Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 3414/2021

33 Cdo 3414/2021-452

USNESENÍ

a) P. M. S.,

bytem XY, Austrálie, a

b) D. S.,

bytem XY, zastoupených Mgr. Ing. Petrou Fifkovou, advokátkou se sídlem Praha 5, Duškova 164, proti žalovaným

1) KDT – development s.r.o.,

se sídlem Praha 2, Mánesova 1379/61, identifikační číslo osoby 28443527, zastoupené JUDr. Jiřím Machem, advokátem se sídlem Jindřichův Hradec, Stará cesta 205, a

2) AMBINS v.o.s.,

se sídlem Brno, Vídeňská 228/7, identifikační číslo osoby 03059081, jako insolvenční správkyni dlužníka

L. d., v likvidaci

(identifikační číslo osoby XY), zastoupené Mgr. Ing. Ladislavem Kavříkem, advokátem se sídlem Brno, Vídeňská 228/7, o určení vlastnického práva k nemovitostem, o opravě rozsudku, vedené u Okresního soudu ve Vsetíně – pobočky ve Valašském Meziříčí pod sp. zn. , o dovolání žalované 2) proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 6. 2020, č. j. -396, takto:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 6. 2020, č. j. -396, se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Okresní soud ve Vsetíně – pobočka ve Valašském Meziříčí (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 1. 4. 2020, č. j. -388, opravil výrok o věci samé rozsudku Okresního soudu ve Vsetíně – pobočky ve Valašském Meziříčí ze dne 11. 4. 2019, č. j. -299, tak, že se nesprávné označení pozemku „pozemek ve zjednodušené evidenci č. 5752/2 o výměře 2 348 m

2

“ opravuje na správné označení pozemku „pozemek p. č. 5745/5 – ostatní plocha o výměře 2 348 m

2

“.

Krajský soud v Ostravě (dále jen „odvolací soud“) usnesením ze dne 26. 6. 2020, č. j. -396, rozhodnutí soudu prvního stupně změnil tak, že návrh na opravu rozsudku Okresního soudu ve Vsetíně – pobočky ve Valašském Meziříčí ze dne 11. 4. 2019, č. j. -299, zamítl a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná 2) dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení , kdy má za to, že„napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci“, přičemž předkládá dovolacímu soudu k přezkumu otázku dle jejího přesvědčení dosud v praxi dovolacího soudu neřešenou „zda lze za zřejmou nesprávnost dle ust. , kterou je předseda senátu povinen opravit kdykoliv i bez návrhu, považovat uvedení nesprávného parcelního čísla pozemku v rozsudku, pokud v období mezi podáním žaloby a vydáním rozhodnutí došlo k přečíslování parcelního čísla pozemku, přičemž se jedná o tentýž pozemek“.

Nejvyšší soud věc projednal podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 , čl. II bod 2 ; dále opět jen „ “).

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Nesprávným právním posouzením je omyl soudu při aplikaci práva na zjištěný skutkový stav. O mylnou aplikaci se jedná, jestliže soud použil jiný právní předpis, než který měl správně použít, nebo aplikoval sice správný právní předpis, ale nesprávně jej vyložil, popř. jestliže ze skutkových zjištění vyvodil nesprávné právní závěry. Právní posouzení je rovněž nesprávné, není-li úplné, tj. učinil-li soud právní závěr, aniž při jeho utváření zohlednil všechny relevantní skutečnosti.

Dovolatelka vytýká odvolacímu soudu nesprávné právní posouzení otázky opravy zřejmé nesprávnosti rozsudku postupem podle Oproti odvolacímu soudu má za to, že takovou zjevnou nesprávností rozsudku odstranitelnou způsobem uvedeným v může být i chybné očíslování pozemků, jestliže se oprava týká pouze samotného číselného označení, nikoliv „podstaty věci“, tedy pokud nedochází k zaměnění jedné věci za jinou.

Předestřenou argumentací dovolatelka napadá právní závěr odvolacího soudu, podle něhož se v daném případě o tzv. zjevnou nesprávnost nejedná, neboť nešlo o případ chyby, k níž došlo zjevným a okamžitým selháním v duševní či mechanické činnosti osoby, za jejíž účasti bylo rozhodnutí vyhlášeno či vyhotoveno, a která je každému zřejmá, přičemž vyhověním návrhu na opravu by opravený výrok neodpovídal opravené části znění žalobního petitu.

Pro řešení otázky vázanosti soudu žalobním návrhem shledal dovolací soud dovolání přípustným, neboť se při jejím řešení odvolací soud odchýlil od rozhodovací praxe dovolacího soudu. Dovolací soud shledal dovolání rovněž přípustným pro řešení otázky opravy zřejmé nesprávnosti rozsudku postupem dle v případě, pokud v období mezi podáním žaloby a vydáním rozhodnutí došlo k tzv. přečíslování parcelního čísla pozemku, jestliže se jedná o tentýž pozemek, neboť jde o otázku, která v rozhodovací praxi dovolacího soudu dosud nebyla řešena.

Dovolání je důvodné.

Podle soud může překročit návrhy účastníků a přisoudit něco jiného nebo více, než čeho se domáhají, jen tehdy, jestliže z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky.

Podle předseda senátu opraví v rozsudku kdykoliv i bez návrhu chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku rozhodnutí nebo není-li možné provést opravu ve stejnopisech rozhodnutí, vydá o tom opravné usnesení, které doručí účastníkům; jde-li o opravu výroku rozhodnutí, může odložit vykonatelnost rozsudku na dobu, dokud opravné usnesení nenabude právní moci.

Nejvyšší soud ustáleně dovozuje, že vázanost soudu návrhem (žalobou nebo návrhem na zahájení řízení) nelze chápat tak, že by soud byl povinen do výroku svého rozhodnutí o věci samé doslovně „převzít“ žalobcem formulovaný návrh znění výroku rozhodnutí. Není porušením , jestliže soud neuvede ve výroku např. údaje, které vymezení práv a povinností účastníků jen zdůvodňují, i když byly (nadbytečně) uvedeny v jinak přesném a určitém žalobním návrhu, nebo jestliže soud použitím jiných slov vyjádří přesněji stejná práva a povinnosti, kterých se žalobce určitým a srozumitelným žalobním petitem domáhal (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2010, sp. zn. ). Pouze soud rozhoduje o formulaci výroku svého rozhodnutí a případným návrhem žalobce na znění výroku rozhodnutí není vázán. Musí však dbát, aby vyjadřoval (z obsahového hlediska) to, čeho se žalobce žalobou skutečně domáhal (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 8. 2003, sp. zn. ).

Názor odvolacího soudu, že možnosti opravy rozsudečného výroku brání vázanost soudu návrhem (zněním petitu žaloby), neboť v případě vyhovění návrhu na opravu označení pozemku v rozsudečném výroku by opravený výrok neodpovídal v opravené části znění žalobního petitu, je s ohledem na výše (a dále) uvedené neudržitelný.

Podle , o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, údaje katastru, a to parcelní číslo, geometrické určení nemovitosti, název a geometrické určení katastrálního území, jsou závazné pro právní jednání týkající se nemovitostí vedených v katastru.

Z odůvodnění usnesení soudu prvního stupně plyne, že pozemek, o který v projednávané věci jde a který byl původně evidován ve zjednodušené evidenci, byl při obnově katastrálního operátu zrušen a je evidován jako pozemek katastru nemovitostí parcelní číslo pozemkové XY v k. ú. XY (s poznámkou, že při obnově katastrálního operátu byly odstraněny pozemky ve zjednodušené evidenci). Bylo proto povinností soudu, aby se s případnou evidenční změnou vzniklou obnovou katastrálního operátu v průběhu soudního řízení vypořádal (za situace, kdy obnovou operátu nejsou dotčeny právní vztahy), a vyhověl-li zcela žalobnímu nároku žalobců, měl uvést do výroku svého rozhodnutí pozemek označený aktuálním (správným) evidenčním údajem. Pokud tak neučinil, pak není žádný opodstatněný důvod pro odmítnutí nápravy takto vzniklé situace postupem podle , neboť jde o nápravu jiné zřejmé nesprávnosti.

Výše prezentovaný závěr je plně v souladu s judikaturou Ústavního soudu (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 31. 8. 1999, sp. zn. ), který ve skutkově obdobném případě dovodil, že nesprávností odstranitelnou postupem dle může být i chybně uvedené číslo pozemkové parcely, o jejíž vydání žalobci žádali, jestliže bylo zjištěno dodatečně, že došlo k jejímu přečíslování a nedošlo k záměně jednoho pozemku za jiný pozemek, takže oprava se týkala jedné a téže věci (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 31. 8. 1999, sp. zn. ).

Lze uzavřít, že žalované 2) se podařilo zpochybnit správnost usnesení odvolacího soudu; dovolací soud je proto zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení ( část věty za středníkem, odst. 3 věta první ).

Odvolací soud je vázán právním názorem dovolacího soudu ( , věta první, ).

O náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího řízení rozhodne soud v novém rozhodnutí ( , věta druhá, ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. 6. 2022

JUDr. Pavel Horňák předseda senátu