Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 2047/2021

23 Cdo 2047/2021-433

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., ve věci žalobkyně MPI TECH CZ s. r. o. se sídlem v Přerově, Převo I – Město, Lipnická 3454/5, PSČ 750 02, IČO 28562143, zastoupené Mgr. Markem Svojanovským, advokátem se sídlem v Laškově, Laškov 16/0, PSČ 798 57, proti žalované Credito servisní a inkasní CZ s. r. o. se sídlem v Praze 5, Smíchov, Karla Engliše 3201/6, PSČ 150 00, IČO 42865751, zastoupené Mgr. Ing. Janem Langrem, advokátem se sídlem v Praze 5, Radlická 663/28, PSČ 150 00, o zaplacení částky 814 758 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o dovolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 1. 2021, č. j. -397, takto:

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 4 jako soud prvního stupně usnesením ze dne 18. 3. 2020, č. j. -338, zastavil řízení o odvolání žalované a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Soud prvního stupně postupoval podle , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „ “), neboť žalovaná i přes výzvu soudu ve stanovené lhůtě poplatek z odvolání nezaplatila. K odvolání žalované Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 20. 1. 2021, č. j. -397, potvrdil usnesení soudu prvního stupně a rozhodl o nákladech řízení. Odvolací soud dospěl k závěru, že soud prvního stupně postupoval správně podle zákona o soudních poplatcích, když odvolací řízení zastavil pro nezaplacení soudního poplatku. Odvolací soud poukázal na to, že z obsahu spisu plyne, že žalovaná nezaplatila soudní poplatek ani na výzvu soudu ve lhůtě jí určené. Žalovaná v odvolání tuto skutečnost nezpochybnila, pouze opětovně uvedla důvody, pro které nemohla včas svoji povinnost splnit. Odvolací soud ovšem poukázal na to, že těmito důvody se již zabýval soud prvního stupně v rozhodnutí o návrhu žalované o prominutí zmeškání lhůty k zaplacení soudního poplatku, konkrétně v usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 20. 7. 2020, č. j. -372, kterým byl návrh žalované zamítnut. Citované usnesení bylo k odvolání žalované potvrzeno usnesením Městského soudu v Praze ze dne 18. 11. 2020, č. j. -386. Soud prvního stupně proto podle názoru odvolacího soudu postupoval správně, když odvolací řízení zastavil podle zákona o soudních poplatcích pro nezaplacení soudního poplatku.

Žalovaná napadla usnesení odvolacího soudu včasně podaným dovoláním, které ovšem není přípustné, neboť napadené rozhodnutí nespočívá na řešení otázky formulované dovolatelkou. K povinnosti dovolatelky formulovat právní otázku, na které napadené rozhodnutí závisí, viz například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 7. 2013, sp. zn. , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2013, sp. zn. .

Dovolatelka veškerou argumentaci v dovolání založila na tom, že soudy nesprávně posoudily otázku prominutí zmeškání lhůty podle Na řešení této otázky ovšem napadené usnesení odvolacího soudu nezávisí, neboť odvolací soud se nyní zabýval pouze tím, zda soud prvního stupně postupoval správně, když odvolací řízení zastavil podle Dovolatelkou předestřená argumentace k otázce prominutí zmeškání lhůty by byla relevantní v řízení o její žádosti o prominutí zmeškání lhůty k zaplacení soudního poplatku, které již ovšem bylo pravomocně skončeno (usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 20. 7. 2020, č. j. -372, kterým byl návrh žalované zamítnut, bylo potvrzeno usnesením Městského soudu v Praze ze dne 18. 11. 2020, č. j. -386).

Vzhledem k tomu, že dovolatelka neformulovala právní otázku, na které by záviselo napadené rozhodnutí, dovolacímu soudu nezbylo, než dovolání v souladu s jako nepřípustné odmítnout.

Vzhledem k tomu, že dovolání bylo odmítnuto, dovolací soud již samostatně nerozhodoval o návrhu na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí uplatněném v dovolání, a to v souladu se závěrem nálezu Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. , podle něhož jsou-li splněny důvody pro odmítnutí dovolání či pro zastavení dovolacího řízení ( ), není „projednatelný“ ani návrh na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, protože jde o návrh akcesorický.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení není v souladu s odůvodněn.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 30. 8. 2021

JUDr. Kateřina Hornochovápředsedkyně senátu