Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 3184/2021

33 Cdo 3184/2021-957

USNESENÍ

S. C.

S. C.

, se sídlem XY (identifikační číslo XY), zastoupené JUDr. Antonínem Janákem, advokátem se sídlem v Příbrami I, Nám. T. G. Masaryka 142, o 9.000.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. , o dovoláních žalobce a žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 12. 5. 2021, č. j. -912, t a k t o:

I. Dovolání se odmítají.II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 20.086 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám JUDr. Filipa Matouše, advokáta.

O d ů v o d n ě n í

Okresní soud v Příbrami rozsudkem ze dne 11. 8. 2020, č. j. -864, zamítl žalobu, jíž se žalobce po žalované domáhal zaplacení 9.000.000 Kč s úroky z prodlení ve výši 7,05% z částky 7.000.000 Kč od 1. 1. 2013 do zaplacení a ve výši 8,05% z částky 2.000.000 Kč od 1. 1. 2014 do zaplacení, žalované přiznal na náhradě nákladů řízení 1.226.136 Kč a rozhodl o vrácení přeplatků znalečného. Po právní stránce soud prvního stupně uzavřel, že smlouvy, jimiž žalobce postoupil O. Z. pohledávky ze smlouvy o půjčce uzavřené s žalovanou 29. 3. 2011, jsou pravé a z hlediska určitosti identifikace převáděných pohledávek platné. Představují však cenu dvacetiprocentního obchodního podílu žalované společnosti nabytého žalobcem, který tak není ve sporu aktivně věcně legitimován ( , , , , ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále jen „obč. zák.“).

Rozsudkem ze dne 12. 5. 2021, č. j. -912, Krajský soud v Praze rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé změnil jen tak, žalované uložil zaplatit žalobci 2.000.000 Kč s 8,05% úroky z prodlení od 1. 1. 2014 do zaplacení, a ve zbytku – co do 7.000.000 Kč s příslušenstvím (úroky z prodlení) – je potvrdil; žalobci uložil zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů 741.736 Kč a potvrdil výrok o vrácení přeplatku znalečného žalované. Odvolací soud se ztotožnil se soudem prvního stupně v tom, že postupní smlouvy – s výjimkou smlouvy č. 3/1876 – jsou pravé a z hlediska určitosti platné, neboť postupované pohledávky jsou jednoznačně identifikovány titulem, jímž je smlouva o půjčce z 29. 3. 2011. Jednotlivé dílčí částky v každé smlouvě ve svém součtu nepřevyšují 10.000.000 Kč a nesprávné uvedení termínu splatnosti postupovaných pohledávek – 31. 12. 2013 – nemá na platnost z hlediska určitosti žádný vliv. Podle odvolacího soudu není žalobce aktivně věcně legitimován jen v rozsahu 7.000.000 Kč a právo na vrácení dluhu ve výši 2.000.000 Kč s příslušenstvím ze smlouvy o půjčce mu nelze upřít (§ 657, § 1970 obč. zák.).

V dovolání, kterým napadl potvrzující výrok rozsudku odvolacího soudu ve věci samé, žalobce vytýká, že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu při řešení otázky určitosti postupních smluv č. 1/1876, 2/1876 a 3/1891 z hlediska identifikace pohledávek, jež byly předmětem postupu. I když je ve smlouvách uvedeno, že jde o pohledávky ze smlouvy o půjčce z 29. 3. 2011, data jejich splatnosti jsou chybná a konkrétní částky sice nepřevyšují 10.000.000 Kč, ale nekorespondují s výší postupně přenechaných peněžních prostředků. Navrhl, aby dovolací soud napadený výrok zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Žalovaná, která – podle obsahu – napadla dovoláním měnící výrok rozsudku odvolacího soudu ve věci samé, má za to, že odvolací soud nepřípustně zasáhl do hodnocení důkazů provedených soudem prvního stupně, jestliže bez opakování důkazů vyšel z jiného skutkového stavu. Navrhla, aby dovolací soud změnil napadený výrok tak, že se rozsudek soudu prvního stupně potvrzuje.

Nejvyšší soud věc projednal podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “).

Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak ( ).

Podle , věty první, lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spořívá na nesprávném právním posouzení věci.

Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. ).

Odvolací soud po skutkové stránce vyšel z toho, že žalobce (věřitel) přenechal žalované (dlužnici) na základě smlouvy z 29. 3. 2011 ve čtyřech částkách celkem 10.000.000 Kč se sjednanou splatností celého dluhu do 31. 12. 2012 a na základě smlouvy z 24. 8. 2011 ve dvou částkách celkem 2.000.000 Kč se sjednanou splatností celého dluhu do 31. 12. 2013. Písemnými smlouvami č. 1/1876 z 26. 4. 2011, č. 2/1876 z 26. 4. 2011, č. 3/1876 z 26. 4. 2011 a č. 3/1891 z 6. 5. 2011 žalobce (postupitel) postoupil O. Z. (postupníku) pohledávky ve výši 2.000.000 Kč, 3.000.000 Kč, 2.500.000 Kč a 2.000.000 Kč. Na rozdíl od soudu prvního stupně, který považoval všechny postupní smlouvy za pravé, odvolací soud dovodil, že smlouva č. 3/1876 z 26. 4. 2011 nebyla uzavřena, neboť podle posudku znalce z oboru kriminalistiky (odvětví technické zkoumání písemností) RNDr. Miloslava Musila z 28. 8. 2017 jsou na ě oba podpisy i datum vyhotoveny jako barevný laserový reprografický tisk a druhá strana y vznikla jako přímá kopie druhé strany postupní smlouvy č. 2/1876. Nebyl-li předložen originál smlouvy a jeho existence nevyplývá z žádného provedeného důkazu, dluh ze smlouvy o půjčce trvá a žalovaná je povinna peněžní prostředky žalobci vrátit. Z provedeného dokazování nevyplývá, že „pravou vůlí účastníků bylo postoupit na Z. pohledávky v celkové výši 12.000.000 Kč, tedy částku za nákup obchodního podílu v žalované společnosti ve výši 20%.“

K dovolání žalobce.

Právní posouzení platnosti smluv o postoupení pohledávek z hlediska určitosti (§ 37 odst. 1 obč. zák.) přípustnost dovolání nezakládá. Rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu se závěry formulovanými v rozsudcích Nejvyššího soudu ze dne 20. 6. 2007, sp. zn. uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 27/2008, ze dne 20. 12. 2020, sp. zn. , ze dne 26. 3. 2008, sp. zn. , či ze dne 17. 1. 2012, sp. zn. . V nich Nejvyšší soud dovodil, že požadavek určitosti smlouvy o postoupení pohledávky je naplněn též v případě, je-li souhrn postupovaných pohledávek určen osobou dlužníka a právním důvodem jejich vzniku (např. odkazem na příslušnou smlouvu), aniž by postupované pohledávky musely být v postupní smlouvě výslovně jednotlivě identifikovány (srov. též rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 26. 5. 2004, sp. zn. , ze dne 27. 4. 2006, sp. zn. ). Rozhodnutí odvolacího soudu není v rozporu ani se závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 1996, sp. zn. , které se týkají obecných pravidel výkladu právních úkonů vyjádřených slovy (§ 35 odst. 2 obč. zák.).

V projednávané věci byly pohledávky dostatečně určeny označením osob věřitele a dlužnice, odkazem na smlouvu o půjčce, jež byla právním titulem (přičemž uvedeného dne účastníci uzavřeli jen jednu smlouvu o půjčce), i výší pohledávek; chybné označení data splatnosti není v takovém případě s to vyvolat nejasnost, o jaké pohledávky se jedná, a to ani u postupitele a postupníka, ani u dalších osob.

Není-li dovolání žalobce přípustné, nelze – i kdyby řízení skutečně zatěžovaly – přihlížet k vytknutým vadám řízení, tedy k tomu, že se odvolací soud nevypořádal s provedenými důkazy a že pochybil, jestliže neprovedl žalobcem navržený důkaz zvukovými záznamy valných hromad žalované z 9. 6. a 12. 12 2016 ( , věta druhá, ).

K dovolání žalované.

Uplatněné námitky splňují kritéria procesních vad, ke kterým dovolací soud přihlédne jen, je-li dovolání přípustné, což ani v případě dovolání žalované splněno není ( , věta druhá, ). Nad rámec uvedeného dovolací soud připomíná, že soudy obou stupňů vyšly ze závěru znalce RNDr. Miloslava Musila (na ě jsou oba podpisy i datum vyhotoveny jako barevný laserový reprografický tisk, k tisku strany s podpisy písemnosti byla použita barevná laserová tiskárna OKI DATA a uvedená stránka vznikla jako přímá kopie druhé strany předložené y č. 2/1876), tedy z toho, že originál postupní smlouvy č. 3/1876 žalovaná, kterou zatěžovala břemena tvrzení a důkazní, nepředložila.

Nejvyšší soud dovolání účastníků, kteří nepředložili k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala přípustnost, odmítl ( ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle , věty první, a Žalobce byl se svým dovoláním, jehož předmětem byla částka 7.000 000 Kč, neúspěšný, žalované však žádné náklady v souvislosti s dovoláním žalobce nevznikly. Žalovaná byla se svým dovoláním co do částky 2.000 000 Kč, jejíž zaplacení jí uložil odvolací soud, rovněž neúspěšná. Žalobci tak náleží právo na náhradu nákladů dovolacího řízení v celkové výši 20.086 Kč sestávající z mimosmluvní odměny za zastoupení advokátem za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání žalované z 12. 10. 2021) ve výši 16 300 Kč ( , , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, v rozhodném znění, dále jen „advokátní tarif“); součástí nákladů je paušální částka náhrady za úkon právní služby (vyjádření k dovolání) ve výši 300 Kč ( , 4 advokátního tarifu) a částka 3.486 Kč odpovídající 21% dani z přidané hodnoty ( , ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobce podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 25. 5. 2022

JUDr. Pavel Krbek předseda senátu