Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 3193/2021

28 Cdo 3193/2021-148

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Petra Krause v právní věci žalobce J. V., narozeného dne XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Davidem Kroftou, advokátem se sídlem v Praze 1 - Malé Straně, Újezd 450, proti žalovaným 1) V. Š., narozené dne XY, bytem XY, a 2) J. Š., narozenému dne XY, bytem tamtéž, o zaplacení částky 303.750 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. , o dovolání žalovaného 2) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. července 2021, č. j. -127, t a k t o:

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

V dané věci žalobce uplatnil (žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 6 dne 23. 12. 2019) nárok na zaplacení celkem částky 303.750 Kč s příslušenstvím [z níž požaduje, aby mu žalovaná 1) zaplatila částku 202.500 Kč s příslušenstvím, a žalovaný 2) částku 101.250 Kč s příslušenstvím] z titulu bezdůvodného obohacení, které jim vzniklo tím, že nemovité věci - a to pozemek parc. č. XY, jehož součástí je stavba č. p. XY (objekt bydlení), a pozemek parc. č. XY, vše v k. ú. XY, obec XY,v podílovém spoluvlastnictví všech účastníků užívali v době od 8. 9. 2017 do 20. 12. 2019 výlučně sami, že žalobce je nemohl užívat v rozsahu svého spoluvlastnického podílu ve výši id. 1/4, neboť mu v tom žalovaní bránili.

Podáním ze dne 18. 5. 2021 žalovaní navrhli přerušení řízení až do doby pravomocného rozhodnutí ve věci vedené u Obvodního soudu pod sp. zn. , neboť jsou přesvědčeni o tom, že jeho výsledek může mít význam pro rozhodnutí soudu v nyní projednávané věci.

Obvodní soud pro Prahu 6 usnesením ze dne 24. 5. 2021, č. j. -116, řízení o návrhu žalované 1) ze dne 18. 5. 2021 na přerušení řízení zastavil (výrok I.) a návrh žalovaného 2) ze dne 18. 5. 2021 na přerušení řízení zamítl (výrok II.). Pokud jde o výrok I. tohoto usnesení, dospěl k závěru, že je dána překážka věci pravomocné rozhodnuté, neboť o obsahově shodném návrhu žalované 1) na přerušení řízení již rozhodl usnesením ze dne 4. 3. 2021, č. j. -92, tak, že jej zamítl, přičemž odvolání žalované 1) proti tomuto usnesení bylo odmítnuto usnesením Městského soudu v Praze ze dne 15. 4. 2021, č. j. -107 (pravomocným dne 15. 3. 2021) pro nepřípustnost. Návrh žalovaného 2) na přerušení řízení zamítl jako nedůvodný proto, že rozhodnutí ve věci vedené u téhož soudu pod sp. zn. proti synovi žalovaného 2) o vrácení dědictví v žalobě vyjmenovaných nemovitých věcí, mimo jiné i ohledně id. ¼ označených nemovitých věcí ve spoluvlastnictví žalobce (které žalovaní zpochybnili), nebude mít vliv na jeho spoluvlastnické právo v nyní projednávané věci, neboť z obsahu tohoto spisu je zřejmé, že žalobce nabyl vlastnické právo k id. ¼ předmětných nemovitostí za úplatu, v dobré víře a od osoby k tomu oprávněné podle stavu zapsaného v katastru nemovitostí, tedy bez ohledu na to, zda „syn žalovaného 2) byl nebo nebyl skutečným vlastníkem těchto nemovitostí, jelikož současná právní úprava soukromého práva upřednostňuje ochranu práva nabytého v dobré víře nad právem vlastnickým, když dobrá víra je v obecné rovině chápána jako nezaviněná nevědomost o právních nedostatcích právního stavu“.

K odvolání žalované 1) proti výroku I. usnesení soudu prvního stupně Městský soud v Praze usnesením ze dne 15. 7. 2021, č. j. -127, usnesení soudu prvního stupně v tomto výroku I. potvrdil. Ztotožnil se s jeho závěrem, že podala-li žalovaná 1) dne 18. 5. 2021 obsahově shodný návrh, o němž již bylo pravomocně rozhodnuto, brání novému rozhodnutí neodstranitelná překážka rei iudicatae, a znovu o něm již rozhodováno být nemůže. Soud prvního stupně proto správně rozhodl, pokud řízení o podaném obsahově zcela shodném návrhu zastavil.

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal žalovaný 2) dne 3. 9. 2021 vlastnoručně sepsané podání, v němž mj. uvedl, že „podává dovolání k Nejvyššímu soudu ČR proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. července 2021“, a které pak doplnil vlastnoručně sepsaným dalším podáním nazvaným jako „dovolání“, které předal soudu prvního stupně dne 8. 10. 2021, a to poté, co k jeho výzvě usnesením ze dne 16. 9. 2021, č. j. -130, zaplatil soudní poplatek z dovolání ve výši 4.000 Kč.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) dovolání žalovaného 2) podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. článek II bod 2. části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) - dále jen „ “, ve spojení s odmítl, aniž jej vyzýval k odstranění nedostatku povinného zastoupení advokátem v dovolacím řízení ( věta za středníkem ).

Podle věty prvé účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.

Podle věty prvé ustanovení , , a 2 a platí pro řízení u dovolacího soudu obdobně.

Protože žalovaný 2) nebyl účastníkem odvolacího řízení o odvolání žalované 1) proti výroku I. usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 24. 5. 2021, č. j. -116 [přičemž tímto usnesením byl správně poučen o tom, že odvolání proti výroku II. tohoto usnesení, jímž byl zamítnut jeho návrh na přerušení řízení, není podle přípustné], a protože žalovaní mají v daném řízení o žalobou uplatněném nároku žalobce na vydání bezdůvodného obohacení postavení samostatných společníků ve smyslu (k tomu srov. obdobně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 6. 2010, sp. zn. ), není žalovaný 2) ve smyslu věty prvé subjektivně oprávněn k podání dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž ve výroku I. bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně.

O vrácení soudního poplatku z dovolání rozhodne po právní moci tohoto usnesení Obvodní soud pro Prahu 6, na jehož účet jej žalovaný 2) zaplatil ( a 5 , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů).

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 10. 11. 2021

JUDr. Olga Puškinová předsedkyně senátu