Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 ICdo 82/2021-510

MSPH 77 INS XY177 ICm XY29 ICdo 82/2021-510

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Hynka Zoubka v právní věci žalobce T. R., narozeného XY, bytem XY, proti žalovaným 1/ M. Z., narozenému XY, bytem XY, zastoupenému Mgr. Tomášem Moryskem, advokátem, se sídlem v Praze, 28. října 1001/3, PSČ 110 00, 2/ Ing. Peteru Režnickému, se sídlem ve Statenicích, Keltská 380, PSČ 252 62, jako insolvenčnímu správci dlužníka T. R., zastoupenému Mgr. Tomášem Zahumenským, advokátem, se sídlem ve Frýdku-Místku, Josefa Václava Sládka 35, PSČ 738 01, a 3/ JUDr. Kamilu Andree, se sídlem v Olomouci, Dolní náměstí 22/43, PSČ 779 00, jako insolvenčnímu správci dlužnice J. Č. (dříve R.), narozené XY, o určení neplatnosti kupní smlouvy, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 177 ICm XY, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka T. R., vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o návrhu žalobce na přikázání věci jinému soudu, takto:

Odůvodnění:

1. Žalobou doručenou Městskému soudu v Praze dne 6. března 2018 se žalobce (T. R.) domáhá určení neplatnosti kupní smlouvy ze dne 2. ledna 2018, kterou druhý žalovaný (Ing. Peter Režnický, jako insolvenční správce dlužníka T. R.) a třetí žalovaný (JUDr. Kamil Andree, jako insolvenční správce dlužnice J. R.) zpeněžili nemovitosti zapsané v soupisu majetkové podstaty dlužníka T. R. prodejem mimo dražbu prvnímu žalovanému (M. Z.).

2. Podáním datovaným 17. května 2021, doplněným podáním ze dne 14. července 2021, žalobce (mimo jiné) navrhl, aby věc byla odňata Městskému soudu v Praze a přikázána Krajskému soudu v Brně z důvodu nutnosti i vhodnosti. Jako důvod pro přikázání věci jinému soudu uvedl žalobce „neodůvodněné průtahy v řízení po dobu delší 6 měsíců, resp. po dobu delší 39 měsíců“, když „bylo zcela ignorováno již nejméně 100 žádostí dlužníka o přidělení advokáta“. Dále žalobce polemizuje s postupem soudkyně J. H. (dále jen „J. H.“), jež (dle žalobce) „vědomě lže, že dlužník zneužívá svá práva“.

3. Všichni tři žalovaní se k návrhu na přikázání věci vyjádřili nesouhlasně.

4. Podle ustanovení , (dále jen „ “), nemůže-li příslušný soud o věci jednat, protože jeho soudci jsou vyloučeni ( , a ), musí být věc přikázána jinému soudu téhož stupně (odstavec 1). Věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti (odstavec 2). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odstavec 3).

5. Nejvyšší soud zkoumal návrh žalobce na přikázání věci jako soud nejblíže společně nadřízený Městskému soudu v Praze, u nějž je vedeno řízení, a Krajskému soudu v Brně, jemuž má být věc přikázána ( věta první ).

6. K návrhu na delegaci nutnou.

7. Přikázání věci k projednání jinému než příslušnému soudu podle ustanovení je důsledkem vyloučení (všech) soudců toho soudu, který je soudem místně a věcně příslušným k projednání a rozhodnutí věci. V projednávané věci není pochyb o tom, že žalobcem tvrzené skutečnosti ohledně soudkyně J. H. nejsou těmi důvody, které by mohly vést k postupu předvídanému v ustanovení K tomu srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 11. listopadu 2009, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 65/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „Sb. rozh. obč.“), či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. srpna 2016, sp. zn. , proti němuž podanou ústavní stížnost odmítl Ústavní soud usnesením ze dne 21. března 2017, sp. zn. . K závěru, že soudkyně J. H. není vyloučena z projednávání a rozhodnutí této věci ostatně dospěl i Vrchní soud v Praze v usnesení ze dne 21. srpna 2020, č. j. 177 ICm XY, 101 VSPH XY ( ), jímž rozhodl o námitce podjatosti vznesené žalobcem.

8. K návrhu na delegaci vhodnou.

9. Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem. Přikázání věci jinému soudu je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (článek 38 d). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Srov. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2011, sen. zn. , uveřejněné pod číslem rozh. obč.

10. Žalobce žádné takové významné skutečnosti netvrdí a ze spisu se nepodávají, Nejvyšší soud proto neshledal důvody pro přikázání věci jinému soudu ani podle ustanovení a rozhodl, že se věc nepřikazuje Krajskému soudu v Brně k projednání a rozhodnutí.

11. Závěrem Nejvyšší soud dodává, že nepřehlédl podání datované 31. srpna 2021, jímž žalobce vznesl námitku podjatosti všech soudců soudního oddělení 29 a 30 Nejvyššího soudu. Důvody podjatosti žalobce spatřuje v tom, že jmenovaní soudci „prokázali zjevně nepřátelský vztah vůči žalobci“, a to zejména „vydáváním právních zmetků“ a „vědomým zneužitím práva“.

12. Z judikatury Nejvyššího soudu přitom vyplývá, že podle procesní obstrukce nepožívá právní ochrany (k tomu srov. obdobně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. července 2008, sp. zn. , uveřejněné pod číslem rozh. obč., nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. října 2011, sp. zn. , uveřejněné pod číslem rozh. obč.). K postupu soudu při obstrukčním uplatnění námitky podjatosti viz především usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. května 2018, sen. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 7-8, ročník 2019, pod číslem 74, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. července 2018, sp. zn. .

13. V návaznosti na tyto (judikatorně ustálené) závěry pak Nejvyšší soud nemá (s přihlédnutím k obsahu námitek a charakteru podání, jež žalobce v řízení činí) pochyb o tom, že námitky snášené žalobcem na adresu soudců soudních oddělení č. 29 i 30 nejsou řádnými námitkami podjatosti (a již proto je lze hodnotit jako procesní obstrukci ve smyslu ). Důvod postupovat podle věty druhé proto Nejvyšší soud v dané věci neměl (k tomu srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. února 2020, sen. zn. )

14. Nejvyšší soud nepřehlédl, že insolvenční soud bodem I. výroku usnesení ze dne 14. června 2021, č. j. , zrušil konkurs na majetek dlužníka, přičemž uvedený výrok nabyl právní moci dne 17. července 2021 a insolvenční řízení tak tímto dnem skončilo [ , o úpadku a způsobech jeho řešení ( )]. Na rozhodnutí o návrhu žalobce na přikázání věci jinému soudu však skončení insolvenčního řízení nemá vliv.

Poučení:Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. 10. 2021

JUDr. Petr Gemmel

předseda senátu