Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 2292/2020

27 Cdo 2292/2020-283

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečkaa JUDr. Marka Doležala v právní věci žalobce R. H., se sídlem XY, zastoupeného JUDr. Filipem Matoušem, advokátem, se sídlem v Praze 2, Lazarská 11/6, PSČ 120 00, proti žalovaným 1) Z. K., narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Janem Nekolou, advokátem, se sídlem v Praze 1, Opletalova 1015/55, PSČ 110 00, 2) A. K., narozené XY, bytem XY, a 3) V. K., narozenému XY, bytem XY, zastoupenému JUDr. Lukášem Eichingerem, MBA, advokátem, se sídlem v Praze 1, Veleslavínova 94/8, PSČ 110 00, o zaplacení 232.844 Kč, vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. , o dovolání první žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 13. 11. 2019, č. j. -248, takto:I. Dovolání se odmítá.II. První žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 11.567,60 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jeho zástupce.

Odůvodnění:

[2] Krajský soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem k odvolání žalovaných rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).

[3] Proti rozsudku odvolacího soudu podala první žalovaná dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle a 2 , (dále jen „ “), jako nepřípustné, neboť nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v a není přípustné ani podle

[4] Dovoláním zpochybněnou otázku, zda dovolatelka porušila při výkonu funkce členky představenstva společnosti I. F. R.. (dále jen „společnost“) péči řádného hospodáře, odvolací soud posoudil v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, z níž se (mimo jiné) podává, že:

1) Člen statutárního orgánu kapitálové společnosti odpovídá za řádný (v souladu s požadavkem péče řádného hospodáře jsoucí) výkon funkce, nikoliv za výsledek své činnosti. Jedná-li s péčí řádného hospodáře, není povinen hradit společnosti škodu, byť by v důsledku takového jednání vznikla [srov. zejména rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2013, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 75/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2016, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 131/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 131/2017“), či rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. , a ze dne 26. 3. 2014, sp. zn. ].

2) Pro posouzení, zda rozhodnutí, která člen statutárního orgánu kapitálové společnosti přijal při výkonu své funkce, byla učiněna v souladu s požadavkem péče řádného hospodáře, není významné, k jakým následkům taková rozhodnutí vedla (jakkoli by byly pro společnost negativní). I kdyby se očekávaný výsledek činnosti člena statutárního orgánu nedostavil, nebylo by z toho možné vyvozovat, že postupoval protiprávně. Teprve je-li zjištěno, že nevynaložil úsilí odpovídající hlediskům péče řádného hospodáře, lze zvažovat, zda je povinen společnosti nahradit újmu vzniklou v důsledku takového jednání [viz R 131/2017 či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2018, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 88/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 88/2019“)].

3) Aby dostál požadavku péče řádného hospodáře, je člen statutárního orgánu kapitálové společnosti povinen jednat při výkonu své funkce (mimo jiné) s potřebnými znalostmi, a tedy i informovaně, tj. při konkrétním rozhodování využít rozumně dostupné (skutkové i právní) informační zdroje a na jejich základě pečlivě zvážit možné výhody i nevýhody (rozpoznatelná rizika) existujících variant podnikatelského rozhodnutí. Splnění této povinnosti je ovšem nezbytné posuzovat z pohledu ex ante, tj. prizmatem skutečností, které dotčenému členu statutárního orgánu byly či při vynaložení příslušné péče (při využití dostupných informačních zdrojů) mohly a měly být známy v okamžiku, v němž dotčená podnikatelská rozhodnutí učinil. Rozhodnutí člena statutárního orgánu nelze posuzovat podle skutečností, které se udály či vyšly najevo teprve ex post, tj. poté, kdy bylo přezkoumávané podnikatelské rozhodnutí učiněno (viz opět R 131/2017 či R 88/2019).

4) Součástí péče řádného hospodáře je i povinnost nezbytné loajality, tj. povinnost člena statutárního orgánu kapitálové společnosti dát při rozhodování přednost zájmům společnosti před zájmy svými či zájmy třetích osob, včetně zájmů společníka, který jej do funkce vahou svých hlasů prosadil (viz např. R 88/2019).

5) Při posuzování, zda určité jednání člena statutárního orgánu kapitálové společnosti bylo v souladu s požadavkem péče řádného hospodáře, musí soud (mimo jiné) přihlédnout ke všem okolnostem projednávané věci; zpravidla nelze učinit paušální závěr, podle něhož by určité jednání bylo vždy (per se) v rozporu s péčí řádného hospodáře (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 12. 2016, sp. zn. , či ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. ).

6) Jestliže člen statutárního orgánu svoji funkci zastává toliko formálně, tj. ve skutečnosti funkci nevykonává a plnění povinností člena statutárního orgánu bez dalšího přenechává jiným, a ani nekontroluje, jak je společnost řízena a jak jsou její záležitosti spravovány, nelze zpravidla než uzavřít, že nejedná s péčí řádného hospodáře (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2019, sp. zn. , či ze dne 23. 10. 2019, sp. zn. ).

[5] Odvolací soud v souladu s popsanými závěry posuzoval všechny okolnosti projednávané věci. Jeho závěrům, podle nichž žalovaní při konkrétně popsaných jednáních (viz zejména odst. 30 a 38 odůvodnění napadeného rozhodnutí) nepostupovali s péčí řádného hospodáře, nelze ničeho vytknout.

[6] Odvolací soud spatřoval porušení péče řádného hospodáře v tom, že žalovaní vykonávali funkci členů představenstva společnosti toliko formálně, v tom, že uzavřeli jménem společnosti pro ni nevýhodnou smlouvu o úvěru (na jejímž základě společnosti vznikl nejen závazek vrátit věřiteli v nereálně krátkém termínu poskytnutou jistinu 10.294.756 Kč a úrok 926.528 Kč ročně, ale také, v případě prodlení s úhradou dluhu, smluvní pokutu ve výši 9.393.956 Kč ročně) a konečně v tom, že nezajistili, aby společnost zaplatila žalobci včas a řádně úplatu za postoupení pohledávky ve výši 1.190.000 Kč, ačkoliv tuto pohledávku dlužník společnosti (coby postupníku) uhradil (v důsledku čehož společnosti vznikla škoda v podobě povinnosti hradit žalobci úroky z prodlení a náklady soudního řízení).

[7] Za této situace nemůže být důvodná výtka dovolatelky, podle které odvolací soud posuzoval jednání žalovaných „ex post pohledem“ a přihlížel k okolnostem, jež vyšly najevo až následně. Pro závěr odvolacího soudu totiž nebyl podstatný Index vývoje cen na trhu s byty v dotčeném období (jenž podle dovolatelky nemohl být žalovaným v rozhodné době znám), ale shora popsané skutečnosti.

[8] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 26. 8. 2021

JUDr. Petr Šuk předseda senátu