Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 2009/2020

-1121

USNESENÍ

1)

D. N.

a

2) V. N.

, bytem XY, zastoupených JUDr. Evou Janíkovou, advokátkou se sídlem Frýdek-Místek, Farní 19, proti žalované

Ekonomické stavby s.r.o.

, se sídlem Chotíkov 479, identifikační číslo osoby 25224476, zastoupené JUDr. Hanou Kapitánovou, advokátkou se sídlem Plzeň, Sady 5. května 296/36, o zaplacení 1 356 607,50 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Plzeň - sever pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 14. 1. 2020, č. j. -1012, takto:

I. Dovolání se odmítá.II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům oprávněným společně a nerozdílně na náhradě nákladů dovolacího řízení 22 936,80 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám advokátky JUDr. Evy Janíkové.

Odůvodnění:

Okresní soud Plzeň - sever (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 14. 12. 2018, č. j. -842, uložil žalované povinnost zaplatit žalobcům částku 672 653 Kč (výrok I.), zamítl žalobu co do částky 683 954,50 Kč (výrok II.), nepřiznal České republice ve vztahu k žalobcům náhradu nákladů zálohovaných státem (výrok III.), a rozhodl, že o nákladech řízení účastníků, o nákladech znaleckéhou STATIKUM s.r.o., se sídlem Brno, Purkyňova 648/125, identifikační číslo osoby 15545881, a o nákladech zálohovaných státem bude rozhodnuto samostatným doplňujícím usnesením (výrok IV.). Doplňujícím usnesením ze dne 14. 2. 2019, č. j. -915, pak rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení a uložil žalované povinnost uhradit České republice na účet soudu prvního stupně 50 % nákladů zálohovaných státem ve výši 87 701,80 Kč.

Krajský soud v Plzni (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 14. 1. 2020, č. j. -1012, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. (výrok I.), ohledně výroku II. jej změnil tak, že uložil žalované povinnost zaplatit žalobcům částku 160 000 Kč a ve zbytku, to je co do zamítnutí částky 523 954,50 Kč, jej potvrdil (výrok II.), uložil žalované povinnost zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů (výrok III.) a uložil žalované povinnost uhradit České republice na účty soudu prvního stupně a odvolacího soudu zálohované náklady řízení (výrok IV. a V.).

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, které Nejvyšší soud projednal podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 – dále jen „“).

Žalobci pokládají rozhodnutí odvolacího soudu za věcně správné a navrhli odmítnutí, popř. zamítnutí dovolání.

Podle platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud ( ).

Podle věty první lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Žalovaná předkládá k posouzení následující otázky hmotného a procesního práva, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo které v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny:

1) zda odvolací soud je legálně či legitimně oprávněn pominout v rámci odvolacího přezkumu konkrétní odvolací důvod, jenž má dle názoru odvolatele zásadní vliv na výsledek sporu, a to příp. i kdyby takový odvolací důvod nebyl způsobilý pro změnu rozhodnutí nalézacího soudu, resp. zda lze v odvolacím řízení absolutně rezignovat na přezkum konkrétního odvolacího důvodu;2) zda lze ve spotřebitelské smlouvě platně sjednat ve smyslu ust. , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“), že pro účely vypořádání závazků ze zrušené smlouvy mohou některá ujednání zůstat zachována – tj. zůstat odstoupením od smlouvy nedotčena jako v konkrétním případě dohoda o případném majetkovém vyrovnání v režimu sjednaných cen, když jde nepochybně o aplikaci dispozitivní výslovné právní úpravy zákona (tedy zákon na takové situace pamatuje);3) zda lze aplikovat při rozhodování o náhradě nákladů řízení ust. , když žalobci uplatňují/vyčíslují svůj žalobní nárok s odkazem na zpracované znalecké posudky, které si nechali zpracovat před podáním žaloby.

Dovolání není přípustné.

Námitka žalované, že odvolací soud absolutně pominul při rozhodování ve věci ujednání účastníků inkorporované v čl. X odst. 3 smlouvy o dílo vztahující se k majetkovému vyrovnání účastníků pro případ odstoupení od smlouvy o dílo, tj. vůbec toto ujednání neaplikoval a ani nezdůvodnil, proč jej neaplikoval, čímž se dopustil nesprávného právního posouzení, jelikož pro účely vypořádání vzájemného plnění ze zrušené smlouvy o dílo aplikoval osamoceně ust. a obč. zák., ačkoliv měl vyjít i z ust. obč. zák. a aplikovat tak i předmětné ujednání účastníků v čl. X. odst. 3 smlouvy o dílo, tudíž je rozsudek odvolacího soudu nepřezkoumatelný, přípustnost dovolání podle nezakládá, neboť obecně platí, že i když rozhodnutí odvolacího soudu nevyhovuje všem požadavkům na jeho odůvodnění, není zpravidla nepřezkoumatelné, jestliže případné nedostatky odůvodnění nebyly – podle obsahu dovolání – na újmu uplatnění práv dovolatele (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2013, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 100/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 1. 2015, sp. zn. ), což v případě žalované nebyly. Z odůvodnění napadaného rozhodnutí naopak vyplývá, že odvolací soud jasně a srozumitelně uvedl a zhodnotil relevantní právní a skutkové okolnosti rozhodované věci a dovolací soud neshledal, že by rozhodnutí odvolacího soudu bylo v rozporu s žalovanou předkládanou judikaturou Ústavního soudu a Nejvyššího soudu vztahující se k požadavkům na odůvodňování soudních rozhodnutí.

Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 27. 10. 2005, sp. zn. , uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 48/2006, dovodil, že spočívá-li rozhodnutí, jímž odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, na posouzení více právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání přípustné, jestliže řešení některé z těchto otázek nebylo dovoláním zpochybněno, nebo jestliže ohledně některé z těchto otázek není splněna podmínka zásadního právního významu napadeného rozhodnutí ve věci samé (podle nyní platné úpravy jde o podmínku přípustnosti dovolání podle ). Zpochybněním jen některých z právních závěrů, na nichž je rozhodnutí odvolacího soudu současně založeno, se při vázanosti dovolacího soudu uplatněnými dovolacími důvody a jejich obsahovým vymezením nemůže nijak projevit v poměrech dovolatele, neboť obstojí-li (popř. není-li dovoláním napaden) rovněž souběžně zastávaný právní závěr, na němž rozhodnutí spočívá, nelze dosáhnout zrušení napadeného rozhodnutí odvolacího soudu (viz též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2011, sp. zn. , a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 3. 2014, sp. zn. ).

Napadá-li dovolatelka správnost řešení právní otázky týkající se platného sjednání zachování některých ujednání pro účely vypořádání závazků ze zrušené smlouvy (slovy žalobkyně se mělo jednat o dohodu o případném majetkovém vyrovnání), přehlíží, že soudy v projednávané věci ohledně ujednání v čl. X odst. 3 smlouvy o dílo učinily dva závěry: (i) dovodily, že jde o nepřiměřené ujednání pro jeho rozpor s kogentními ustanoveními na ochranu spotřebitele, neboť vylučuje či omezuje nároky žalobců – spotřebitelů vyplývající z odpovědnosti žalované za vady či z odpovědnosti za škodu, (ii) dovodily, že jde o ujednání neurčité, neboť není zřejmé, které ustanovení smlouvy mělo po odstoupení od smlouvy zůstat v platnosti. Každý z uvedených závěrů sám o sobě zakládal neopodstatněnost argumentace žalované týkající se způsobu vypořádání účastníků po odstoupení od smlouvy. Jelikož podaným dovoláním nebyl zpochybněn závěr ohledně neurčitosti dotyčného ustanovení, jeví se nadbytečným zabývat se správností závěru, na němž je rozsudek odvolacího soudu souběžně založen (tj. zda šlo o tzv. nepřiměřené ujednání), neboť i kdyby odvolací soud v tomto směru pochybil, nebylo by možné dosáhnout zrušení (či změny) napadeného rozhodnutí odvolacího soudu.

Nepředložila-li dovolatelka k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu , Nejvyšší soud je odmítl ( ).

Dovolání směřující proti výrokům o náhradě nákladů řízení není přípustné podle

O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení , a Žalobci mají právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které tvoří odměna za zastupování advokátem ve výši 11 660 Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle ve spojení s , snížená o 20 % podle citované vyhlášky, k tomu náhrada hotových výdajů 300 Kč za uvedený úkon podle téže vyhlášky, a částka 3 980,80 Kč odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty ( ), což je celkem 22 936,80 Kč.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou oprávnění podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 15. 9. 2021

JUDr. Pavel Horňák předseda senátu