Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 NSČR 76/2020-B-57

KSHK 33 INS XY29 NSČR 76/2020-B-57

USNESENÍ

L. S.

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

1.

Usnesením ze dne 9. prosince 2019, č. j. XY, Krajský soud v Hradci Králové (dále jen „insolvenční soud“):

[1] Schválil konečnou zprávu včetně vyúčtování odměny a hotových výdajů insolvenčního správce Mgr. Martina Červinky, jako insolvenčního správce dlužníka (L. S.) [dále jen „M. Č.“], podle níž činí:

- příjmy ze zpeněžení majetku a ostatní příjmy 50 000 Kč, - náklady spojené se správou a zpeněžením majetkové podstaty 0 Kč,

- hotové výdaje insolvenčního správce 2 530,36 Kč,

- odměna insolvenčního správce (včetně částky odpovídající dani z přidané hodnoty) 54 450 Kč (bod I. výroku).

[2] Rozhodl, že náhrada hotových výdajů a část odměny insolvenčního správce M. Č. ve výši 50 000 Kč bude po právní moci usnesení uhrazena ze zálohy na náklady insolvenčního řízení složené insolvenčním navrhovatelem Českou spořitelnou, a. s. (bod II. výroku).

[3] Rozhodl, že část odměny insolvenčního správce M. Č. ve výši 6 980,36 Kč bude po právní moci tohoto rozhodnutí uhrazena státem a vyplacena z rozpočtových prostředků insolvenčního soudu (bod III. výroku).

[4] Uložil M. Č. sdělit insolvenčnímu soudu bankovní spojení (číslo účtu) [bod IV. výroku].

2. Insolvenční soud – vycházeje z ustanovení , , , , , , , a , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ), z ustanovení , , a , o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jiných nutných výdajů (dále jen „ “), z článku II. , kterou se mění , o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů, ve znění pozdějších předpisů,a odkazuje na judikaturu Ústavního soudu stran odměňování soudních exekutorů – dospěl k následujícímu závěru:

3. V insolvenčním řízení vedeném vůči dlužníku nedošlo ke zpeněžení majetkové podstaty, neboť v průběhu období dubna 2017 až května 2018 vzali všichni přihlášení věřitelé své přihlášky pohledávek zcela zpět pro úhradu pohledávek uhradila třetí osobou [J. K. (dále jen „J. K.“)]. Částka uhrazená J. K. věřitelům dlužníka přitom netvoří příjem majetkové podstaty a M. Č. tudíž nelze přiznat odměnu podle ustanovení ; je nutno postupovat podle ustanovení M. Č. v insolvenčním řízení nepostupoval zcela řádně, když začal s přípravou dražby za účelem zpeněžení nemovitostí dlužníka a nevymáhal dostačujícím způsobem plnění z insolvenčního řízení vedeného vůči bývalé manželce dlužníka. Důvod ke zvýšení odměny podle ustanovení tudíž není dán.

4. Přitom šlo o v pořadí druhé rozhodnutí insolvenčního soudu o schválení konečné zprávy a vyúčtování odměny a výdajů M. Č. První usnesení insolvenčního soudu ze dne 14. srpna 2018, č. j. XY, zrušil Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 2. srpna 2019, č. j. XY, 2 VSPH XY, a věc vrátil insolvenčnímu soudu k novému projednání a rozhodnutí.

5. K odvolání M. Č. Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 25. června 2020, č. j. XY, 2 VSPH XY, potvrdil usnesení insolvenčního soudu ze dne 9. prosince 2019.

6. Odvolací soud – vycházeje z ustanovení , , , , , , , a , z ustanovení , a , a odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu – dospěl po přezkoumání napadeného rozhodnutí k následujícím závěrům:

7. Podmínky pro stanovení odměny M. Č. podle nejsou splněny, neboť nedošlo ke zpeněžení majetkové podstaty. J. K. totiž neposkytl peněžní prostředky „do majetkové podstaty, ale mimo majetkovou podstatu“ tím, že uhradil všechny přihlášené a zjištěné pohledávky zajištěných i nezajištěných věřitelů přímo těmto věřitelům. Rovněž není dán důvod ke zvýšení odměny M. Č. podle . Náklad na zmařenou dražbu nelze považovat za pohledávku za majetkovou podstatou dlužníka, neboť náklady spojené s provedením pokynu zajištěného věřitele ke zpeněžení předmětu zajištění nese zajištěný věřitel zásadně ze svého. Při určování odměny insolvenčního správce nelze vycházet z judikatury týkající se odměňování soudních exekutorů.

8. Proti usnesení odvolacího soudu podal M. Č. dovolání, jež (podle jeho obsahu) směřuje proti té části výroku napadeného rozhodnutí, jímž odvolací soud potvrdil usnesení insolvenčního soudu v bodě I. výroku. Dovolatel vymezuje přípustnost dovolání ve smyslu ustanovení argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právní otázky, která je v „rozporu“ s judikaturou Nejvyššího a Ústavního soudu a dále se „částečně jedná i o otázku dovolacím soudem dosud neřešenou“. Dovolatel namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod podle ustanovení ), a požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí, jakož i rozhodnutí insolvenčního soudu, zrušil a věc vrátil insolvenčnímu soudu k novému projednání a rozhodnutí. Jednotlivé otázky formuluje dovolatel (posuzováno podle obsahu dovolání) následovně:

[1] Lze při určení odměny insolvenčního správce vycházet z judikatury týkající se odměňování soudních exekutorů?

[2] Jakým způsobem má být stanovena odměna insolvenčního správce, pokud veškeré přihlášené pohledávky byly uspokojeny mimo insolvenční řízení?

9. K první otázce dovolatel argumentuje, že při určování odměny insolvenčního správce je možné vycházet z judikatury týkající se odměňování soudních exekutorů a k tomu odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu a Ústavního soudu. K druhé otázce dovolatel uvádí, že při určování odměny insolvenčního správce by se mělo postupovat stejně v situaci, kdy třetí osoba uhradí peněžní prostředky na účet majetkové podstaty, jako když třetí osoba zašle peněžní prostředky přímo věřitelům dlužníka; v obou případech by měla být odměna insolvenčního správce určena podle ustanovení

10. Rozhodné znění pro dovolací řízení (v aktuálním znění) se podává z bodu 2., článku II, části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

11. Nejvyšší soud dovolání, jež může být přípustné jen podle , a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v , odmítl podle a 2 Učinil tak proto, že napadené usnesení odvolacího soudu je v souladu s níže označenou ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu.

12. K první otázce.

Nejvyšší soud v usnesení ze dne 28. listopadu 2018, sen. zn. , uveřejněném v časopise Soudní judikatura, číslo 5, ročník 2020, pod číslem 52, uzavřel, že pro určení odměny insolvenčního správce je rozhodující, jakým způsobem je řešen úpadek dlužníka a podle toho lze odměnu určit aplikací ustanovení ve spojení s a v ní nastavenými kritérii pro způsob výpočtu odměny. Žádná jiná pravidla se neuplatní, nelze tedy ani přiměřeně aplikovat úpravu odměny soudních exekutorů. K tomu srov. rovněž usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. března 2020, sen. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura, číslo 4, ročník 2021, pod číslem 43.

13. Ke druhé otázce.

V rozsudku ze dne 22. ledna 2014, sen. zn. , uveřejněném v časopise Soudní judikatura, číslo 4, ročník 2015, pod číslem 46, Nejvyšší soud uzavřel, že definuje majetkovou podstatu dlužníka a vymezuje její rozsah v ustanovení tak, že jde o majetek patřící dlužníku v určité době (podle odstavců 1 a 2 podle toho, kdo je insolvenčním navrhovatelem). Podle ustanovení náleží majetek jiných osob než dlužníka do majetkové podstaty jen tehdy, stanoví-li to zákon.

14. Z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. května 2018, sen. zn. , vyplývá, že zpeněžením majetkové podstaty podle ustanovení se rozumí převedení veškerého majetku, který do ní náleží, na peníze za účelem uspokojení věřitelů. Za zpeněžení se k tomuto účelu považuje i využití bankovních kont dlužníka a jeho peněžní hotovosti. I pouhé zaslání finanční částky třetí osobou na účet majetkové podstaty a dobrovolné peněžité plnění dlužníkova dlužníka je tak zpeněžením majetkové podstaty. Zpeněžením majetkové podstaty se rozumí i úplatné postoupení dlužníkových pohledávek.

15. Dovolací soud v usnesení ze dne 28. července 2020, sen. zn. , uveřejněném pod číslem 30/2021 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, uvedl, že bez ohledu na konečnou výši výtěžku zpeněžení má insolvenční správce při zpeněžení majetku v konkursu jednak nárok na odměnu ve výši nejméně 45 000 Kč (dle , ve znění pozdějších předpisů), jednak („dále“) nárok na odměnu ve výši 1 000 Kč za každou přezkoumanou přihlášku pohledávky (do limitu 1 000 000 Kč) [ ]. V těch případech, kdy ke zpeněžení majetku vůbec nedojde, platí, že podle ustanovení této vyhlášky nevznikl insolvenčnímu správci nárok na odměnu za zpeněžování. Jestliže insolvenční správce v takovém insolvenčním řízení nepřezkoumal žádnou přihlášku, lze jeho odměnu určit jen podle ustanovení Insolvenční správce, který v takovém insolvenčním řízení přezkoumal alespoň jednu přihlášku, má nárok na odměnu minimálně ve výši 45 000 Kč ( poslední věta ). Úprava obsažená v ustanovení poslední věty (však) není „doplněním“ odměny určené podle ustanovení K tomu srov. dále usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. května 2020, sen. zn. .

16. Z ustálené judikatury se tak podává, že insolvenčnímu správci náleží odměna podle ustanovení pouze tehdy, pokud zpeněžil – byť jen částečně – majetkovou podstatu. Součástí majetkové podstaty přitom zjevně nejsou peněžní prostředky třetí osoby, která dobrovolně (a bez právního důvodu) plnila na přihlášené pohledávky věřitelů mimo rámec insolvenčního řízení. Takové peněžní prostředky se nestaly součástí majetkové podstaty, a tudíž ani nelze pojmově hovořit o jejich zpeněžení. Závěr odvolacího soudu, že odměnu insolvenčního správce je v takovém případě třeba určit podle ustanovení , je tak souladný s označenou judikaturou dovolacího soudu.

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví , se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. 10. 2021

Mgr. Milan Polášek

předseda senátu