Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 232/2022

33 Cdo 232/2022-434

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horňáka a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobkyně STANAP Karlovy Vary s.r.o., se sídlem Karlovy Vary, Závodu míru 579/1, identifikační číslo osoby 25223755, zastoupené JUDr. Karlem Jelínkem, advokátem se sídlem Karlovy Vary, Bělehradská 2056/3, proti žalovaným 1) P. O., se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, 2) K. Š. B., advokátní kancelář, s.r.o., se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, za účasti vedlejšího účastníka Kooperativa pojišťovna a.s., Vienna Insurance Group, se sídlem Praha 8, Pobřežní 665/21, identifikační číslo osoby 47116617, o náhradu škody, o zaplacení 2 588 400 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. , o návrhu žalobkyně na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 9. 9. 2021, č. j. -397, takto:

Odůvodnění:

Okresní soud v Karlových Varech (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 24. 2. 2021, č. j. -337, zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaných 1) a 2) společné a nerozdílné úhrady částky 2 588 400 Kč s příslušenstvím (výrok I.), rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi žalobkyní a žalovaným 1) tak, že nemají vůči sobě právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.), uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované 2) na nákladech řízení částku 1 047 763 Kč (výrok III.) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit vedlejšímu účastníkovi na straně žalované na nákladech řízení částku 1 035 878,58 Kč (výrok IV.).

Krajský soud v Plzni (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 9. 9. 2021, č. j. -397, rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I. a II. potvrdil, ve výrocích III. a IV. jej změnil tak, že žalobkyně je povinna zaplatit na náhradě nákladů řízení žalované 2) i vedlejšímu účastníkovi na straně žalované 500 000 Kč, a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jehož součástí byl také návrh na odklad vykonatelnosti rozhodnutí. Žalobkyně tvrdí, že výkonem rozhodnutí či exekucí rozsudku odvolacího soudu by jí hrozila závažná újma, neboť je drobnou stavební firmou, které povinnost zaplacení dlužné částky nepochybně způsobí závažnou finanční krizi. Žalovanému by odklad výkonu rozhodnutí či exekuce újmu nezpůsobil a žalované 2) žádné účelně vynaložené náklady na právní zastoupení nevznikly, jelikož k právnímu zastoupení zplnomocnila ve „své věci“ „svého advokáta“.

Podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 , dále jen „ “), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.

Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. , uvedl, že s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu výše citovaného ustanovení, patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, a které musí být splněny kumulativně, to, že:

1/ dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně);

2/ podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci,

3/ neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí] by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech,

4/ podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné,

5/ odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů tzv. „třetí osoby“).

Na podkladě takto ustavených kritérií pro rozhodnutí o návrhu na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu Nejvyšší soud v této věci uzavřel (i v návaznosti na nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. ), že nejsou splněny předpoklady uvedené v bodech 3/ a 4/.

K odkladu vykonatelnosti soud přikročí tehdy, je-li dovolatel „závažně ohrožen“ ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení. Závažnost újmy, která dovolateli hrozí (na jeho právech) neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí], se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do poměrů povinného (dovolatele). Je-li vykonáváno rozhodnutí, jímž se ukládá peněžité plnění povinnému (dovolateli), který je právnickou osobou, je pro posouzení závažnosti hrozící újmy zásadně rozhodující možný dopad vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do „majetkových“ poměrů povinného (dovolatele), tedy poměření toho, jak „závažně“ se (případně též s přihlédnutím k dalším okolnostem, jež se mohou týkat i osoby oprávněného) vymáhání peněžitého plnění přiznaného exekučním titulem „neprodleným“ výkonem rozhodnutí nebo exekucí může projevit (se zřetelem k výši vymáhané částky) v „majetkových“ poměrech povinného (dovolatele) [se zřetelem k rozsahu majetku povinného (dovolatele) a míře možného postižení tohoto majetku výkonem rozhodnutí nebo exekucí].

Dovolatelka v návrhu neuvádí své majetkové poměry, ze kterých by bylo možno dovodit hrozbu závažné újmy v případě výkonu rozhodnutí, přičemž její obecné tvrzení, že „povinnost zaplacení částky uložené rozhodnutím odvolacího soudu nepochybně způsobí závažnou finanční krizi“ k posouzení dopadu vlastního výkonu rozhodnutí do jejích majetkových poměrů nepostačuje.

O tom, že dovolání bude pravděpodobně úspěšné, lze hovořit tehdy, jestliže dosavadní poznatky podle obsahu spisu umožňují (bez prejudice ve vztahu k vlastnímu rozhodnutí o dovolání) pravděpodobnostní úsudek ve prospěch závěru o možné důvodnosti dovoláním uplatněného dovolacího důvodu, případně ve prospěch závěru o možné existenci vad, k nimž Nejvyšší soud u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti ( ). Uvedený předpoklad však v daném případě splněn není, neboť podle obsahu spisu je úspěšnost dovolání nepravděpodobná.

Vzhledem ke shora uvedenému Nejvyšší soud žádost dovolatelky na odklad vykonatelnosti zamítl.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 22. 2. 2022

JUDr. Pavel Horňák předseda senátu