Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 2553/2021

28 Cdo 2553/2021-359

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Petra Krause v právní věci žalobkyně K. M., narozené dne XY,bytem XY, zastoupené JUDr. Josefem Kešnerem, advokátem se sídlem v Praze 9, Litoměřická 839/15, proti žalovanému J. S., narozenému XY, bytem XY, zastoupenému Mgr. Ing. Antonínem Továrkem, advokátem se sídlem v Brně, tř. Kpt. Jaroše 1844/28, o zaplacení částky 510.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , o návrhu žalovaného na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 14. ledna 2020, č. j. -233, a rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 12. listopadu 2018, č. j. -192, ve znění doplňujícího rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 14. prosince 2018, č. j. -197, t a k t o:

Odůvodnění:

Krajský soud v Brně výrokem I. rozsudku ze dne 14. 1. 2020, č. j. -233, rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 12. 11. 2018, č. j. -192, ve znění doplňujícího rozsudku téhož soudu ze dne 14. 12. 2018, č. j. -197 [jimiž bylo rozhodnuto, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 510.000 Kč s příslušenstvím (výrok I.), a na náhradě nákladů řízení částku 98.431 Kč k rukám zástupce žalobkyně (výrok II.) a dále o jeho povinnosti zaplatit České republice - Městskému soudu v Brně soudní poplatek ve výši 25.500 Kč (výrok III.)] potvrdil a rozhodl, že žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady odvolacího řízení v částce 21.280 Kč k rukám jejího zástupce (výrok II.).

Rozsudek odvolacího soudu napadl v celém rozsahu žalovaný dovoláním z důvodu nesprávného právního posouzení věci, jež má za přípustné dle k řešení otázek, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od rozhodovací praxe dovolacího soudu. Dovolatel navrhl, aby dovolací soud napadený rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení a aby odložil vykonatelnost rozsudků soudů obou stupňů, neboť má za to, že „pokud by žalobkyni zaplatil částky přiznané jí těmito rozsudky a byl následně v tomto řízení úspěšný, nebude moci reálně získat zpět bezdůvodné obohacení nabyté tímto způsobem žalobkyní“, že žalovaná částka je „poměrně značně vysoká a že proti žalobkyni je vedena řada exekučních řízení, pročež je jakékoliv vymožení dalších pohledávek za žalobkyní prakticky vyloučené“.

Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit: a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.

Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. , uvedl, že s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu výše citovaného ustanovení, patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, a které musí být splněny kumulativně, to, že:

1/ dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně);

2/ podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci,

3/ neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí] by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech,

4/ podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné,

5/ odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů tzv. „třetí osoby“).

Na podkladě takto ustavených kritérií pro rozhodnutí o návrhu dovolatele na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu Nejvyšší soud v této věci uzavřel (i v návaznosti na nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. ), že není splněn předpoklad v bodu 3/, neboť z obsahu dovolání se nepodává reálná hrozba závažné újmy dovolatele, k níž by mělo dojít zaplacením přisouzených částek.

Závažnost újmy se poměřuje možným dopadem výkonu rozhodnutí (exekuce) do majetkových poměrů dovolatele, a to i se zřetelem k rozsahu majetku dovolatele a míře možného postižení tohoto majetku výkonem rozhodnutí nebo exekucí (srov. již zmíněné usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. ). Dovolatel hrozbu závažné újmy jeho osobě v návrhu netvrdil, přičemž neuvedl ani své majetkové poměry, ze kterých by bylo možno dovodit hrozbu závažné újmy v důsledku výkonu rozhodnutí (exekuce). Majetkové poměry odůvodňující takovou hrozbu nevyplývají ani z obsahu spisu, v němž jsou sice založeny doklady, jimiž žalovaný odůvodňoval návrh na osvobození od soudních poplatků ze dne 3. 6. 2020 (a o němž bylo rozhodnuto tak, že se mu osvobození od soudních poplatků nepřiznává), z těch se však věrohodně nepodává, jaké jsou skutečné příjmy žalovaného.

Vzhledem ke shora uvedenému Nejvyšší soud návrh dovolatele na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu zamítl.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 23. 11. 2021

JUDr. Olga Puškinová

předsedkyně senátu