Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 2176/2021

26 Cdo 2176/2021-86

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Jitky Dýškové ve věci navrhovatelů a/ AFstyle s.r.o., se sídlem v Praze 6 – Břevnově, Šlikova 2400/62, IČO: 27895998, b/ J. J. a c/ M. H., obou bytem XY, za účasti Společenství vlastníků XY, se sídlem XY, IČO: XY, zastoupeného Mgr. Janem Rathem, advokátem se sídlem v Praze 1, Na Poříčí 1070/19, o neplatnost usnesení účastníka ze dne 1. června 2017, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání navrhovatelů proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3. března 2021, č. j. -65, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Navrhovatelé

jsou povinni

zaplatit společně a nerozdílně účastníku Společenství vlastníků XY, se sídlem XY, na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 4.114,- Kč k rukám Mgr. Jana Ratha, advokáta se sídlem v Praze 1, Na Poříčí 1070/19, do tří dnů do právní moci tohoto usnesení.

O d ů v o d n ě n í:

Městský soud v Praze (soud prvního stupně) usnesením ze dne 25. dubna 2019, č. j. -44, nepřipustil změnu návrhu učiněnou podáním ze dne 15. března 2018 (výrok I.), zamítl návrh na vyslovení neplatnosti „usnesení o změně způsobu rozúčtování nákladů za nadstandardní službu recepce na jednotky a o změně úpravy záloh přijaté shromážděním společenství vlastníků účastníka dne 1. června 2017“ – dále jen „usnesení“ a „shromáždění“ (výrok II.) a rozhodl o nákladech řízení účastníků (výrok III.).

K odvolání navrhovatelů Vrchní soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 3. března 2021, č. j. -65, usnesení soudu prvního stupně potvrdil (výrok I.) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastníků (výrok II.).

Dovolání navrhovatelů (dovolatelů), které s přihlédnutím k jeho obsahu ( , , ve znění po novele provedené – dále jen „ “) směřuje proti výroku I. citovaného usnesení, pokud jím odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně ve výrocích I. a II., k němuž se účastník prostřednictvím svého advokáta písemně vyjádřil, není z posléze uvedených důvodů přípustné podle

V usnesení ze dne 16. listopadu 2016, sp. zn. , Nejvyšší soud dovodil, že ustanovení o. z. ( , , ve znění před novelou provedenou – dále opět jen „o. z.“) stanoví k podání návrhu tříměsíční lhůtu, jejíž počátek nastává okamžikem, kdy se vlastník jednotky o přijatém rozhodnutí shromáždění dozvěděl nebo dozvědět mohl. Tímto okamžikem je u vlastníka přítomného na shromáždění okamžik přijetí rozhodnutí shromážděním (srov. např. SPÁČIL, J. a kol. III. Věcná práva ( -1474). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 824, obdobně rovněž usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. března 2013, sp. zn. ), neboť tímto dnem se navrhovatel dozvěděl o vydání rozhodnutí shromáždění. Proto lhůta k podání návrhu u soudu mu začíná běžet dnem konání shromáždění, nikoli až dnem, kdy mu byl případně doručen zápis ze shromáždění.

V projednávané věci se dovolatelé domáhají vyslovení neplatnosti usnesení, které bylo přijato na shromáždění konaném 1. června 2017, jehož se osobně zúčastnili, avšak návrh na vyslovení neplatnosti usnesení podali u soudu až 30. listopadu 2017. Byli-li dovolatelé osobně na shromáždění přítomni, nepochybně se již tohoto dne dozvěděli (mohli dozvědět), která usnesení byla přijata a která nikoli; proto je pro počátek lhůty podle § 1209 odst. 1 věty druhé o. z. bezvýznamný okamžik, kdy jim byl doručen zápis z dotčeného shromáždění (a tudíž rovněž to, že se tak stalo až dne 4. září 2017, tedy po uplynutí lhůty 30 dnů od jeho skončení, v níž je výbor Společenství povinen jej zajistit – viz čl. XIII odst. 15 Stanov Společenství vlastníků XY). Tříměsíční lhůta k podání návrhu proto počala běžet 1. června 2017 a marně uplynula 1. září 2017; návrh ze dne 30. listopadu 2017 je tudíž opožděný. Se zřetelem k řečenému lze uzavřít, že odvolací soud vyřešil takto nastolenou otázku v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, od níž není důvod se odchýlit. Protože nebyly splněny podmínky stanovené v § 1209 odst. 1 o. z. pro přezkum (ne)platnosti napadeného usnesení shromáždění, nezabýval se dovolací soud (pro nadbytečnost) v dovolání naznačenými pochybeními výboru Společenství, neboť jsou vzhledem k závěru o opožděnosti podaného návrhu právně bezvýznamné.

S přihlédnutím k charakteru některých uplatněných dovolacích námitek dovolací soud zdůrazňuje, že skutkové námitky a vady řízení nejsou podle současné právní úpravy způsobilým dovolacím důvodem (viz a contrario). Namítli-li proto dovolatelé rovněž nedostatečná (a tudíž vadná) skutková zjištění (nadto ve vztahu k tvrzeným porušením výboru Společenství, jež jsou pro rozhodnutí věci bezvýznamná) a současně též vadu řízení (námitkou, že odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně o nepřipuštění změny návrhu je nepřezkoumatelné), neuplatnili v tomto směru jediný způsobilý dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci. Přitom skutková zjištění, k nimž odvolací soud dospěl, nejsou natolik vadná, že by ve svém důsledku představovala porušení práv garantovaných d; nešlo zde tedy o tzv. extrémní rozpor mezi provedenými důkazy a skutkovými zjištěními (viz stanovisko pléna Ústavního soudu z 28. listopadu 2017, sp. zn. , uveřejněné pod č. 460/2017 Sbírky zákonů). K vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, jakož i k vadám uvedeným v , a b/ a , pak dovolací soud přihlíží (z úřední povinnosti) jen tehdy, je-li dovolání přípustné ( věta druhá ); samy o sobě však takovéto vady, i kdyby byly dány, přípustnost dovolání nezakládají.

Vycházeje z předestřených závěrů, dovolací soud neshledal dovolání přípustným podle , a proto je podle odmítl – se souhlasem všech členů senátu ( ) – pro nepřípustnost.

Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. větu druhou ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinní dobrovolně, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

V Brně dne 19. 10. 2021

JUDr. Miroslav Ferák předseda senátu