Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 1092/2020

25 Cdo 1092/2020-319

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Hany Tiché v právní věci žalobce: K. K., narozený XY, bytem XY, zastoupený JUDr. Ing. Martinem Janouškem, advokátem se sídlem Národní obrany 758/23, Praha 6, proti žalovanému: V. K., narozený XY, bytem XY, o neoprávněné obohacování a zaplacení 3 000 000 Kč, vedené u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 16. 2. 2018, č. j. -35, takto:

Odůvodnění:

Okresní soud v Klatovech usnesením ze dne 23. 11. 2017, č. j. -17, odmítl žalobu žalobce ze dne 3. 10. 2017, doplněnou jeho podáním ze dne 7. 11. 2017, pro neodstranění vad podání ve smyslu , dále nepřiznal žalobci osvobození od soudních poplatků (pro zjevně bezúspěšné uplatňování práva neurčitou žalobou) a rozhodl o náhradě nákladů řízení.

K odvolání žalobce Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 16. 2 2018, č. j. -35, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Žalobce byl usnesením soudu prvního stupně ze dne 5. 10. 2017, č. j. -7, vyzván ve smyslu a , 2 , aby doplnil svůj žalobní návrh o rozhodující skutečnosti a náležitosti podání, které mu byly podrobně vysvětleny. Tato výzva byla srozumitelná, jasná a konkrétní a její obsah byl takový, že i účastník řízení bez právního zastoupení by měl být schopen na tuto výzvu podání doplnit. Žalobce na výzvu reagoval doplněním svého návrhu, vady podání však neodstranil, proto nebylo možno v řízení pokračovat.

Žalobce podal proti usnesení odvolacího soudu dovolání z důvodu nesprávného právního posouzení věci, jež označil za přípustné ve smyslu s tím, že soud prvního stupně dostatečně nepoučil žalobce o možnosti podat žádost o ustanovení zástupce, odvolací soud tuto skutečnost v rámci odvolacího řízení nijak nezohlednil, čímž se odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a Ústavního soudu. Namítá, že soud prvního stupně měl postupovat tak, že po seznámení se s návrhem žalobce, který se mu jevil neurčitý, při znalosti žádosti žalobce o osvobození od soudních poplatků, měl dříve, než žalobce vyzval k odstranění nejasností a než jej poučil o následcích neuposlechnutí výzvy, žalobce obeslat s formulářem, na základě kterého by po jeho vyplnění posoudil, zda žalobce bude osvobozen, třeba i částečně, od soudních poplatků. Zároveň jej měl podle poučit o možnosti podat žádost o ustanovení zástupce. I z neurčitosti návrhu žalobce musel mít soud prvního stupně za prokázané, že žalobce není znalý práva, a tedy je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. Má za to, že rozhodnutím Nejvyššího soudu je třeba zodpovědět otázku, zda pouhá citace zákona stran poučovací povinnosti soudu vůči účastníku řízení (neprávníkovi a osobě vyššího věku) je dostačující ke splnění povinnosti soudu podle Navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, případně zrušil i usnesení soudu prvního stupně a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu vzhledem k datu jeho vydání rozhodl podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 1 a čl. XII ), dále též jen „ “.

Především je třeba konstatovat, že rozhodnutí odvolacího soudu není založeno na závěru, že pouhá citace zákona stran poučovací povinnosti soudu vůči účastníku řízení (neprávníkovi a osobě vyššího věku) je dostačující ke splnění povinnosti soudu podle Proto takto formulovaná právní otázka není způsobilá založit přípustnost dovolání v dané věci.

Žalobce byl řádně poučen o vadách žaloby, o tom, jak je má odstranit i o následcích, pokud tak neučiní. Jelikož vady žaloby ve stanovené lhůtě neodstranil, byla žaloba podle odmítnuta, což je v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2020, sp. zn. , ze dne 20. 7. 2017, sp. zn. , nebo ze dne 22. 2. 2017, sp. zn. .

Namítá-li dovolatel, že odvolací soud nevytkl nebo nenapravil pochybení soudu prvního stupně, který měl dovolatele nedostatečně poučit o možnosti požádat soud o ustanovení zástupce, v důsledku čehož nedošlo k odstranění vad návrhu na zahájení řízení z hlediska jeho náležitostí, a dále, že použil nevhodnou formu těchto poučení s ohledem na osobu dovolatele, nenapadá žádný právní závěr odvolacího soudu, na kterém by záviselo napadené rozhodnutí, nýbrž namítá vady řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. K vadám řízení však (jsou-li skutečně dány) dovolací soud přihlédne, jen je-li dovolání přípustné; samy o sobě nejsou zásadně způsobilé založit přípustnost dovolání. Aby se jimi dovolací soud mohl zabývat, musela by být splněna podmínka vyplývající z věty druhé (tj. že dovolací soud shledá dovolání přípustným z jiného důvodu), případně jestliže by takové vady představovaly v rámci uplatněného dovolacího důvodu otázky procesního práva, na jejichž řešení rozhodnutí odvolacího soudu spočívalo, resp. záviselo, a ve vztahu k nimž by dovolatel vymezil předpoklady přípustnosti dovolání ( až 3 ve spojení s ). Tak tomu ovšem v posuzovaném případě není.

Pokud pak dovolatel ve svém dovolání naznačuje, že měl být osvobozen od soudních poplatků, neboť soud prvního stupně informoval o své nemajetnosti, je k tomu třeba uvést, že proti výrokům, kterými bylo rozhodnuto o návrhu na osvobození od soudních poplatků, není dovolání podle objektivně přípustné. Nelze-li pak v dovolacím řízení zpochybnit závěry soudu prvního stupně a soudu odvolacího o nepřiznání osvobození od soudního poplatku žalobci, nemůže logicky obstát ani názor žalobce, že měl být poučen o možnosti žádat o ustanovení zástupce. Úspěšnost takové žádosti je totiž mimo jiné podmíněna právě splněním předpokladů pro osvobození od soudních poplatků ( ). V souladu s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 19. 6. 2008, sp. zn. , které dovolatel sám cituje, poučovací povinnost o možnosti ustanovení zástupce má soud jen tehdy, jedná-li se o účastníka, u něhož jsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků podle Na uvedeném závěru nic nemění okolnost, že pro dovolací řízení byl zástupce z řad advokátů dovolateli ustanoven.

Proti výrokům o náhradě nákladů řízení pak není dovolání podle objektivně přípustné.

Z těchto důvodů Nejvyšší soud dovolání žalobce podle odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. 2. 2022

JUDr. Robert Waltr předseda senátu