Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 855/2022

27 Cdo 855/2022-1404

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Filipem Cilečkem v právní věci žalobce I. G., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Richardem Malečkem, advokátem, se sídlem v Praze 6, Půlkruhová 813/34, PSČ 160 00, proti žalované České republice – Ministerstvu financí, se sídlem v Praze 1, Letenská 525/15, PSČ 118 10, identifikační číslo osoby 00006947, o zaplacení 167.955.700 Kč s příslušenstvím, 1.071.000 Kč s příslušenstvím, 1.785.000 Kč s příslušenstvím a 2.380.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 9. 2021, č. j. -1352, takto:I. Dovolání se odmítá.II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů dovolacího řízení 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

1) 167.955.700 Kč s příslušenstvím jako zisk, který by žalobce podle svých tvrzení získal, pokud by 10. 12. 2007 prodal 140.000 kusů akcií společnosti ČEZ, a. s. (dále jen „akcie“), které Středisko cenných papírů v období od 19. 5. 2004 do 15. 9. 2004 převedlo z účtu žalobce, aniž by k tomu dal žalobce příkaz (dále jen „neoprávněný převod akcií“),

2) 1.071.000 Kč s příslušenstvím jako dividendu, která by připadala na akcie za rok 2004 a kterou by žalobce získal, kdyby nedošlo k neoprávněnému převodu akcií,

3) 1.785.000 Kč s příslušenstvím jako dividendu, která by připadala na akcie za rok 2005 a kterou by žalobce získal, kdyby nedošlo k neoprávněnému převodu akcií, a

4) 2.380.000 Kč s příslušenstvím jako dividendu, která by připadala na akcie za rok 2006 a kterou by žalobce získal, kdyby nedošlo k neoprávněnému převodu akcií.

[2] Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 8. 12. 2017, č. j. -1149:

1) uložil žalované zaplatit žalobci 102.332.100 Kč se specifikovaným úrokem z prodlení (výrok I.),

2) uložil žalované zaplatit žalobci 1.071.000 Kč se specifikovaným úrokem z prodlení (výrok II.),

3) uložil žalované zaplatit žalobci 1.785.000 Kč se specifikovaným úrokem z prodlení (výrok III.),

4) zamítl žalobu o zaplacení 65.623.600 Kč s příslušenstvím (výrok IV.),

5) zamítl žalobu o zaplacení 2.380.000 Kč s příslušenstvím (výrok V.),

6) uložil žalobci zaplatit České republice náklady řízení ve výši 17.510,41 Kč (výrok VI.),

7) uložil žalované zaplatit České republice náklady řízení ve výši 27.388,09 Kč (výrok VII.) a

8) uložil žalované „nahradit“ žalobci náklady řízení ve výši 1.303.057 Kč (výrok VIII.).

[3] K odvolání žalobce i žalované Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 23. 9. 2021, č. j. -1352:

1) změnil výroky I., VI., VII. a VIII. tak, že zamítl žalobu v rozsahu částky 102.332.100 Kč se specifikovaným úrokem z prodlení z této částky (první výrok),

2) potvrdil výrok II. rozsudku soudu prvního stupně v rozsahu, jímž byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci 1.071.000 Kč, a dále změnil výrok II. rozsudku soudu prvního stupně tak, že je žalovaná povinna zaplatit žalobci úrok z prodlení z částky 1.071.000 Kč ve výši:

i. 9,5 % od 25. 4. 2007 do 30. 6. 2007,ii. 9,75 od 1. 7. 2007 do 31. 12. 2007,iii. 10,5 % od 1. 1. 2008 do 30. 6. 2008,iv. 10,75 % od 1. 7. 2008 do 31. 12. 2008,v. 9,25 % od 1. 1. 2009 do 30. 6. 2009,vi. 8,5 % od 1. 7. 2009 do 31. 12. 2009,vii. 8 % od 1. 1. 2010 do 30. 6. 2010,viii. 7,75 % od 1. 7. 2010 do 30. 6. 2012,ix. 7,5 % od 1. 7. 2012 do 31. 12. 2012,x. 7,05 % od 1. 1. 2013 do 8. 12. 2017 a

xi. od 9. 12. 2017 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšenou o sedm procentních bodů s tím, že v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení žalované, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí (druhý výrok),

3) potvrdil výrok III. rozsudku soudu prvního stupně v rozsahu, jímž byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci 1.785.000 Kč, a dále změnil výrok III. rozsudku soudu prvního stupně tak, že je žalovaná povinna zaplatit žalobci úrok z prodlení z částky 1.785.000 Kč ve výši:

i. 9,5 % od 25. 4. 2007 do 30. 6. 2007,

ii. 9,75 % od 1. 7. 2007 do 31. 12. 2007,

iii. 10,5 % od 1. 1. 2008 do 30. 6. 2008,

iv. 10,75 % od 1. 7. 2008 do 31. 12. 2008,

v. 9,25 % od 1. 1. 2009 do 30. 6. 2009,

vi. 8,5 % od 1. 7. 2009 do 31. 12. 2009,

vii. 8 % od 1. 1. 2010 do 30. 6. 2010,

viii. 7,75 % od 1. 7. 2010 do 30. 6. 2012,

ix. 7,5 % od 1. 7. 2012 do 31. 12. 2012,

x. 7,05 % od 1. 1. 2013 do 8. 12. 2017 a

xi. od 9. 12. 2017 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšenou o sedm procentních bodů s tím, že v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení žalované, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platnou pro první den příslušného kalendářního pololetí (třetí výrok),

4) uložil žalobci zaplatit České republice – Městskému soudu v Praze náhradu nákladů řízení ve výši 44.157,68 Kč (čtvrtý výrok),

5) uložil žalované zaplatit České republice – Městskému soudu v Praze náhradu nákladů řízení ve výši 740,82 Kč (pátý výrok) a

6) uložil žalobci zaplatit žalované náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů a před dovolacím soudem ve výši 594.299,90 Kč (šestý výrok).

[4] Žalobce podal proti rozhodnutí odvolacího soudu dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle věty první a , (dále jen „ “), neboť neobsahuje vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (srov. ), a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat.

[5] Podle v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

[6] Podle pak platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

[7] Dovolatel označil rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje, vymezil rozsah, v němž je napadá, popsal důvody dovolání a formuloval dovolací návrh. K předpokladům přípustnosti dovolání však dovolatel neuvedl nic.

[8] Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), byl dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné a blíže je specifikovat, [srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. (k významu a smyslu požadavku na vymezení předpokladů přípustnosti dovolání srov. zejména odst. 32 až 35 označeného stanoviska)].

[9] Dovolatel při vymezení předpokladů přípustnosti měl vzít v úvahu judikaturu Nejvyššího soudu k dané věci, seznámit se s ní, vymezit se vůči ní a promítnout tuto aktivitu do textu dovolání s tím, že uvede, která z podmínek zakládajících přípustnost dovolání je podle něho splněna (absence judikatury, rozpor apod.) [k tomu srov. důvody nálezu Ústavního soudu ze dne 6. 12. 2016, sp. zn. ].

[10] Náležitosti dovolání a následky plynoucí z jejich nedodržení jsou přitom v stanoveny zcela jasně. Účastníkovi řízení podávajícímu dovolání proto nemohou při zachování minimální míry obezřetnosti (spočívající pouze v přečtení relevantních zákonných ustanovení) vzniknout pochybnosti o tom, co má v dovolání uvést (srov. např. důvody usnesení Ústavního soudu ze dne 16. 12. 2014, sp. zn. ).

[11] Nedostatek vymezení přípustnosti dovolání již nelze odstranit, protože lhůta pro podání dovolání, během níž tak bylo možno učinit ( věta první ), uplynula. Jde přitom o takovou vadu, jež brání pokračování v dovolacím řízení, neboť v důsledku absence uvedené náležitosti nelze posoudit přípustnost dovolání.

[12] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o větu první, a , neboť dovolání žalobce bylo odmítnuto, a tak žalované vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení.

[13] Náklady dovolacího řízení žalované sestávají z náhrady v paušální výši 300 Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání ze 4. 2. 2022) podle ve spojení s a , o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle a podle exekučního řádu.

[14] O návrhu žalobce (dovolatele) na odklad vykonatelnosti napadeného rozsudku odvolacího soudu Nejvyšší soud nerozhodoval. Návrh na odklad vykonatelnosti či právní moci je závislé povahy (srov. nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. ), což mimo jiné znamená, že rozhodl-li dovolací soud (bez zbytečného odkladu) o podaném dovolání, stává se návrh na odklad vykonatelnosti bezpředmětný (obsoletní). K tomu obdobně například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 1. 2018, sp. zn. (uveřejněný pod číslem 29/2019 Sb. rozh. obč.).

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 21. 6. 2022

JUDr. Filip Cileček

předseda senátu