Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 ICdo 36/2022-146

KSPH 61 INS XY74 ICm XY29 ICdo 36/2022-146

USNESENÍ

ČSOB Stavební spořitelny, a. s.

J. Z.

, narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Vladimírem Kubátem, advokátem, se sídlem v Praze, Radlická 1031/42, PSČ 150 00, za účasti vedlejšího účastníka na straně žalované

P. S.

, narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Marií Klinerovou, advokátkou, se sídlem v Praze, Mezibranská 1579/4 PSČ 110 00, o určení pravosti pohledávky, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 74 ICm XY, jako incidenční spor v insolvenční věci žalované, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. XY, o dovolání žalované proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. října 2021, č. j. 74 ICm XY, 105 VSPH XY ( ), takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Žalobou podanou u Krajského soudu v Praze (dále jen „insolvenční soud“) dne 5. března 2020 se žalobce (ČSOB Stavební spořitelna, a. s.) domáhal určení, že má za žalovanou (dlužnicí J. Z.) nevykonatelnou pohledávku, zajištěnou majetkem žalované, ve výši 2.886.296,22 Kč z titulu smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření č. 0914336301 dne 14. května 2014.

Podáním datovaným 12. srpna 2021 (č. l. 78) žalobce „omezil“ žalobu o částku 180.000,- Kč, a to s odůvodněním, že „na úhradu přihlášené pohledávky zaplatila třetí osoba dalších 9 splátek po 20.000,- Kč“.

Insolvenční soud ‒ cituje ustanovení a , (dále jen „ “) ‒ usnesením ze dne 16. srpna 2021, č. j. 74 ICm XY, řízení v rozsahu částky 180.000,- Kč zastavil.

Vrchní soud v Praze k (blanketnímu) odvolání žalované usnesením ze dne 25. října 2021, č. j. 74 ICm XY, 105 VSPH XY ( ), potvrdil usnesení insolvenčního soudu ze dne 16. srpna 2021.

Odvolací soud ‒ vycházeje dále z ustanovení , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ) ‒ poté, kdy z obsahu spisu ověřil, že žalobce vskutku „omezil“ žalobu v rozsahu výše uvedené částky, dospěl k závěru, podle něhož za situace, kdy ve věci dosud nebylo jednáno, žalobci nic nebránilo v tom, aby vzal žalobu zčásti zpět bez souhlasu žalované.

Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, které má za přípustné podle ustanovení , a to k řešení (dosud podle jejího názoru Nejvyšším soudem nezodpovězené) právní otázky „aplikovatelnosti“ ustanovení a , ve spojení s ustanovením v případech, kdy „je zpětvzetí v incidenčním sporu učiněno v důsledku úhrady části pohledávky třetí osobou mimo insolvenční řízení“.

Podle dovolatelky měl insolvenční soud zkoumat „možnost vstupu třetí osoby, která provedla úhradu, a způsob dané úhrady, a nikoli mechanicky ukončovat účast ve smyslu , resp. zastavovat část incidenčního sporu do předmětné částky“. V takovém případě totiž může dojít „k nesouladu hlavního insolvenčního řízení, kde může být řešen vstup věřitele, a incidenčního sporu“; případný „nový věřitel v hlavním insolvenčním řízení může být procesně zbaven možnosti účasti v incidenčním sporu a zkrácen na svých právech“, v důsledku čehož je krácena na svých právech i dovolatelka.

Dále dovolatelka ‒ poukazujíc na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. června 2013, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 100/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 100/2013“) ‒ považuje usnesení odvolacího soudu za nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost a nedostatek důvodů.

Proto požaduje, aby Nejvyšší soud usnesení soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení.

Dovolání žalované, které mohlo být přípustné jen podle ustanovení , Nejvyšší soud odmítl jako nepřípustné podle ustanovení a 2

Učinil tak proto, že dovolatelka (posuzováno podle obsahu dovolání) nezpochybňuje právní posouzení věci, na němž rozhodnutí odvolacího soudu spočívá, a podle něhož byly splněny předpoklady pro zastavení řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby ( ).

Ostatně závěr, že žalobce vzal částečně žalobu zpět dříve, než začalo jednání, v důsledku čehož by ani případný nesouhlas žalované s částečným zpětvzetím žaloby neměl žádný význam, je v souladu s výslovným zněním ustanovení a 4 (srov. též např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. května 2015, sp. zn. , a ze dne 29. srpna 2019, sp. zn. , včetně další judikatury Nejvyššího soudu a Ústavního soudu zmíněné v jeho důvodech).

Přípustnost dovolání nezakládá ani dovolatelkou otevřená právní otázka (ne)přezkoumatelnosti usnesení odvolacího soudu, když v tomto směru napadené usnesení, jímž odvolací soud rozhodl o blanketním odvolání žalované, plně odpovídá závěrům obsaženým v R 100/2013.

Výhrada dovolatelky ohledně „možného vstupu“ třetí osoby (vedlejšího účastníka) do řízení (ve smyslu absence takového výroku) je z hlediska přípustnosti dovolání právně nevýznamná již proto, že neexistující výrok nelze dovoláním napadnout (viz např. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 3. června 2003, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 7/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Nad rámec výše uvedeného Nejvyšší soud dodává, že má z hlediska přípustnosti dovolání za neopodstatněnou i argumentaci žalované týkající se „zkrácení práv“ třetí osoby (vedlejšího účastníka), která poskytla žalobci částečné plnění, když této osobě nic nebránilo v tom, aby chránila svá (případná) práva (vzniklá v důsledku takového plnění) v insolvenčním řízení sama v souladu s obecným právním principem „vigilantibus iura skripta sunt“ (bdělým náležejí práva). Jinak řečeno, této osobě nic nebránilo v tom, aby plnila na dluh žalované až poté, kdy by se stala osobou, která by odpovídala za uspokojení pohledávky žalobce společně a nerozdílně s žalovanou ( a 3 , ve spojení s ustanovením a 3 ), nebo aby postupovala způsobem předvídaným ustanovením , (tj. požadovala po žalobci, aby jí před splněním nebo při něm postoupil svoji pohledávku, a následně podal návrh podle ustanovení ).

K tomu, že ve smyslu ustanovení (v návaznosti na ustanovení ) vedlejší účastník není (v době částečných úhrad přihlášené pohledávky nebyl) osobou, která svým majetkem zajišťuje věřitelovu pohledávku za dlužnicí, nebo osobou, která věřiteli odpovídá za splnění dluhu společně a nerozdílně s dlužnicí, anebo osobou, která ručí za plnění dluhu dlužnicí, srov. též (v insolvenční věci dlužnice vydané) usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 9. března 2021, č. j. , 1 VSPH XY, a (ke způsobu uplatnění posledně označených ustanovení) např. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. prosince 2018, sen. zn. nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. února 2022, sen. zn. .

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 31. 5. 2022

                                                                                                                JUDr. Petr Gemmel

                                                                                                                   předseda senátu