Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 248/2022

20 Cdo 248/2022-637

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Karla Svobody, Ph.D., a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny v exekuční věci oprávněné FOCUS – METAL, s.r.o., se sídlem ve Valašském Meziříčí, Jiráskova č. 399/11, identifikační číslo osoby 62303414, zastoupené Mgr. René Gemmelem, advokátem se sídlem Karviná - Fryštát, Karola Śliwky č. 34, proti povinné J. Č., narozené dne XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Lenkou Drápalovou, advokátkou se sídlem ve Vsetíně, Horní náměstí č. 12, pro 5 164 679 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Vsetíně pod sp. zn. , o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. února 2021, č. j. -580, takto:

Odůvodnění:

1. Okresní soud ve Vsetíně usnesením ze dne 24. 5. 2018, č. j. -498, zamítl návrh J. Č., dříve Č. (manželky původního povinného J. Č., nyní na základě pravomocného usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 12. 2020, č. j. -565, vystupující na místě povinného), ze dne 7. 3. 2017 na zastavení exekuce v části, v níž byla vedena postižením nemovitých věcí zapsaných na LV č. XY pro obec a k. ú. XY, a to k jejich jedné polovině.

2. Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 25. února 2021, č. j. -580, usnesení soudu I. stupně zrušil a řízení o návrhu povinné na částečné zastavení exekuce zastavil. Z oznámení soudního exekutora ze dne 9. 2. 2021, č. j. 142 EX 00528/15-478, odvolací soud zjistil, že soudní exekutor oznámil, že exekuce byla v souladu s ustanovením , o zvláštních řízeních soudních – dále jen z. ř. s., skončena zastavením ex lege. V rámci odvolacího řízení proto již neexistoval procesní prostor, v jehož rámci by bylo možno odvolání věcně projednat.

3. Proti usnesení odvolacího soudu podala povinná dovolání s odůvodněním, že napadené usnesení závisí na vyřešení otázky procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena a to „zda oznámením o skončení exekuce skutečně končí exekuce zcela, či zda i po takovém oznámení je možné i nadále pokračovat ve výkonu rozhodnutí prodejem nemovitých věcí, jež má nyní dovolatelka ve svém vlastnictví?“. Přípisem ze dne 8. 6. 2021 soudní exekutor sdělil, že v exekučním řízení i nadále pokračuje (i přes dříve vydané Oznámení o skončení exekuce ze dne 9. 2. 2021) a to ohledně nemovitostí, které byly předmětem exekuce – jejich ½, kterou vlastní nynější povinná. Dovolatelka se domnívá, že není přípustné, aby exekutor zaslal účastníkům přípis, ze kterého zcela jednoznačně vyplývá, že exekuce skončila v celém rozsahu, a následně pokračoval ve vedení exekuce. Z oznámení o skončení exekuce ze dne 9. 2. 2021 přitom vycházel i sám odvolací soud, který řízení o návrhu na zastavení exekuce zastavil. Exekutor tak vyvolal právní stav, kdy nebylo možné věcně projednat návrh na zastavení exekuce a následně v řízení nadále pokračuje pod původní spisovou značkou.

4. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) věc projednal podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. Čl. II bod 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jen „ “. Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou ve lhůtě uvedené v ustanovení , dospěl dovolací soud k závěru, že dovolání je přípustné, neboť rozhodnutí odvolacího soudu závisí na dosud dovolacím soudem výslovně neřešené právní otázky, zda v případě, že soudní exekutor vydá oznámení o skončení exekuce dle , exekučního řádu – dále jen „ex. řád“, může nadále pokračovat ve vedení exekuce, která dle jeho oznámení již zcela skončila, jestliže dodatečně zjistí, že nebyly splněny předpoklady pro konstatování, že exekuce skončila ze zákona.

5. Nejvyšší soud má za to, že v exekuci lze bez dalšího i po oznámení exekutora o skončení exekuce pokračovat, zjistí-li se dodatečně, že důvody, pro které exekutor oznámil ukončení exekuce, nebyly naplněny. Je tomu tak proto, že oznámení o skončení exekuce ve smyslu § 46 odst. 8 ex. řádu není rozhodnutím, ale pouze konstatováním, že nastaly okolnosti, pro které došlo k ukončení exekuce přímo ze zákona. Jestliže však tyto okolnosti v realitě nenastaly, je třeba uzavřít, že exekuce ze zákona neskončila a naopak stále plyne. Na tomto faktu nic nemění případné oznámení exekutora o skončení exekuce podle § 46 odst. 8 ex. řádu, které se zakládalo na okolnostech, které ve skutečnosti nenastaly.

6. V projednávané věci je podstatné, že i po smrti povinného je na místě v exekuci pokračovat pouze vůči manželce povinného, zemře-li povinný bez procesního nástupce a v době smrti povinného se exekuce vedla i vůči manželce povinného, a to ohledně majetkových hodnot, které z výlučného majetku manželky povinného nebo z majetku ve společném jmění (případně v zaniklém a dosud nevypořádaném společném jmění) do doby smrti povinného již byly exekučně postiženy (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne, sp. zn. ).

7. Odvolací soud se tedy již v době vydání dovoláním napadeného rozhodnutí měl zabývat i tím, zda manželka povinného v exekuci figuruje nikoliv jako právní nástupce povinného, ale proto, že se stala účastníkem exekuce, protože byl postižen majetek ve společném jmění manželů, případně její nyní již výlučný majetek (§ 36 odst. 2 ex. řádu). Jestliže tuto okolnost ponechal stranou a řízení o návrhu manželky povinného na částečné zastavení exekuce zastavil proto, že exekuce již vůbec neplyne, bylo právní posouzení věci z jeho strany neúplné a tudíž nesprávné, neboť exekuce za takových okolností stále trvá. Na tomto faktu nic nemění ani to, že exekutor vydal oznámení o skončení exekuce podle § 46 odst. 8 ex. řádu, neboť dovolací soud již výše vysvětlil, že toto oznámení samo o sobě nemá za následek skončení exekuce, nebyly-li v době vydání tohoto oznámení naplněny důvody pro ukončení exekuce ze zákona.

8. Vzhledem k tomu, že nejsou dány podmínky pro zastavení dovolacího řízení, pro odmítnutí dovolání, pro zamítnutí dovolání nebo pro změnu usnesení odvolacího soudu, Nejvyšší soud napadené usnesení odvolacího soudu podle ustanovení zrušil a věc mu (Krajskému soudu v Ostravě) vrátil k dalšímu řízení (srov. věta první ).

9. Právní názor vyslovený v tomto usnesení je závazný ( část věty první za středníkem ).

10. O náhradě nákladů řízení včetně dovolacího řízení soud rozhodne v novém rozhodnutí o věci ( věta druhá ), případně o ní bude rozhodnuto ve zvláštním režimu ( a násl. ex. řádu).

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 1. 3. 2022

JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

předseda senátu