Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 367/2021

-353

USNESENÍ

J. M.

J. C.

, bytem XY, zastoupenému JUDr. Zdeňkou Mužíkovou, advokátkou se sídlem v Berouně, Husovo nám. 44/31, o 243.379,89 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 31. 7. 2020, č. j. -312, t a k t o:

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í

Okresní soud v Berouně usnesením ze dne 29. 5. 2020, č. j. -293, zamítl návrh žalobce, aby na jeho místo vstoupila do řízení KAPITAL GARANT, s. r. o., se sídlem v Ostravě - Zábřehu, Čujkovova 1714/21, identifikační číslo 286 54 382 (dále jen „společnost KAPITAL GARANT“).

Usnesením ze dne 31. 7. 2020, č. j. -312, Krajský soud v Praze rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil. Odvolací soud měl formální předpoklady pro vstup společnosti KAPITAL GARANT do řízení (návrh žalobce, smlouva o postoupení pohledávky a souhlas postupnice) za splněné (, 2 ). Ve shodě se soudem prvního stupně uzavřel, že žalobcův návrh je účelovým zneužitím procesní úpravy; jeho cílem je eliminovat riziko spojené s procesním neúspěchem v řízení, tedy s povinností hradit ve sporu úspěšnému žalovanému náklady řízení potřebné k účelnému bránění práva ( ).

Dovolání, jímž žalobce napadl rozhodnutí odvolacího soudu, není přípustné.

Nejvyšší soud věc projednal podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“).

Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak ( ).

Podle lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Dovolání nelze podat z důvodu vad podle , a b/ a .

Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. ).

Podle ustanovení , má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti, popřípadě ten, kdo převzal výkon vlastnického práva k majetku, o nějž v řízení jde, vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka; to neplatí v případech uvedených v (odstavec 1/). Soud návrhu usnesením vyhoví, jestliže se prokáže, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost uvedená v odstavci 1, a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo žalobce; souhlas žalovaného nebo toho, kdo má vstoupit na jeho místo, se nevyžaduje. Právní účinky spojené s podáním žaloby zůstávají zachovány (odstavec 2/). Ustanovení platí obdobně (odstavec 3/).

Skutečnosti, z nichž odvolací soud dovodil, že cílem návrhu na vydání rozhodnutí podle je zneužití procesní úpravy za tím účelem, aby se eventuální pohledávka na náhradu nákladů řízení stala nedobytnou, a které neposoudil jen jako „prostou obavu“ o vymahatelnost potencionálního nároku na náhradu nákladů řízení, přezkumu v dovolacím řízení nepodléhají.

Smlouvou z 20. 5. 2020 žalobce postoupil společnosti KAPITAL GARANT pohledávku představující nárok na smluvní pokutu podle zprostředkovatelské smlouvy z 8. 2. 2008, která je předmětem řízení, a navrhl, aby soud rozhodl o vstupu postupnice, která s tím souhlasila, do řízení. Postoupení bylo úplatné, ale příloha, jejímž obsahem měl být údaj o výši úplaty, připojena nebyla. „Komerční“ účel (reálný hospodářský význam) smlouvy zůstal neosvědčen. Časová souvislost mezi uzavřením smlouvy včetně podání návrhu na vstup postupnice do řízení a termínem nařízeného jednání, při němž mělo být vydáno pro žalobce nepříznivé rozhodnutí o věci, celková délka řízení a hospodářské poměry postupnice, svědčí o zneužití procesní úpravy. Roční zisk společnosti KAPITAL GARANT před zdaněním představuje pouze zlomek nákladů, které v řízení vznikly a ještě vzniknou. Postupnice – jejímž předmětem činnosti je výroba, obchod, služby – nemá žádné zaměstnance, nevlastní žádný dlouhodobý majetek, aktiva ve výši 18.000 Kč tvoří peněžní prostředky na pokladně (17.000 Kč) a peněžní hotovost na účtu (1.000 Kč). Naposledy splnila evidenční povinnost pro rok 2017.

Rozhodovací praxe je ustálena v tom, že předmětem řízení o návrhu podle není posouzení, zda tvrzené právo (povinnost), jež mělo být převedeno nebo které mělo přejít na jiného, dosavadnímu účastníku svědčí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 37/2004). Právní skutečností, se kterou právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení ( ), je i smlouva o postoupení pohledávky ( a násl. , , ve znění pozdějších předpisů). Při zkoumání předpokladů pro vydání rozhodnutí o procesním nástupnictví proto také není namístě zkoumat platnost postupní smlouvy.

V usnesení ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. , uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 46/2012, Nejvyšší soud nevyloučil možnost „ve výjimečných případech založit důvod k zamítnutí žalobcova návrhu podle (při jinak formálně doložených předpokladech pro to, aby takovému návrhu bylo vyhověno) prostřednictvím ustanovení (podle kterého v občanském soudním řízení soudy projednávají a rozhodují spory a jiné právní věci a provádějí výkon rozhodnutí, která nebyla splněna dobrovolně; dbají přitom, aby nedocházelo k porušování práv a právem chráněných zájmů fyzických a právnických osob a aby práv nebylo zneužíváno na úkor těchto osob).“ Takový postup je namístě např. tehdy, lze-li podle toho, co v řízení vyšlo najevo, dovodit, „že cílem návrhu na vydání rozhodnutí podle je zneužití procesní úpravy za tím účelem, aby se možná pohledávka na náhradu nákladů řízení stala vůči neúspěšnému žalobci nedobytnou.“ Prostá obava, že případná pohledávka na náhradě nákladů řízení se v budoucnu stane nedobytnou, však k takovému kroku nepostačuje. K uvedeným závěrům se přiklonil i Ústavní soud, který v nálezech ze dne 9. 2. 2012, sp. zn. , a ze dne 9. 4. 2015, sp. zn. , jako příznačné okolnosti svědčící o zneužití procesní úpravy jmenoval „nezřetelný důvod postoupení žalované pohledávky, nedostatek typického komerčního motivu postoupení, jestliže postupník je současně ovládající společností postupitele,“ nebo „nejasný majetkový a obchodní substrát.“ K takovým skutečnostem patří nejen časové souvislosti – zde mezi uzavřením postupní smlouvy včetně podání návrhu na vstup postupnice do řízení a termínem nařízeného jednání, při němž mělo být o věci rozhodnuto –, ale i výše úplaty za postoupení a majetkové poměry postupníka (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2013, sp. zn. , ze dne 31. 1. 2018, sp. zn. , ze dne 25. 10. 2016, sp. zn. , ze dne 16. 7. 2015, sp. zn. , ze dne 3. 10. 2016, sp. zn. , ze dne 22. 11. 2017, sp. zn. , ze dne 23. 8. 2016, sp. zn. , a ze dne 23. 7. 2019, sp. zn. ).

Lze uzavřít, že odvolací soud rozhodl v souladu s tím, co je – s odkazy na judikaturu Nejvyššího a Ústavního soudu – uvedeno výše; Nejvyšší soud proto dovolání odmítl ( ).

Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím se řízení ve věci nekončí, bude i o náhradě nákladů tohoto dovolacího řízení rozhodnuto v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. 9. 2021

JUDr. Pavel Krbek předseda senátu