Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cul 6/2022

21 Cul 6/2022-1480

USNESENÍ

České národní skupiny Mezinárodní federace hudebního průmyslu, z. s.,

I. Návrh na určení lhůty Vrchnímu soudu v Praze k „nařízení ústního jednání“

se zamítá

.

II. Navrhovatelka

nemá právo

 na náhradu nákladů řízení.  

Odůvodnění:

Rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2021, č. j. -1409, byl zrušen rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 2. 2020, č. j. -1363, a věc byla vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení. V řízení se nyní rozhoduje o odvolání všech účastníků proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. 7. 2018, č. j. -1274.

Návrhem na určení lhůty k provedení procesního úkonu, který byl Vrchnímu soudu v Praze doručen dne 23. 6. 2022, se navrhovatelka domáhá, aby byla určena lhůta k „nařízení ústního jednání“. V návrhu poukázala na to, že po zrušení rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 2. 2020, č. j. -1363, nebylo doposud nařízeno ústní jednání, soud ani nereagoval na žádost žalobkyně o nařízení jednání ze dne 12. 5. 2022. Následně se žalobkyně dozvěděla, že předseda příslušného senátu připravuje „podání předběžné otázky k Soudnímu dvoru EU“. Má za to, že takový úkon je zcela nadbytečný, neboť „…použitím práva EU se obšírně zabýval Nejvyšší soud ČR, který vyslovil názor, že v daném případě se jedná o acte éclairé…“.

Nejvyšší soud České republiky, který je příslušný k projednání návrhu ( část věty před středníkem , o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „zákon o soudech a soudcích“) a kterému byla věc předložena dne 1. 7. 2022, dospěl k závěru, že návrh není důvodný.

Podle ustanovení upravuje postup soudu a účastníků v občanském soudním řízení tak, aby byla zajištěna spravedlivá ochrana soukromých práv a oprávněných zájmů účastníků, jakož i výchova k dodržování smluv a zákonů, k čestnému plnění povinností a k úctě k právům jiných osob. Podle ustanovení v řízení postupuje soud předvídatelně a v součinnosti s účastníky řízení tak, aby ochrana práv byla rychlá a účinná a aby skutečnosti, které jsou mezi účastníky sporné, byly podle míry jejich účasti spolehlivě zjištěny. Ustanovení tohoto zákona musí být vykládána a používána tak, aby nedocházelo k jejich zneužívání.

Má-li účastník nebo ten, kdo je stranou řízení, za to, že v tomto řízení dochází k průtahům, může podat návrh soudu, aby určil lhůtu pro provedení procesního úkonu, u kterého podle jeho názoru dochází k průtahům v řízení (§ 174a odst. 1 věta první zákona o soudech a soudcích). Z návrhu musí být patrno, kdo jej podává (dále jen „navrhovatel“), o jakou věc a jaký procesní úkon se jedná, v čem jsou podle navrhovatele spatřovány průtahy v řízení a čeho se navrhovatel domáhá; dále musí návrh obsahovat označení soudu, vůči němuž směřuje, musí být podepsán a datován (§ 174a odst. 2 věta druhá zákona o soudech a soudcích). Pokud soud, vůči němuž návrh na určení lhůty směřuje, již procesní úkon, u kterého jsou v návrhu namítány průtahy v řízení, učinil, příslušný soud návrh zamítne; stejně tak postupuje, dospěje-li k závěru, že k průtahům v řízení nedochází (§ 174a odst. 7 zákona o soudech a soudcích). Dospěje-li příslušný soud k závěru, že návrh na určení lhůty je oprávněný, protože s ohledem na složitost věci, význam předmětu řízení pro navrhovatele, postup účastníků nebo stran řízení a na dosavadní postup soudu dochází v řízení k průtahům, určí lhůtu pro provedení procesního úkonu, u něhož jsou v návrhu namítány průtahy (§ 174a odst. 8 věta první před středníkem zákona o soudech a soudcích).

V řízení o návrhu na určení lhůty k procesnímu úkonu podle ustanovení § 174a zákona o soudech a soudcích může příslušný soud stanovit lhůtu jen ve vztahu k takovým procesním úkonům, o jejichž provedení soud, vůči němuž návrh směřuje, již rozhodl (a je v prodlení s jejich provedením) nebo jejichž potřeba provedení - i když o nich dosud nebylo rozhodnuto - je podle obsahu spisu a s přihlédnutím k povaze věci nepochybná a které ve věci musí být podle zákona učiněny. Při rozhodování o tomto návrhu může příslušný soud stanovit lhůtu jen k provedení takového procesního úkonu, u něhož jsou v návrhu namítány (tvrzeny) průtahy; navrhovanou délkou lhůty k provedení procesního úkonu však není vázán (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 1. 2005, sp. zn. , uveřejněné pod č. 80/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Návrhem podle ustanovení § 174a zákona o soudech a soudcích se nelze domáhat určení lhůty k nařízení jednání, jestliže potřeba jeho provedení není s přihlédnutím k povaze věci nepochybná (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 9. 2012, sp. zn. , uveřejněné pod č. 2/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Má-li být respektována nezávislost soudů a soudců při projednávání a rozhodování sporů a jiných právních věcí a zároveň zachováno právo účastníka nebo jiné strany řízení na projednání jeho věci bez zbytečných průtahů, pro řízení návrhu na určení lhůty podle ustanovení § 174a zákona o soudech a soudcích z toho vyplývá, že příslušný soud sice může soudu, vůči němuž návrh směřuje, stanovit lhůtu k provedení procesního úkonu, avšak nesmí porušit jeho (Ústavou a zákonem zaručenou) nezávislost při rozhodování sporu nebo jiné právní věci tím, že by mu nařídil, jaké procesní úkony má za řízení učinit, a tedy jak má při projednávání a rozhodování jednotlivé věci konkrétně postupovat (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 8. 2006, sp. zn. ).

Z obsahu předloženého spisu vyplývá, že poté, co bylo Nejvyšším soudem rozhodnuto o zrušení výše uvedeného rozsudku Vrchního soudu v Praze, tento usnesením ze dne 22. 6. 2022, č. j. -1449, které nabylo právní moci dne 28. 6. 2022, přerušil řízení „do rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie o předběžných otázkách“, které v tomto usnesení též formuloval.

S ohledem na přerušení řízení tak není možno určit lhůtu k nařízení jednání; protože soud je zásadně vázán žalobou (návrhem) – srov. ustanovení a větu druhou zákona o soudech a soudcích, Nejvyšší soud České republiky návrh na určení lhůty podle ustanovení části věty před středníkem zákona o soudech a soudcích zamítl.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení věty druhé zákona o soudech a soudcích a , neboť navrhovatelka nemá ve smyslu ustanovení věty druhé zákona o soudech a soudcích právo, aby jí stát nahradil náklady, které jí v tomto řízení vznikly.Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. 7. 2022

JUDr. Pavel Malý předseda senátu