvené v d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod“.

[5] Prostřednictvím popsané námitky dovolatel odvolacímu soudu vytýká, že nesprávně (v rozporu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu) vyložil a aplikoval , tedy že při hodnocení důkazů postupoval v rozporu s označeným ustanovením, jak je (opakovaně) vyložil Nejvyšší soud.

[6] Otázka výkladu a aplikace však dovolání přípustným nečiní, neboť odvolací soud postupoval při hodnocení důkazů v souladu s ustanoveními a násl. , jakož i ustálenou judikaturou přijatou k jejich výkladu (za všechna rozhodnutí srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 1998, sp. zn. , a ze dne 17. 8. 2011, sp. zn. ).

[7] Odvolací soud provedené důkazy hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Provedené důkazy pak hodnotil jak z pohledu závažnosti (důležitosti) pro rozhodnutí, tak i z pohledu pravdivosti (věrohodnosti). Žádné důkazy nepominul, odůvodnil, proč některé důkazy neprovedl, a pečlivě, srozumitelně a podrobně vyložil, ze kterých provedených důkazů vycházel a proč (na základě jakých úvah) z nich dovodil skutkový závěr o tom, že dovolatel souhlasil s převodem podílu.

[8] Dovolatel ve skutečnosti prostřednictvím dovolání brojí proti samotnému hodnocení důkazů, maje za to, že odvolací soud měl na jeho základě přijmout odlišné skutkové závěry (totiž že s převodem podílu na druhého žalovaného nesouhlasil). Jestliže soud respektoval pravidla hodnocení důkazů, nepřísluší Nejvyššímu soudu posuzovat správnost skutkových závěrů. Samo hodnocení důkazů, a tedy ani skutkové zjištění jako jeho výsledek, totiž nelze, s ohledem na zásadu volného hodnocení důkazů, dovoláním napadnout (srov. za všechna rozhodnutí např. rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9. 10. 2013, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 10/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2005, sp. zn. , a ze dne 27. 1. 2011, sp. zn. , či – mutatis mutandis – nález Ústavního soudu ze dne 6. 1. 1997, sp. zn. ).

[9] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou se oprávnění domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 25. 8. 2022

JUDr. Petr Šuk

předseda senátu