Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 1988/2021

25 Cdo 1988/2021-175

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudkyň JUDr. Hany Tiché a JUDr. Martiny Vršanské v právní věci žalobkyně: A. P., narozená XY, bytem XY, zastoupená Mgr. Tomášem Pelikánem, advokátem se sídlem Újezd 450/40, Praha 1, proti žalovaným: 1. V. P., narozená XY, bytem XY, 2. S. P., narozený XY, bytem XY, oba zastoupeni Mgr. Jiřím Schüllerem, LL.D., MBA, advokátem se sídlem U Sluncové 666/12, Praha 8, o ochranu osobnosti, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o dovolání 2. žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 2. 2021, č. j. -137, o návrhu 2. žalovaného na odklad právní moci a vykonatelnosti výroku III tohoto rozsudku, takto:

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 4 rozsudkem ze dne 30. 6. 2020, č. j. -89, zamítl žalobu, aby žalovaní byli povinni zaslat doporučenou poštou žalobkyni a P. K. [původní žalobce b)], a to každému zvlášť, na adresu uvedenou v rubrice tohoto rozsudku písemnou a podepsanou omluvu (výrok I), zamítl žalobu, aby žalovaným bylo uloženo uhradit žalobkyni a P. K. společně a nerozdílně částku ve výši 20.000 Kč s příslušenstvím (výrok II) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok III).

K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 18. 2. 2021,č. j. -137, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I a III ve vztahu mezi žalobkyní a 1. žalovanou (výrok I), rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení ve vztahu mezi žalobkyní a 1. žalovanou (výrok II), změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I ve vztahu mezi žalobkyní a 2. žalovaným tak, že 2. žalovaný je povinen zaslat doporučenou poštou žalobkyni písemnou a podepsanou omluvu v dílčím znění; ve zbývajícím rozsahu rozsudek soudu prvního stupně v tomto výroku a v tomto vztahu potvrdil (výrok III), a rozhodl, že ve vztahu mezi žalobkyní a 2. žalovaným nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů (výrok IV).

Proti rozsudku odvolacího soudu podal 2. žalovaný včas dovolání a současně navrhl odklad jeho právní moci a vykonatelnosti s odůvodněním, že právní mocí a výkonem napadeného rozhodnutí mu hrozí závažná újma, neboť v případě, že Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zruší nebo změní, učiněnou omluvu nejde vzít zpět. V exekučním řízení mu již byly obstaveny účty. Naopak žalobkyni odkladem právní moci a vykonatelnosti nevznikne žádná újma.

Podle , (dále jen „ “), může dovolací soud před rozhodnutím o dovolání i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.

Podle může dovolací soud před rozhodnutím o dovolání i bez návrhu odložit právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.

S přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu , patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu a které musí být splněny kumulativně, že dovolání nemá vady, které by bránily pokračování v dovolacím řízení, je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně), podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo nařídit exekuci, neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech, podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné a odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.Závažnost újmy se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do poměrů dovolatele, a to i se zřetelem k rozsahu majetku dovolatele a míře možného postižení tohoto majetku výkonem rozhodnutí nebo exekucí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. , ústavní stížnost proti němu podanou Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 23. 10. 2017, sp. zn. ).

Na podkladě shora ustavených kritérií pro rozhodnutí o návrhu dovolatele na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu v této věci Nejvyšší soud uzavírá (v návaznosti na nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. ), že dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, je včasné a je přípustné subjektivně i objektivně (pro dovolání neplatí žádné z omezení přípustnosti uvedených v ), důvod přípustnosti dovolání, jakož i důvod dovolání, jsou vymezeny do té podoby, že obsahově vyhovují požadavkům vyplývajícím z ustanovení a , podle dovoláním napadeného rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí (exekuci), a případný odklad vykonatelnosti se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení, neboť nositelem práv přiznaných napadeným rozhodnutím je pouze žalobkyně.

V souzené věci lze dovodit reálnou hrozbu závažné újmy, jež by mohla vzniknout dovolateli, byla-li by k vymožení povinnosti omluvit se nařízena exekuce ukládáním peněžitých pokut. Nelze též pominout, že splnění povinnosti by založilo nevratný stav pro případ, že by dovolatel byl v dovolacím řízení úspěšný.

Naopak návrhu na odklad právní moci nelze vyhovět proto, že dopadá na případy, kde dovoláním napadené rozhodnutí neukládá vynutitelnou povinnost (např. určení práva nebo nahrazení projevu vůle), avšak o takový případ se v projednávané věci nejedná.

Z těchto důvodů Nejvyšší soud (aniž by tím jakkoli předjímal rozhodnutí o dovolání směřujícím proti rozhodnutí ve věci samé) odložil vykonatelnost části výroku III napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, kterou byla 2. žalovanému uložena povinnost zaslat žalobkyni v tomto výroku specifikovanou omluvu, do právní moci rozhodnutí o dovolání [ a b) ], jak je uvedeno ve výroku I tohoto usnesení. Výrokem II pak zamítl návrh na odklad právní moci této části výroku.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. 8. 2021

JUDr. Petr Vojtek předseda senátu