Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 3748/2021

27 Cdo 3748/2021-536

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Michaely Janouškové v právní věci žalobce J. S., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Markétou Sládkovou, advokátkou, se sídlem ve Voticích 1, PSČ 259 01, proti žalovanému P. F., narozenému XY, bytem XY, zastoupenému Mgr. Jakubem Kratochvílem, advokátem, se sídlem v Praze 7, Dobrovského 1303/13, PSČ 170 00, o ručení člena statutárního orgánu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 6. 2021, č. j. -492, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žalovaný

je povinen

zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 3.400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jeho zástupkyně.

Odůvodnění:

[1] Obvodní soud pro Prahu 5 rozsudkem ze dne 10. 12. 2020, č. j. -440, rozhodl, že žalovaný ručí za splnění povinností společnosti V – K. identifikační číslo osoby XY (dále též jen „společnost“), vůči žalobci (výrok I.), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.).

[2] Šlo přitom již o druhé rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé, když zamítavý rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 16. 5. 2018, č. j. -270, byl k odvolání žalobce zrušen usnesením Městského soudu v Praze ze dne 1. 3. 2019, č. j. -311, a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

[3] Městský soud v Praze k odvolání žalovaného v záhlaví označeným rozsudkem rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).

[4] Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle a 2 , (dále též jen „ “), jako nepřípustné, neboť nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v a není přípustné ani podle

[5] Odvolací soud se (oproti mínění dovolatele) neodchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu v otázce, zda je třeba při aplikaci , o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění účinném do 31. 12. 2020 (dále jen „z. o. k.“), posuzovat, zda dovolatel věděl nebo měl a mohl vědět, že společnost je v hrozícím úpadku. Otázkou, zda dovolatel o hrozícím úpadku společnosti věděl, se totiž odvolací soud v odůvodnění svého rozhodnutí zabýval a ve shodě se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že tomu tak bylo.

[6] Tento závěr sice dovolatel v dovolání zpochybňuje, když tvrdí, že z provedených důkazů nebylo možné učinit závěr o existenci hrozícího úpadku společnosti ke dni 17. 9. 2014, neboť nebylo možné zjistit data vzniku a splatnosti jednotlivých pohledávek ani splnění dalších definičních znaků hrozícího úpadku, ve vztahu k této námitce však neuvádí, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Nejvyšší soud se proto její důvodností nemohl zabývat.

[7] Pouze pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že již ve svém usnesení ze dne 14. 10. 2021, č. j. -326, shledal souladným se svou ustálenou judikaturou závěr odvolacího soudu, podle něhož dovolatel – v okamžiku, kdy (coby jednatel) společnosti E. P., identifikační číslo osoby XY (dále jen „postupitelka“), postoupil společnosti (dále jen „postupnice“), v níž byl taktéž jednatelem a likvidátorem, „dubiozní“ pohledávku poté, kdy byla žaloba o její zaplacení soudem prvního stupně zamítnuta a postupitelce bylo uloženo zaplatit náklady řízení – prokazatelně věděl, že postupnice je v hrozícím úpadku a v rozporu s péčí řádného hospodáře neučinil vše potřebné a rozumně předpokládatelné k jeho odvrácení (naopak ji zatížil závazkem k náhradě nákladů řízení), jakož i závěr, podle něhož toto jednání zakládá ručení žalovaného za splnění povinností postupnice.

[8] Námitka dovolatele, podle níž odvolací soud (v rozporu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu) vyšel ze skutkových zjištění vyplývajících z důkazů, které nebyly v řízení provedeny, není důvodná, neboť předběžné opatření Okresního soudu v Kladně ze dne 21. 8. 2014, č. j. -53, i odvolání proti němu podané postupitelkou dne 12. 9. 2014 bylo provedeno k důkazu při jednání před soudem prvního stupně dne 26. 4. 2018 (č. l. 255 verte spisu).

[9] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( in fine ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho výkonu.

V Brně dne 18. 5. 2022

JUDr. Marek Doležal předseda senátu