Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 3734/2021

20 Cdo 3734/2021-91

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Karla Svobody, Ph.D., v právní věci žalobce A. Š.,svěřenského správce spravujícího majetek ve svěřenském fondu B., s. f., identifikační číslo osoby XY, zastoupeného Mgr. Tomášem Šmucrem, advokátem se sídlem v Plzni, V Malé Doubravce č. 27, proti žalované Letiště Praha, a. s.,se sídlem v Praze 6, K letišti č. 1019/6, identifikační číslo osoby 28244532, o vyloučení majetku z exekuce, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 31. srpna 2021, č. j. -56, takto:

Dovolání žalobce se odmítá.

Stručné odůvodnění ( ):

Nejvyšší soud dovolání žalobce podle ustanovení , , ve znění účinném od 30. září 2017 (viz čl. II bod 2 ), dále jen „ “ jako nepřípustné odmítl.

Podle ustanovení není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Žalobce spatřuje přípustnost dovolání v tom, že podle jeho názoru napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena. Za nevyřešenou otázku žalobce považuje posouzení, zda může odvolací soud rozhodnout o podaném odvolání, které neobsahuje odvolací důvod, aniž by podle ustanovení ve spojení s ustanovením odvolatele vyzval k doplnění odvolacího důvodu, ačkoliv žalobce o něj předtím nedoplnil odvolání na výzvu soudu prvního stupně. Podle názoru žalobce musí odvolací soud odvolatele k doplnění dovolacího důvodu vyzvat, lhostejno, že jej k tomu již předtím vyzval soud prvního stupně, na což odvolatel nereagoval.

Dovolatel však přehlíží, že Nejvyšší soud zdůraznil již v usnesení ze dne 18. července 2013, sen. zn. , že dovolání není přípustné podle ustanovení , jestliže dovolatel jako předpoklad jeho přípustnosti předestírá dovolacímu soudu k řešení otázku hmotného nebo procesního práva, na níž rozhodnutí odvolacího soudu nezávisí (shodně srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. září 2013, sp. zn. ). Tak je tomu i v projednávané věci.

Je-li předmětem odvolacího přezkumu usnesení, které není rozhodnutím ve věci samé, ale rozhodnutím procesní povahy (jak je tomu v nyní řešeném případě), nemůže se odvolací soud zabývat jinými důvody než těmi, jež se týkají toho, co je ve výroku tohoto usnesení řešeno. Odvolatel nemusí tyto důvody v odvolání uvést; odvolací soud přezkoumává usnesení procesní povahy z důvodů týkajících se ve výroku řešených otázek vždy, tedy i v případě, že jsou v odvolání uplatněny jiné odvolací důvody, a dokonce i tehdy, neobsahuje-li odvolání žádný odvolací důvod. V takovém případě se sice soud prvního stupně musí pokusit o odstranění absence odvolacích důvodů podle § 43 a § 209, ale bezvýslednost tohoto pokusu nemůže mít za následek odmítnutí odvolání; i na základě takového odvolání je odvolací soud povinen - samozřejmě jen z důvodů vymezených v - napadené usnesení přezkoumat. (srov. např. JAKŠIČ V. in: LAVICKÝ, P. a kol. ( až 250l). Řízení sporné. Praktický komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2016, k ).

Odvolací soud tedy zcela správně na základě podaného odvolání přezkoumal procesní rozhodnutí soudu prvního stupně bez ohledu na to, zda žalobce na výzvu soudu prvního stupně své odvolání doplnil o odvolací důvod. Dovolatelem formulovaná dovolací otázka tak nemůže založit přípustnost dovolání, neboť napadené rozhodnutí odvolacího soudu na jejím řešení nezávisí.

Jelikož se tímto rozhodnutím řízení ve věci nekončí, dovolací soud nerozhodoval o náhradě nákladů dovolacího řízení ( , , ).

Poučení:Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 26. 1. 2022

JUDr. Zbyněk Poledna

předseda senátu