Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Nd 232/2022

26 Nd 232/2022-284

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň JUDr. Jitky Dýškové a JUDr. Michaely Janouškové ve věci žalobce O. P., bytem XY, zastoupeného Mgr. Petrem Janečkem, advokátem se sídlem v Kladně, Cyrila Boudy 1444, proti žalovanému hlavnímu městu Praze, se sídlem v Praze 1, Mariánské náměstí 2/2, zastoupenému JUDr. Ing. Světlanou Semrádovou Zvolánkovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Karlovo náměstí 287/18, o určení existence a trvání nájmu bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. , o návrhu žalobce na odklad vykonatelnosti a právní moci rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 6. ledna 2022, č. j. -253, takto:I. Návrh žalobce na odklad vykonatelnosti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 6. ledna 2022, č. j. -253, se zamítá.II. Právní moc rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 6. ledna 2022, č. j. -253, se odkládá do právní moci rozhodnutí o podaném dovolání.

Odůvodnění:

K odvolání žalovaného Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 6. ledna 2022, č. j. -253 (poté, co jeho předchozí rozsudek ze dne 13. října 2020, č. j. -184, k dovolání žalobce Nejvyšší soud jako soud dovolací rozsudkem ze dne 9. června 2021, č. j. -241, zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení), rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že zamítl žalobu na určení, že existuje a trvá nájemní vztah k předmětnému bytu (výrok I.); současně rozhodl o nákladech řízení účastníků před soudy všech stupňů a státu (výroky II. a III.).

Proti posledně citovanému rozsudku odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání, domáhaje se – prostřednictvím (způsobilého) dovolacího důvodu podle ( , , ve znění po novele provedené – dále opět jen „ “) – změny napadeného rozhodnutí tak, aby dovolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, eventuálně zrušil napadené rozhodnutí a vrátil věc odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Současně požádal o odložení vykonatelnosti a právní moci napadeného rozsudku.

Podle před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit a/ vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b/ právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.

V usnesení z 21. listopadu 2017, sp. zn. , uveřejněném pod č. 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (ústavní stížnost podanou proti tomuto rozhodnutí odmítl Ústavní soud usnesením z 18. srpna 2020, sp. zn. ) Nejvyšší soud rozebral předpoklady, za nichž lze vyhovět návrhu na odklad vykonatelnosti rozhodnutí podle výše citovaného ustanovení. Jedním z těchto předpokladů je i to, že podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí odvolacího soudu lze (případně též ve spojení s rozhodnutím soudu prvního stupně) nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci. Odtud plyne, že návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozsudku je zjevně bezdůvodný, jelikož předmětný rozsudek má povahu rozsudku o určení, jenž se nevykonává. Nejvyšší soud proto návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozsudku odvolacího soudu zamítl.

Naproti tomu však shledal, aniž by předjímal výsledek dovolacího řízení, že jsou naplněny předpoklady, za nichž lze odložit právní moc dovoláním napadeného rozhodnutí. Přihlédl zejména ke skutečnosti, že v souvislosti s právní mocí napadeného rozsudku se žalovaný bude moci domáhat vyklizení předmětného bytu, v němž žalobce uspokojuje svou bytovou potřebu, a že odklad právní moci se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníků řízení. Zohlednil rovněž, že z obsahu dovolání je seznatelné (zjistitelné), že bylo podáno včas, oprávněnou osobou za splnění podmínky advokátního zastoupení a neplatí pro ně žádné z omezení přípustnosti vypočtených v (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 14. října 2020, sp. zn. ). Z vyložených důvodů dovolací soud do doby, než bude o dovolání pravomocně rozhodnuto, právní moc rozsudku odvolacího soudu podle odložil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. června 2022

JUDr. Miroslav Ferákpředseda senátu