Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

24 Cdo 1755/2021

24 Cdo 1755/2021-305

USNESENÍ

J. B.,

Z. P.,

narozenému XY, bytem XY, o určení dědického práva, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. ledna 2021, č. j. -278, takto:

I. Dovolání

se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění ( ):

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 13.1.2021, č.j. -278, potvrdil rozsudek Obvodního sodu pro Prahu 9 ze dne 3.9.2020, č.j. -253, kterým byla zamítnuta žaloba, aby soud určil, že žalobce je dědicem po J. S., zemřelém dne 19.4.2018, a to dědicem 3. dědické třídy k dědění povolaným podle k jedné polovině pozůstalosti, a bylo rozhodnuto o povinnosti žalobce k náhradě nákladů řízení žalovaného; současně odvolací soud rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud neshledal důvodnými odvolací námitky žalobce, že soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav věci, že nesprávně zhodnotil znalecký posudek znalkyně z oboru písmoznalectví ohledně závěti zůstavitele J. S. ze dne 9.10.2009, že nesprávně považoval za věrohodnou výpověď svědkyně E. P. a že nesprávné a nepodložené jsou i závěry soudu o motivaci zůstavitele k sepsání závěti. Uzavřel, že bylo prokázáno, že zůstavitel J. S. vlastnoručně sepsal a podepsal závěť datovanou dne 9.10.2009 a že v té době byl plně schopen takového právního úkonu.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost spatřuje v tom, že dovolacím soudem dosud nebyla vyřešena otázka hmotného práva, koho je dle ustanovení třeba odkazovat proti komu v případě popření závěti, a tedy jaké dědické právo je v tomto případě silnější, a koho tíží jaké důkazní břemeno v případě, pokud soud odkáže k podání žaloby účastníka řízení o pozůstalosti v rozporu s ustanovením , resp. z.ř.s. Má za to, že v předmětné věci nebylo správné, že byl k podání žaloby odkázán on, a že tento procesní postup notářky nemůže modifikovat sílu dědického titulu, která vyplývá z hmotného práva, nikoli práva procesního. Proto musí být jednoznačně prokázáno, že jím, jako zákonným dědicem, popřenou závěť psal celou sám zůstavitel - neexistuje presumpce správnosti závěti, jejíž pravost by bylo nutno vyvracet. Znalecký posudek Mgr. Jiřiny Strakové, která učinila závěr, že závěť psal zůstavitel, pouze s pravděpodobností 7-8 na stupnici do 10, nemohl vést k přesvědčení soudů obou stupňů, že bylo prokázáno, že závěť psala jedna osoba (J. S.). Pokud odvolací soud uvedl, že za situace, kdy znalecké posouzení nedalo jednoznačnou odpověď na otázku, zda jde o holografní závěť zůstavitele, soud prvního stupně důvodně hodnotil také zjištění z výpovědi svědkyně P., tím připustil, že samotný znalecký posudek není k zamítnutí žaloby dostatečný, avšak tuto mezeru vyplnil pomocí výpovědi svědkyně P. a žalovaného (jejího syna), což je v rozporu s argumentací soudu prvního stupně, který uvedl, že považoval svědeckou výpověď za důkaz jen tam, kde byla podepřena ještě dalšími, objektivními důkazy. Navíc, z výpovědi svědkyně a žalovaného odvolací soud pouze obecně dovozuje, že zůstavitel chtěl závěť sepsat a že se o tom radil s příbuznými, právníkem atd., což samo o sobě nemůže nahradit závěry získané, či spíše nezískané, na základě znaleckého posudku. Z uvedených důvodů žalobce navrhuje, aby dovolací soud napadený rozsudek odvolacího soudu i rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení a rozhodnutí.

Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak ( ).

V dané věci dospěl Nejvyšší soud České republiky k závěru, že dovolání žalobce přípustné není. V dovolání vymezená otázka „síly“ dědického titulu není otázkou, na které by bezprostředně záviselo rozhodnutí odvolacího soudu. Je zřejmé, že žalobce (který otázku síly svého dědického titulu neuplatnil ani v řízení o pozůstalosti, ani u soudu prvního či druhého stupně v řízení o žalobě, kterou podal na základě usnesení pozůstalostního soudu) vznáší výhrady ke správnosti skutkových zjištění, které byly pro právní posouzení věci odvolacím soudem rozhodující, a proti hodnocení důkazů odvolacím soudem, činí z výsledků dokazování odlišná skutková zjištění, než odvolací soud, a z nich dovozuje vlastní právní názor na věc. Skutková zjištění odvolacího soudu však přezkumu dovolacím soudem nepodléhají, stejně jako dovolacímu soudu nepřísluší přezkoumávat postup soudu při provádění dokazování a hodnocení provedených důkazů, jak je zřejmé z ustanovení

Není-li dovolání žalobce přípustné, Nejvyšší soud České republiky dovolání podle ustanovení odmítl.

Rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 16. 11. 2021

JUDr. Roman Fiala předseda senátu