Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 1166/2022

21 Cdo 1166/2022

USNESENÍ

ČSOB Stavební spořitelny, a. s.

Z. Š.

,

narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Jiřím Linhartem, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, Lannova tř. č. 14/9, za účasti předražitele STING investiční fond s proměnným základním kapitálem, a. s. se sídlem v Třinci – Starém Městě, 1. máje č. 540, IČO 29017688, zastoupeného H. K., narozenou XY, bytem XY, pro 2 830 797 Kč s příslušenstvím, vedené soudním exekutorem JUDr. Lukášem Jíchou, Exekutorský úřad Přerov, pod sp. zn. 203 EX 43999/16,

o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 5. ledna 2022, sp. zn. , takto:

Dovolání povinné

se odmítá

.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 5. 1. 2022, sp. zn. , neobsahuje údaje o tom, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu ustanovení , a v dovolacím řízení proto nelze pokračovat.

Dovolání je mimořádný opravný prostředek, na který jsou kladeny vyšší požadavky, než na řádné opravné prostředky. K jeho projednatelnosti tedy již nestačí, aby dovolatel jen uvedl, jaký právní názor (skutkové námitky jsou nepřípustné) má být podle něj podroben přezkumu; je třeba konkrétně vymezit i důvody přípustnosti dovolání. Teprve v případě, že jsou tyto důvody řádně a také správně vymezeny, otevírá se prostor pro přezkumnou činnost dovolacího soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 12. 2016, sp. zn. ). Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle obligatorní náležitostí dovolání. Pouhý odkaz na a jeho citace (nebo jeho části) není postačující, a to již proto, že v tomto zákonném ustanovení jsou uvedeny celkem čtyři rozdílné předpoklady přípustnosti dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako je tomu v projednávané věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod č. rozh. obč., usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. , uveřejněné pod č. 116/2004 v časopise Soudní judikatura, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. ).

Podle ustanovení není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Má-li být dovolání přípustné proto, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena, musí být z obsahu dovolání patrno, kterou otázku hmotného nebo procesního práva má dovolatel za dosud nevyřešenou dovolacím soudem, argument, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, může být způsobilým vymezením přípustnosti dovolání, jen je-li z dovolání patrno, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva jde a od které „ustálené rozhodovací praxe“ se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srov. již uvedené usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. ). Má-li být dovolání přípustné proto, že „dovolacím soudem je řešená právní otázka rozhodována rozdílně“, jde o způsobilé vymezení přípustnosti dovolání jen tehdy, je-li z dovolání patrno, jaká rozdílná řešení dané právní otázky a v jakých rozhodnutích se z judikatury dovolacího soudu podávají (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2013, sp. zn. ); způsobilé vymezení předpokladu přípustnosti dovolání, podle kterého „dovolacím soudem vyřešená otázka má být posouzena jinak“, předpokládá uvedení údajů, ze kterých vyplývá, od kterého svého řešení (nikoli tedy řešení odvolacího soudu v napadeném rozhodnutí) otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit (srov. například již uvedená usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. , a ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. ).

V posuzovaném případě povinná v dovolání nepředložila k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, která by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu Námitky dovolatelky uplatněné ve vztahu k posouzení včasnosti odvolání, které podala proti rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 2. 5. 2019, č. j. -96, ve znění opravného usnesení ze dne 6. 1. 2020, č. j. -154 [že „opravné usnesení č. j. -154 ze dne 6. 1. 2020, které nabylo právní moci dne 6. 2. 2020, založilo běh nové lhůty pro podání odvolání proti rozsudku č. j. -96, ze dne 2. 5. 2019“, že odvolacímu soudu „nepříslušelo odmítnout odvolání, odvolací soud měl odvolání proti rozsudku … projednat ve věci samé a o odvolání rozhodnout“, že „opravné usnesení bylo vydáno za účelem, aby byl vyčerpán celý žalobní návrh“, že „odvolací soud dále v napadeném usnesení nesprávně vyložil ustanovení ve vazbě na ust. OSŘ“, že „za porušení jejího práva na spravedlivý proces a zásady předvídatelnosti soudního rozhodnutí povinná považuje skutečnost, že o tom, že odvolání nebylo věcně vyřízeno, nýbrž pouze odmítnuto, se povinná dozvěděla až v měsíci lednu tohoto roku“, že jí „nebylo doručeno usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 17. 12. 2020 (správně 17. 12. 2021 – pozn. dovolacího soudu), č. j. -264 a -264“], ani její nesouhlas se závěrem Krajského soudu v Českých Budějovicích, k němuž tento soud dospěl v usnesení ze dne 17. 12. 2021, č. j. -264, -264, jímž bylo odvolání dovolatelky odmítnuto, o tom, že „vydáním opravného usnesení nedošlo k obsahové změně výroku opravovaného rozhodnutí z hlediska práv a povinností účastníků a nedošlo tedy k otevření odvolací lhůty pro žalobkyni“, nesměřují proti dovoláním napadenému rozhodnutí, nýbrž proti uvedenému usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 17. 12. 2020 (správně 17. 12. 2021), č. j. -264, -264.

Přípustnost dovolání podle ustanovení proto nezakládá dovolatelkou předestřená otázka (vyplývající z obsahu dovolání), za jakých podmínek běží lhůta k podání odvolání znovu od právní moci opravného usnesení ve smyslu ustanovení věty druhé , neboť napadené rozhodnutí odvolacího soudu na jejím řešení nespočívá; odvolací soud v napadeném rozhodnutí vyšel jen z toho, jakým způsobem byla otázka včasnosti odvolání podaného dovolatelkou proti rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 2. 5. 2019, č. j. -96, ve znění opravného usnesení ze dne 6. 1. 2020, č. j. -154, vyřešena v usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 17. 12. 2020 (správně 17. 12. 2021), č. j. -264 a -264. Jednotlivé dílčí otázky vymezené v části III. dovolání, jež dovoletelka v této souvislosti formulovala, proto přípustnost dovolání podle rovněž nezakládají. Okamžik, kdy bylo o tomto (opožděném) odvolání pravomocně rozhodnuto, není přitom relevantní, neboť opožděné odvolání nemá suspenzivní účinek a jím napadené rozhodnutí nabývá právní moci a posléze se stává i vykonatelným bez ohledu na opožděně podané odvolání (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 17. 11. 1969, sp. zn. , uveřejněné pod č. 47/1970 Sb. rozh. obč.); v projednávané věci tedy – jak správně uvedl odvolací soud – „v době konání dražby a nařízení dražebního jednání bylo řízení vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. pravomocně skončeno, účinky odkladu provádění exekuce pominuly a soudní exekutor tedy mohl dražit“.

Nejvyšší soud proto dovolání povinné podle ustanovení odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [ a násl. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].

Dovolatelka v dovolání navrhla odklad právní moci a vykonatelnosti usnesení odvolacího soudu. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. , dospěl k závěru, že jsou-li splněny důvody pro odmítnutí dovolání či pro zastavení dovolacího řízení ( ), není „projednatelný“ ani návrh na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, protože jde o návrh akcesorický. Návrhem dovolatelky na odklad právní moci a vykonatelnosti se proto Nejvyšší soud nezabýval.Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. 7. 2022

JUDr. Pavel Malý předseda senátu