Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Tdo 908/2021

3 Tdo 908/2021-1981

USNESENÍ

J. J.,

nar. XY, trvale bytem XY, XY

,

proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 4. 2021, sp. zn. , jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. e) trestního řádu se dovolání obviněného

odmítá.

Odůvodnění:

1. Rozsudkem

Městského soudu v Praze ze dne 15. 1. 2021, sp. zn. ,

byl obviněný J. J. uznán vinným ze spáchání jednak zvlášť závažného zločinu zneužití pravomoci úřední osoby podle , odst. 3 písm. a) , ve stadiu pokusu podle , jednak zvlášť závažného zločinu přijetí úplatku podle , 4 písm. b) . Za to byl podle a odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání devíti roků, pro jehož výkon byl podle zařazen do věznice s ostrahou. Podle a , 2 byl obviněnému uložen peněžitý trest ve výměře 1.500.000 Kč, vyměřený jako 300 denních sazeb, když jedna denní sazba činí 5.000 Kč. Podle byl obviněnému uložen trest propadnutí věci, a to mobilního telefonu zn. Apple. Podle , 3 byl obviněnému dále uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu zaměstnání státního zaměstnance ve služebním poměru v orgánech Finanční správy České republiky na dobu deseti roků.

2. O odvolání obviněného proti předmětnému rozsudku rozhodl ve druhém stupni Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 22. 4. 2021, sp. zn. , jímž podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 trestního řádu z podnětu odvolání obviněného zrušil napadený rozsudek ve výroku o trestu a podle § 259 odst. 3 trestního řádu znovu rozhodl tak, že obviněného odsoudil podle a k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody na osm let, pro jehož výkon jej podle zařadil do věznice s ostrahou. Podle a , 2 obviněnému dále uložil peněžitý trest ve výměře 1.500.000 Kč, vyměřený jako 300 denních sazeb, když jedna denní sazba činí 5.000 Kč. Podle obviněnému uložil trest propadnutí věci, a to mobilního telefonu zn. Apple. Podle , 3 obviněnému uložil trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu zaměstnání státního zaměstnance ve služebním poměru v orgánech Finanční správy České republiky na dobu deseti roků.

3. Shora citované rozhodnutí odvolacího soudu napadl obviněný dovoláním, v němž uplatnil důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. d) trestního řádu. Obviněný se domnívá, že byla porušena ustanovení o přítomnosti obviněného ve veřejném zasedání. Poukázal, že od začátku dubna 2011 trpěl zdravotními obtížemi, pro které mu bylo dne 14. 4. 2021 ošetřujícím lékařem vystaveno rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti. Tento doklad manželka obviněného zaslala jeho obhájci, který jej dne 22. 4. 2021 předal u veřejného zasedání předsedkyni senátu odvolacího soudu. Zároveň sdělil omluvu obviněného a žádost o odročení veřejného zasedání. Předsedkyně senátu konstatovala, že předložená neschopenka obsahuje i povolené vycházky obviněného a tedy není důvod, aby se veřejné zasedání nekonalo. Obviněný se závěrem předsedkyně senátu nesouhlasí. Podle obviněného měla předsedkyně senátu zájem obviněného účastnit se veřejného zasedání ověřit a nikoli vyvozovat vlastní závěry bez hodnověrných podkladů. Je přesvědčen, že mělo být přerušeno veřejné zasedání a učiněn dotaz na ošetřujícího lékaře ohledně jeho schopnosti účastnit se veřejného zasedání. Postupem odvolacího soudu mu bylo upřeno právo hájit se v řízení včetně možnosti vyjádřit se ke všem prováděným důkazům. K tomu odkázal na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 2004, sp. zn. .

4. Obviněný proto navrhl, aby Nejvyšší soud v souladu s § 265k odst. 1 trestního řádu nejprve zrušil napadený rozsudek, jakož i rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích o jeho vině a trestu, a v souladu s § 265l odst. 1 trestního řádu přikázal soudu odvolacímu, aby věc znovu projednal a rozhodl. Nejvyššímu soudu dále navrhl, aby do doby, než o podaném dovolání rozhodne, odložil nebo přerušil podle § 265o odst. 1 trestního řádu výkon tímto dovoláním napadeného rozhodnutí.

5. Opis dovolání obviněného byl předsedou senátu soudu prvního stupně za podmínek § 265h odst. 2 trestního řádu zaslán k vyjádření nejvyššímu státnímu zástupci. Státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství k dovolání uvedl, že námitkám obviněného nelze přiznat opodstatnění. Obviněnému byla poskytnuta reálná možnost se zúčastnit veřejného zasedání o odvolání. V důsledku vlastního zaviněného jednání se veřejného zasedání nezúčastnil, když jím zvolený přístup nelze označit za včasnou, resp. řádnou omluvu. Státní zástupce neshledává ani jiné relevantní překážky, pro které by nebylo možné veřejné zasedání konat.

6. Státní zástupce proto navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného odmítl jako zjevně neopodstatněné podle § 265i odst. 1 písm. e) trestního řádu.

7. Obviněný J. J. je podle § 265d odst. 1 písm. b) trestního řádu osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká. Dovolání bylo podáno v zákonné dvouměsíční dovolací lhůtě (§ 265e odst. 1 trestního řádu), prostřednictvím obhájce (§ 265d odst. 2 věta první trestního řádu) a současně splňuje formální a obsahové náležitosti předpokládané v § 265f odst. 1 trestního řádu.

8. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c trestního řádu) zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle § 265a trestního řádu. Shledal, že dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, 2 písm. a) trestního řádu, neboť napadá pravomocné rozhodnutí soudu druhého stupně, jímž byl obviněnému uložen trest.

9. Poněvadž dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v § 265b trestního řádu, bylo dále zapotřebí posoudit, zda konkrétní důvody, o které obviněný dovolání opírá, lze podřadit pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. d) trestního řádu, na který je v dovolání odkazováno. Toto zjištění má zásadní význam z hlediska splnění podmínek pro provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem (srov. § 265i odst. 1, 3 trestního řádu).

10. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. d) trestního řádu předpokládá, že v rozporu se zákonem se konalo hlavní líčení nebo veřejné zasedání v nepřítomnosti obviněného, ač měla být jeho přítomnost umožněna nebo zajištěna. Podle obviněného byl dovolací důvod naplněn tím, že odvolací soud konal veřejné zasedání o jeho odvolání přesto, že svoji účast omluvil a doložil lékařem vystavené rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti. Argumentaci obviněného lze sice z hlediska uplatněného důvodu dovolání považovat za relevantní, není však důvodná.

11. V projednávané věci byl obviněný o konání veřejného zasedání toliko vyrozuměn v souladu s § 233 trestního řádu. Odvolací soud tedy nepovažoval přítomnost obviněného u veřejného zasedání za nutnou. Veřejného zasedání se účastnil pouze obhájce obviněného, který soudu až před zahájením veřejného zasedání předložil doklad o dočasné pracovní neschopnosti obviněného a tlumočil požadavek obviněného, že se chce veřejného zasedání účastnit. Omluvu obviněného však nelze vzhledem k okolnostem, za jakých byla učiněna, považovat za řádnou. Sám obviněný v dovolání uvedl, že zdravotními obtížemi trpěl od začátku dubna 2021. Již dne 14. 4. 2021 mu bylo ošetřujícím lékařem vystaveno rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti. Tuto skutečnost však soudu s předstihem nesdělil a svému obhájci ji sdělil až odpoledne dne předcházejícího veřejnému zasedání. Ze strany obviněného nešlo o náhlou změnu zdravotního stavu zjištěnou bezprostředně před konáním veřejného zasedání, pro kterou mu nezbýval dostatečný časový prostor pro včasné vyjádření omluvy vůči soudu. Z předloženého rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti současně nevyplývalo, že zdravotní důvody obviněnému skutečně znemožňují účast u tohoto veřejného zasedání, že není schopen se v daném čase veřejného zasedání pro objektivní překážky zúčastnit (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2002, sp. zn. ). Jeho obsahem nebylo sdělení ošetřujícího lékaře, že nedoporučuje účast obviněného na soudním jednání (jde o zcela jinou skutkovou situaci, než ve věci řešené v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 2004, sp. zn. , na něž obviněný odkazoval). Z pracovní neschopenky naopak vyplývalo povolení vycházek pro obviněného v rozmezí šesti hodin za den. To samo o sobě vytvářelo obviněnému dostatečný prostor pro účast u veřejného zasedání (ať už bez dalšího, či po domluvě na změně termínu veřejného zasedání či úpravě doby vycházek). Přístup obviněného nesvědčí o jeho skutečném úmyslu být veřejnému zasedání o odvolání osobně přítomen. Postup odvolacího soudu za popsané situace nemohl představovat pochybení zakládající dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. d) trestního řádu.

12. Vzhledem k tomu, že relevantně uplatněné dovolací námitky obviněného nebyly shledány opodstatněnými, Nejvyšší soud podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. e) trestního řádu odmítl jako zjevně neopodstatněné. Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) trestního řádu bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání, aniž by k tomuto postupu zákon vyžadoval souhlasu stran [srov. § 265r odst. 1 písm. c) trestního řádu].

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n trestního řádu).

V Brně dne 8. 9. 2021

JUDr. Pavel Šilhavecký

předseda senátu