Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 1654/15

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátu složeném z předsedy Radovana Suchánka a soudců Vojtěcha Šimíčka a Jiřího Zemánka (soudce zpravodaj) o ústavní stížnosti stěžovatele "Společenství čp. 197-199 Citice", IČ 75063794, adresa Citice 199, 357 09 Citice, zastoupeného JUDr. Václavem Krondlem, advokátem se sídlem Jiráskova 1343/2, 360 01 Karlovy Vary, směřující proti usnesení Okresního soudu v Sokolově ze dne 4. května 2015, č. j. -12, a příkazu k úhradě nákladů exekuce vydaného soudním exekutorem JUDr. Ivo Luhanem dne 28. ledna 2015, č. j. 099 EX 9530/14-15, spojené s návrhem na zrušení vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, takto:

Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.

Odůvodnění:

1. Stěžovatel se podanou ústavní stížností, vycházející z a násl. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí vydaných v jeho exekuční věci, neboť jimi mělo dojít k porušení jeho základního práva na rovnost účastníků v řízení zaručeného d (dále jen " "); současně navrhl, aby Ústavní soud zrušil v záhlaví označené ustanovení právního předpisu - advokátního tarifu.

2. Příkazem k úhradě nákladů exekuce vydaným soudním exekutorem JUDr. Ivo Luhanem dne 28. ledna 2015, č. j. 099 EX 9530/14-15, bylo rozhodnuto, že povinný je stěžovateli (oprávněnému) povinen nahradit náklady exekuce ve výši 484 Kč. Soudní exekutor vycházel z vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, podle kterého ve věcech výkonu rozhodnutí, je-li vymáháno peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, činí pro účely stanovení náhrady nákladů řízení sazba odměny za první poradu s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení a za sepsání návrhu na zahájení řízení 100 Kč za každý z těchto úkonů.

3. Následné námitky oprávněného, týkající se náhrady nákladů řízení, Okresní soud v Sokolově výrokem II usnesení ze dne 4. května 2015, č. j. -12, zamítl; ztotožnil se přitom s argumentací soudního exekutora a potvrdil, že aplikoval správné ustanovení právního předpisu, a správně je i vyložil. Okresní soud v Sokolově dále výrokem I zde uvedená řízení spojil z důvodu hospodárnosti ke společnému řízení.

4. V ústavní stížnosti stěžovatel - s odkazy na y a , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ") - namítá, že napadená rozhodnutí porušují tam zakotvený princip rovnosti účastníků občanskoprávního řízení, a ignorují rovněž (správně odst. 2 - pozn. Ústavního soudu), podle kterého má oprávněný nárok na náhradu všech účelných nákladů výkonu rozhodnutí. Připomíná též, že v případě náhrady nákladů povinného by advokátní odměna byla výrazně vyšší a dovozuje i další "nesystémovosti" aplikované právní úpravy; podle jeho názoru by obecný soud účelnost vynaložených nákladů měl posuzovat na základě své vlastní úvahy, a nikoliv "direktivně" stanoveným podzákonným právním předpisem, který je nadto ústavně nekonformní.

5. Stěžovatel sice napadl celé usnesení Okresního soudu v Sokolově, avšak z obsahu ústavní stížnosti je zřejmé, že proti výroku I, jímž byla zde uvedená řízení z důvodu hospodárnosti spojena, vůbec nebrojí. Proto se Ústavní soud tímto výrokem blíže nezabýval a dále se věnoval pouze zbývající části napadeného rozhodnutí.

6. Ústavní soud pravidelně konstatuje, že ústavní stížnost je ve smyslu zjevně neopodstatněná také v případě, kdy jí předestřené shodné tvrzení o porušení základního práva a svobody bylo již dříve Ústavním soudem posouzeno, a z něj vycházející ústavní stížnost, resp. námitky tam vznesené, v ústavněprávní rovině neobstály. V této souvislosti Ústavní soud připomíná, že obdobnou problematiku řešil v rámci ústavních stížností vedených pod

sp. zn.

,

,

či

aj., které odmítl jako zjevně neopodstatněné. V citovaných rozhodnutích Ústavní soud vyložil, že při posuzování problematiky náhrady nákladů řízení obecně postupuje velmi zdrženlivě, a zároveň konstatoval, že námitky uplatněné stěžovatelem neoznačují natolik závažný exces v rozhodování obecných soudů, aby musel zasáhnout. Současně - v dané věci, jakož i výše označených - jde o nízkou částku, která ji identifikuje jako tzv. věc bagatelní, což ústavní stížnost posouvá do roviny, v níž je vyžadován zvláště závažný zásah do právního postavení stěžovatele, aby bylo možno dovodit porušení jeho základních práv a svobod, a tím byl otevřen prostor pro ingerenci Ústavního soudu. O takovou situaci však - stejně jako ve věcech odkazovaných - zde nejde. V podrobnostech se proto na tato rozhodnutí odkazuje.

7. Ústavní soud proto ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou podle odmítl; vzhledem k tomu musel být odmítnut - coby akcesorický - i návrh na zrušení ustanovení advokátního tarifu jí napadeného [ ].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 31. srpna 2015

Radovan Suchánek v. r.

předseda senátu