Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Nd 197/2022

23 Nd 197/2022-398

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Kateřiny Hornochové ve věci žalobců a) D. V., nar. XY, bytem XY, a b) V. V., nar. XY, bytem XY, obou zastoupených Mgr. Michaelou Zezulkovou, advokátkou, se sídlem ve Valašské Bystřici 533, PSČ 756 27, proti žalovaným 1) M. K., nar. XY, bytem XY, a 2) J. D., nar. XY, bytem XY, Spojené státy americké, zastoupenému opatrovníkem Mgr. Tomášem Všetečkou, LL.M., advokátem, se sídlem ve Vsetíně, Na Příkopě 814, PSČ 755 01, o vyklizení nemovitosti, vedené u Okresního soudu ve Vsetíně – pobočky ve Valašském Meziříčí pod sp. zn. , o námitce podjatosti soudce Nejvyššího soudu Mgr. Michala Králíka, Ph.D., uplatněné druhým žalovaným v řízení o dovolání druhého žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 10. 2021, č. j. -353, vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. , t a k t o :

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud ve Vsetíně – pobočka ve Valašském Meziříčí rozsudkem ze dne 20. 5. 2021, č. j. -307, uložil žalovaným, aby vyklidili a předali žalobcům pozemek parc. č. XY v k.ú. a obci XY, zapsaný u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště XY (výrok pod bodem I), rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky pod body II a IV) a o odměně opatrovníka (výrok pod bodem III).

K odvolání žalovaných Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 14. 10. 2021, č. j. -353, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku pod bodem I (výrok pod bodem I), změnil výrok tohoto rozsudku o náhradě nákladů řízení pod bodem II (výrok pod bodem II), zrušil výrok rozsudku soudu prvního stupně pod bodem IV (výrok pod bodem III), rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok pod bodem IV) ao zaplacení soudního poplatku za odvolání (výrok pod bodem V).

Proti rozsudku odvolacího soudu podal druhý žalovaný dovolání, jež bylo v souladu s rozvrhem práce Nejvyššího soudu pro rok 2022 přiděleno k vyřízení senátu 22 Cdo.

Podáním ze dne 23. 3. 2022 dovolatel požádal „o změnu soudce Mgr. Michala Králíka, Ph. D., z důvodu, že nižší soudy ve svých rozhodnutích odkazovaly na judikaturu Nejvyššího soudu, jejímž tvůrcem byl rovněž Mgr. Michal Králík, Ph.D., a dovolatel se proto obává, že by jeho rozhodování nebylo nestranné“.

Toto podání bylo posouzeno podle jeho obsahu [ , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “)] jako námitka podjatosti soudce Nejvyššího soudu Mgr. Michala Králíka, Ph.D.

Mgr. Michal Králík, Ph.D., ve vyjádření k námitce podjatosti uvedl, že k účastníkům řízení, jejich zástupcům ani věci nemá žádný vztah a nejsou mu známy žádné důvody, které by zakládaly pochybnost o jeho nepodjatosti.

Podle , jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.

Podle důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Podle o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.

V souladu s rozvrhem práce Nejvyššího soudu pro rok 2022 byla věc o vyloučení soudce Mgr. Michala Králíka, Ph.D., z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. předložena senátu 23 Cdo.

Rozhodnutí o vyloučení soudce představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci ( y základních práva a svobod); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.

Soudní praxe (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu z 30. 10. 2001, sp. zn. ) je jednotná v tom, že soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky nabytými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský. V úvahu přichází také vztah ekonomické závislosti. „Důvod“ pochybovat o nepodjatosti soudce ve smyslu výše uvedeného je dán, je-li zde objektivní skutečnost (nikoli pouhá domněnka nebo pouhé difamující tvrzení), která - poměřeno „věcí“, „osobami účastníků“ nebo „osobami jejich zástupců“ - vzbuzuje pochybnosti o nepodjatosti soudce (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2014, sp. zn. ).

Dovolatel žádá „o změnu soudce Mgr. Michala Králíka, Ph. D., z důvodu, že nižší soudy ve svých rozhodnutích odkazovaly na judikaturu Nejvyššího soudu, jejímž tvůrcem byl rovněž Mgr. Michal Králík, Ph.D., a dovolatel se proto obává, že by jeho rozhodování nebylo nestranné“.

Z výše uvedeného ani z vyjádření dotčeného soudce nevyplývají žádné objektivní skutečnosti, jež by zakládaly důvod pochybovat o jeho nepodjatosti. Skutečnost, že soudy nižších stupňů respektují judikaturu Nejvyššího soudu, na níž se Mgr. Michal Králík, Ph.D., podílel, nezpochybňuje schopnost tohoto soudce nestranně ve věci jednat a rozhodnout.

Nejvyšší soud po posouzení okolností, v nichž dovolatel spatřuje důvod pro vyloučení soudce z projednávání a rozhodnutí věci, dospěl k závěru, že se v dané věci o případ vyloučení soudce podle nejedná.

Nejvyšší soud proto rozhodl, že soudce Mgr. Michal Králík, Ph.D., není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. .

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. 4. 2022

JUDr. Zdeněk Des

předseda senátu