Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 1517/15

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaroslavem Fenykem o ústavní stížnosti stěžovatelky Stanislavy Kovaříkové, zastoupené JUDr. MUDr. Josefem Rauchem, advokátem se sídlem Okružní 147, 435 13 Meziboří, směřující proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. 2. 2015, č. j. -153, a usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 9. 1. 2014, č. j. -125, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatelka se obrátila na Ústavní soud s návrhem na zrušení v záhlaví označených rozhodnutí s tím, že se jimi cítí být dotčena na svých ústavně zaručených právech. Namítá porušení d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Stěžovatelka se domáhala v řízení před obecnými soudy, aby bylo rozhodnuto o povolení obnovy řízení vedeného u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. .

Krajský soud v Praze usnesením ze dne 9. 1. 2014, č. j. -125, zamítl žalobu stěžovatelky na obnovu řízení. Důvodem zamítnutí žaloby byla opožděnost jejího podání, jakož i nedostatek důvodů obnovy.

Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 20. 2. 2015, č. j. -153, zamítavý výrok soudu prvního stupně potvrdil.

Proti v záhlaví uvedeným rozhodnutím podala stěžovatelka ústavní stížnost.

Ústavní soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny předpoklady meritorního projednání ústavní stížnosti ve smyslu a 2 , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ").

Podle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ). To platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ( ).

Ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), stanoví, že dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

V nyní posuzované věci je dovolání přípustné proti ústavní stížností napadenému rozhodnutí odvolacího soudu. Tato skutečnost vyplývá jak ze samotného poučení obsaženého v rozhodnutí odvolacího soudu, tak ze zákonného textu ustanovení , které taxativně vymezuje případy, v nichž není dovolání přípustné. Řízení o povolení obnovy řízení není v uvedeném výčtu obsaženo.

Ústavní soud dotazem učiněným u soudu prvního stupně zjistil, že Krajskému soudu v Praze bylo dne 21. 5. 2015 doručeno dovolání žalované (stěžovatelky) a že předmětný spis bude v současné době předkládán Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o dovolání.

Ústavní soud proto dospěl k závěru, že stěžovatelka nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně jejích práv poskytuje, a její ústavní stížnost je tak podle ustanovení , ve spojení s ustanovením téhož zákona, nepřípustná.

Na základě výše uvedených skutečností nezbylo, než aby soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost odmítl podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 24. června 2015

Jaroslav Fenyk v. r.

soudce Ústavního soudu