Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 1672/2021

22 Cdo 1672/2021-265

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Havlíka a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobce J. K. narozeného XY, bytem v XY, zastoupeného JUDr. Zuzanou Navrátilovou, advokátkou se sídlem v Praze 3, Jeseniova 1151/55, proti žalovaným: 1)A. K., narozené XY, bytem v XY, 2)R. Z., narozené XY, bytem v XY, 3)I. K., narozené XY, bytem v XY, všem zastoupeným JUDr. Mgr. Karlem Horákem, advokátem se sídlem v Praze 1, Na Poříčí 1041/12, 4)M. S., narozené XY, bytem ve XY, 5)E.U., narozené XY, bytem v XY, 6)H. K., narozené XY, bytem v XY, 7)P. Ch., narozenému XY, bytem ve XY a 8)J. C. T., bytem XY, o určení vlastnického práva a práva společného užívání, vedené u Okresního soudu Praha – západ pod sp. zn. , o dovolání žalované 1) proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 23. 9. 2020, č. j. -217, takto:

I. Dovolání se odmítá.

III. Ve vztahu mezi žalobcem a žalovanými 2) – 8) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Okresní soud Praha – západ rozsudkem ze dne 19. 11. 2019, č. j. -181, zamítl žalobu s návrhem, aby soud určil, že žalovaná 1) J. K., narozený XY, zemřelý 2. 11. 1984, naposledy bytem v XY, byli každý se spoluvlastnickým podílem o velikosti ½ ke dni 2. 11. 1984 spoluvlastníky stavby č. e. XY, jiná stavba, zapsané na LV č. XY u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště XY pro obec XY, katastrální území XY, jakož i měli ve společném užívání pozemky parc. č. XY a XY, zapsané na LV č. XY u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště XY pro obec XY, katastrální území XY (výrok I). Dále rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II a III).

Krajský soud v Praze jako soud odvolací k odvolání žalobce rozsudkem ze dne 23. 9. 2020, č. j. -217, rozsudek soudu prvního stupně v části výroku I týkající se stavby č. e. XY potvrdil (výrok I), v části výroku I týkající se pozemků parc. č. XY a XY změnil tak, že určil, že žalovaná 1) J. K. měli ke dni 2. 11. 1984 k těmto pozemkům právo společného užívání (výrok II). Výrokem III rozhodl o náhradě nákladů řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu, konkrétně proti jeho výrokům II a III podává žalovaná 1) dovolání, neboť se domnívá, že právní otázka vyřešená odvolacím soudem má být posouzena jinak. Jako důvod uvádí nesprávné právní posouzení věci spočívající v nesprávné aplikaci a , , účinný do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“). Podle názoru dovolatelky měl odvolací soud aplikovat obč. zák. a rozhodnout, že právní režim pozemků sleduje právní režim stavby umístěné na jednom z nich. Navrhuje, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc aby mu vrátil zpět k dalšímu řízení.

Žalobce navrhuje odmítnutí dovolání pro jeho nepřípustnost.

Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle – 3 dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.

Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle obligatorní náležitostí dovolání.

Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v projednávané věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení či jeho části (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. , a ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. , tato a další níže uvedená rozhodnutí dovolacího soudu jsou dostupná na webových stránkách Nejvyššího soudu – www.nsoud.cz).

Pouhá polemika dovolatele s právním posouzením otázky hmotného či procesního práva, na níž je rozhodnutí odvolacího soudu založeno, s tím, že tato právní otázka má být posouzena jinak, nepředstavuje řádné vymezení předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu ve spojení s Pokud má být totiž dovolání přípustné podle proto, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného či procesního práva a tato dovolacím soudem vyřešená právní otázka má být posouzena jinak, musí být z dovolání patrno, o kterou otázku hmotného či procesního práva jde a od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2016, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2017, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 12. 2018, sp. zn. ). Z uvedeného se podává, že pokud dovolatel pouze polemizuje s právním posouzením věci provedeným odvolacím soudem s tím, že toto právní posouzení má být jiné, nevymezuje řádně, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu ve spojení s

V projednávané věci dovolatelka pouze polemizuje se závěry odvolacího soudu s tím, že právní posouzení věci provedené odvolacím soudem mělo být jiné. Dovolatelka však neuvádí žádné konkrétní rozhodnutí dovolacího soudu, od jehož závěrů by se měl dovolací soud odchýlit. Obsahem podaného dovolání je tak pouhá polemika dovolatelky s právním posouzením věci provedeným odvolacím soudem. V takovém případě však dovolatelka nevymezuje řádně, v souladu s ve spojení s a ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Z těchto důvodů trpí dovolání vadami, pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat ( a ).

Dovolatelka podala dovolání výslovně i do výroku III rozsudku odvolacího soudu. Rozhodnutí odvolacího soudu v části týkající se výroku o nákladech řízení však není podle přípustné.

S ohledem na výše uvedené Nejvyšší soud dovolání žalované 1) podle odmítl.

Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení neobsahuje v souladu s odůvodnění.

Poučení: Nesplní-li žalovaná 1) povinnost uloženou jí tímto rozhodnutím, může se žalobce domáhat nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. 8. 2021

Mgr. David Havlík předseda senátu