Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 1117/2022

21 Cdo 1117/2022-3113

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Jiřím Doležílkem v právní věci žalobkyně J. G., narozené dne XY, bytem v XY, zastoupené A. B., bytem v XY, proti žalovaným 1)F. P., narozenému dne XY, bytem ve XY, zastoupenému JUDr. Přemyslem Hochmanem, advokátem se sídlem v Praze, Na Florenci č. 1025/1, a 2) B. P., narozenému dne XY, bytem v XY, zastoupenému Mgr. Lukášem Serbusem, advokátem se sídlem v Nymburce, Palackého třída č. 223/5, o 123 118,84 EUR s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Nymburce pod sp. zn. , o žalobě pro zmatečnost a o žalobě na obnovu řízení podaných žalovaným 2) proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 6. dubna 2016, č. j. -1221, o dovolání žalovaného 2) proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. března 2021, č. j. -2808, takto:

I. Dovolání žalovaného 2) se odmítá.

III. Ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným 1) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání žalovaného 2) proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. 3. 2021, č. j. -2808, neobsahuje způsobilé vymezení předpokladů přípustnosti dovolání a v dovolacím řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat.

Dovolání je mimořádný opravný prostředek, na který jsou kladeny vyšší požadavky než na řádné opravné prostředky. K jeho projednatelnosti tedy již nestačí, aby dovolatel jen uvedl, jaký právní názor má být podle něj podroben přezkumu; je třeba konkrétně vymezit i důvody přípustnosti dovolání. Teprve v případě, že jsou tyto důvody řádně a také správně vymezeny, otevírá se prostor pro přezkumnou činnost dovolacího soudu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 12. 2016, sp. zn. ). Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a ), obsahuje ustanovení a tento údaj je obligatorní náležitostí dovolání.

Podle ustanovení není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako je tomu v projednávané věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné. Má-li být dovolání přípustné podle ustanovení proto, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí být z obsahu dovolání patrno, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva jde a od které „ustálené rozhodovací praxe“ se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje. Má-li být dovolání přípustné proto, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, musí být z obsahu dovolání patrno, kterou otázku hmotného nebo procesního práva má dovolatel za dosud nevyřešenou dovolacím soudem. Má-li být dovolání přípustné proto, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, která „je dovolacím soudem rozhodována rozdílně“, musí být z dovolání zřejmé, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva jde a v kterých rozhodnutích byla tato otázka dovolacím soudem rozhodnuta rozdílně. Má-li být dovolání přípustné proto, že „dovolacím soudem vyřešená právní otázka má být posouzena jinak“, jde o způsobilé vymezení předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu , jen je-li z dovolání zřejmé, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva jde a od kterého svého řešení (nikoli řešení odvolacího soudu v napadeném rozhodnutí) otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , které bylo uveřejněno pod č. rozh. obč., usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. , které bylo uveřejněno pod č. 116/2014 v časopise Soudní judikatura, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. ).

Dovolání žalovaného 2) uvedeným požadavkům nevyhovuje. Spatřuje-li žalovaný 2) splnění předpokladů přípustnosti dovolání v tom, že „odvolací soud se soudem OS se odchýlily od ustálené rozhodovací praxe a věc měla být rozhodnuta jinak“, pak již neuvádí, od které „ustálené rozhodovací praxe“ se řešení právních otázek odvolacím soudem odchyluje. Uvádí-li dovolatel dále, že „oba soudy žaloby projednávaly s jiným účastníkem (B. vyškrtnutá z ČAK nebyla právním nástupcem neexistujícího advokátního sdružení)“, že „strana dovolatele neměla rovné postavení s J. G. a 1) žalovaným, ani vůči státu, když tyto strany ignorují, nepřipouštějí či maří žádané dokazování“, a že „věc dopravního a sportovního provozovatelství je nezákonně rozhodnuta vůči vnitrostátní i mezinárodní judikatuře“, pak přehlíží, že pouhá kritika právního posouzení odvolacího soudu či polemika s jeho závěry k založení přípustnosti dovolání nepostačují (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2013, sp. zn. ), nehledě k tomu, že uvedené námitky dovolatele směřují vůči rozhodnutím soudů v původním řízení, a nikoli vůči důvodům, na nichž je založeno napadené usnesení odvolacího soudu. K přípustnosti dovolání nepostačuje ani vymezení jednotlivých dovolacích námitek, aniž by společně s nimi byla vymezena otázka přípustnosti dovolání, neboť dovolací řízení nemá být bezbřehým přezkumem, v němž procesní aktivitu stran nahrazuje soud (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 1. 2022, sp. zn. ). Otázku přípustnosti dovolání si není oprávněn vymezit sám dovolací soud, neboť tím by narušil zásady, na nichž spočívá dovolací řízení, zejména zásadu dispoziční a zásadu rovnosti účastníků řízení. Z judikatury Ústavního soudu vyplývá, že pokud vyžaduje a Nejvyšší soud posuzuje splnění zákonem stanovených formálních náležitostí dovolání, nejedná se o přepjatý formalismus, ale o zákonem stanovený postup (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 4. 2015, sp. zn. ).

Namítá-li dovolatel, že řízení u soudu prvního stupně bylo podle jeho názoru vedeno „platně vyloučenou S.“, uplatňuje zmatečnostní vadu řízení uvedenou v ustanovení Současně dovolatel uplatňuje i další (jiné) vady řízení (namítá-li, že soudkyně S. „neumožněním připojení k 220 V donutila stranu dovolatele na cca 3 hodinovém jednání k vypnutí PC“, že „odmítla další žádané čtení žalob s žádanými důkazy“ a že „nepoučovala stranu dovolatele o neunášení důkazního břemene a návazně vyhlásila tzv. překvapivé usnesení k tíži dovolatele“, a vytýká-li odvolacímu soudu, že „nepřipustil další žádané dokazování“, že „zásadně zkreslil obsah soudního protokolu v porovnání s povolenou zvukovou nahrávkou strany dovolatele a jejím přepisem“ a že „nezákonně odstranil z obsahu číslovaného spisu dvě důkazní přílohy podané stranou dovolatele přímo na jednání 30. 3. 2021“). Vady uvedené v , a b) a (tzv. zmatečnosti) ani jiné vady řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, však nemohou (samy o sobě) založit přípustnost dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu. Přípustnost dovolání může založit toliko odvolacím soudem řešená otázka procesního práva, nikoliv „pouhá“ (ať již domnělá nebo skutečná) vada řízení (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2018, sp. zn. ). Dovolací soud k těmto vadám může – jestliže k nim skutečně došlo – podle ustanovení věty druhé přihlédnout jen tehdy, je-li dovolání přípustné.

Námitky dovolatele, které vyjadřují pouze jeho nesouhlas s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 6. 4. 2016, č. j. -1221, vydaným v původním řízení [dovolání žalovaného 2) proti tomuto rozsudku bylo usnesením Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2018, sp. zn. , odmítnuto, stejně jako byla usnesením Ústavního soudu ze dne 20. 11. 2018, sp. zn. , odmítnuta ústavní stížnost žalovaného 2)] a které nesměřují k důvodům, na nichž je založeno napadené usnesení odvolacího soudu, rovněž nemohou přípustnost dovolání proti němu ve smyslu ustanovení založit.

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalovaného 2) [aniž by mohl přihlížet k doplnění dovolání ze dne 17. 5. 2022, které bylo podáno až po uplynutí lhůty k podání dovolání – srov. ustanovení ] podle ustanovení odmítl.

Výroky o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňují ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. 7. 2022

JUDr. Jiří Doležílek předseda senátu