Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 3527/2021

26 Cdo 3527/2021-124

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Jitkou Dýškovou v právní věci žalobce E. D., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného opatrovníkem statutárním městem Pardubice, se sídlem v Pardubicích, Pernštýnské náměstí 1, IČO 00274046, proti žalovanému Domovu pod Kuňkou, se sídlem v Rábech 162, zastoupenému JUDr. Blankou Šimkovou, advokátkou se sídlem v Pardubicích, Masarykovo náměstí 1484, o určení neplatnosti výpovědi smlouvy, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 28. července 2021, č. j. -93, t a k t o:

Odůvodnění:

Okresní soud v Pardubicích (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 16. 2. 2021, č. j. -62, zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal, aby soud určil, že je neplatná výpověď smlouvy z 21. 12. 2016 o poskytování sociální služby číslo 13/2016, uzavřené mezi žalovaným jako poskytovatelem a žalobcem jako uživatelem (výrok I.), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.).

K odvolání žalobce Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích (soud odvolací) rozsudkem ze dne 28. 7. 2021, č. j. -93, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II.).

Dovolání žalobce Nejvyšší soud podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), odmítl, neboť neobsahuje údaj o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( - ), jenž je obligatorní náležitostí dovolání (srov. ) a není v něm řádně vymezen dovolací důvod podle V dovolacím řízení nelze pro tyto vady pokračovat.

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle až 3 dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a ) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.

Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako je tomu v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení či jeho části (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. ). K přípustnosti dovolání nepostačuje ani vymezení jednotlivých dovolacích námitek, aniž by společně s nimi byla vymezena otázka přípustnosti dovolání (k tomu srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. ), neboť dovolací řízení nemá být bezbřehým přezkumem, v němž procesní aktivitu stran nahrazuje soud [srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2008, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2015, sp. zn. ).

Má-li být dovolání přípustné podle proto, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného či procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí být z dovolání patrno, o kterou otázku hmotného či procesního práva jde a od které ustálené rozhodovací praxe se při řešení této otázky odvolacím soudem odchyluje [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. (uveřejněné pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozh. obč.)].

Žalobce ve svém dovolání uvádí, že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe v otázce povinnosti přizpůsobení se žalovaného individuálně určené potřebě žalobce. Odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2015, sp. zn. (týkající se prevenční povinnosti provozovatele domova se zvláštním režimem), se však žalobce snaží zvrátit skutková zjištění, že přestal patřit do okruhu osob, kterým je poskytovaná služba zajištěna, což má za následek možnost vypovězení smlouvy o poskytování sociální služby. Žalobce tedy vyslovuje nesouhlas se skutkovými zjištěními, na nichž je rozhodnutí odvolacího soudu založeno, případně předkládá svoji vlastní verzi hodnocení důkazů a v závislosti na tom také vlastní verzi toho, co měl podle jejich názoru odvolací soud z provedených důkazů zjistit. Dovolatel tak proti závěru odvolacího soudu ve skutečnosti brojí prostřednictvím skutkových námitek a uplatnil tak dovolací důvod, který k dispozici nemá ( a contrario).

Námitka žalobce, že soud prvního stupně postupoval v rozporu s , jestliže si nevyžádal odborné vyjádření nebo znalecký posudek, přípustnost dovolání ve smyslu nezakládá. Žalobce se ve skutečnosti prostřednictvím této námitky pouze pokouší zpochybnit správnost a úplnost skutkových zjištění, jež se týkaly toho, zda byly naplněny předpoklady pro ukončení smluvního vztahu výpovědí z důvodu v ní uvedených. Dovolací přezkum je však, jak bylo uvedeno výše, ustanovením vyhrazen výlučně otázkám právním, skutkové námitky nemohou přípustnost dovolání založit.

Povinnosti vymezit předpoklady přípustnosti žalobce nedostál ani v případě tvrzení, že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu v souvislosti se zásadou pacta sunt servanda, neboť ani nenaznačil, s jakou judikaturou má být rozhodnutí odvolacího soudu konfrontováno.

Ani poukaz na vady řízení není způsobilým dovolacím důvodem, neboť k vadám uvedeným v , a b) a , jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (je-li jimi řízení skutečně postiženo), dovolací soud přihlíží, je-li dovolání přípustné (srov. ustanovení věta druhá ).

Dovolací soud nepřehlédl ani sdělení dovolatele, že rozsudek odvolacího soudu napadá v celém rozsahu. Napadá-li dovolatel tedy rovněž i výroky o nákladech řízení, činí tak zřejmě jen formálně, neboť ve vztahu k těmto výrokům postrádá dovolání jakékoli odůvodnění a navíc by dovolání ani nebylo přípustné [ ].

S přihlédnutím k závěrům vyplývajícím z nálezu Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. , Nejvyšší soud již samostatně nerozhodoval o návrhu žalobce na odklad právní moci napadeného rozhodnutí za situace, kdy přikročil k rozhodnutí o samotném dovolání v (Ústavním soudem zdůrazněné) přiměřené lhůtě. Nejsou-li splněny předpoklady k meritornímu projednání dovolání, není dán ani prostor pro úvahy o odkladu právní moci dovoláním napadeného rozsudku [ ], neboť jde o návrh akcesorický (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 9. 2017, sp. zn. , nebo ze dne 3. 10. 2017, sp. zn. ).

Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. větu druhou ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

V Brně dne 29. 3. 2022

JUDr. Jitka Dýšková

předsedkyně senátu