Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 2290/2021

28 Cdo 2290/2021-242

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Petra Krause v právní věci žalobce hlavního města Prahy,se sídlem Magistrátu hl. m. Prahy v Praze 1, Mariánské nám. 2, IČO 000 64 581, zastoupeného JUDr. Janem Olejníčkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 853/12, proti žalovanému D. N. D., narozenému dne XY, bytem XY, zastoupenému Mgr. Jiřím Koláčkem, advokátem se sídlem v Brně, Lidická 2006/26, o zaplacení částky 143.421 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu v Praze 4 pod sp. zn. , o návrhu žalovaného na odklad vykonatelnosti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. listopadu 2020, č. j. -193, takto:

I. Vykonatelnost rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. listopadu 2020, č. j. -193, se v části výroku I., jíž ve výroku o věci samé co do částky 126.621 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 126.621 Kč ode dne 31. července 2018 do zaplacení a ve výroku o nákladech řízení potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 22. dubna 2020, č. j. -145, a dále ve výroku II. o nákladech odvolacího řízení, odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v této věci.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze výrokem I. rozsudku ze dne 24. 11. 2020, č. j. -193, potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 22. 4. 2020, č. j. -145 [kterým byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 143.421 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 143.421 Kč ode dne 31. 7. 2018 do zaplacení (výrok I.) a na nákladech řízení částku 50.490 Kč k rukám jeho zástupce (výrok II.)], a rozhodl, že žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady odvolacího řízení ve výši 17.327,20 Kč k rukám jeho zástupce (výrok II.).

Rozsudek odvolacího soudu napadl v celém rozsahu žalovaný včasným dovoláním, jež má za přípustné dle k vyřešení otázek hmotného práva, „zda je dán nárok vlastníka nemovité věci na vydání bezdůvodného obohacení vzniklého jejím užíváním vůči jejímu faktickému uživateli za období od skončení nájmu do vyklizení a předání (vrácení) této nemovité věci jejím dřívějším nájemcem“, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe, a „otázky promlčení nároku na vydání bezdůvodného obohacením, resp. počátku běhu promlčecí lhůty a její délky“, kterou odvolací soud posoudil nejen v rozporu s rozhodovací praxí Nejvyššího soudu, ale „především s platnou právní úpravou“, neboť nevzal v potaz existenci subjektivní promlčecí lhůty; v dovolání dovolatel též poukázal na „extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními a provedenými důkazy“. Navrhl, aby dovolací soud napadený rozsudek zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení, případně aby zrušil i rozsudek soudu prvního stupně a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Dále dovolatel navrhl odklad vykonatelnosti napadeného rozsudku, neboť by mu jeho neprodleným výkonem byla způsobena újma na jeho právech.

Žalobce se k návrhu žalovaného na odklad vykonatelnosti napadeného rozsudku odvolacího soudu nevyjádřil.

Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), může dovolací soud před rozhodnutím o dovolání i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.

V usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. , Nejvyšší soud shrnul, že s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu , patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu a které musí být splněny kumulativně, to, že: 1) dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, je včasné, přípustné subjektivně i objektivně, 2) podle dovoláním napadeného rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci, 3) neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí dovoláním napadeného rozhodnutí by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech, 4) podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné, 5) odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů třetí osoby).

Dovolání žalovaného směřující proti části výroku I. rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 11. 2020, č. j. -193, jíž ve výroku o věci samé co do částky 126.621 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 126.621 Kč ode dne 31. 7. 2018 do zaplacení, potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 22. 4. 2020, č. j. -145, nemá vady, bylo podáno včas a je v tomto rozsahu subjektivně i objektivně přípustné.

Závažnost újmy, která dovolateli hrozí na jeho právech neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí dovoláním napadeného rozhodnutí, se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do poměrů dovolatele. O tom, že dovolání bude pravděpodobně úspěšné, lze uvažovat tehdy, jestliže dosavadní poznatky podle obsahu spisu umožňují (bez prejudice ve vztahu k vlastnímu rozhodnutí o dovolání) pravděpodobnostní úsudek ve prospěch závěru o možné důvodnosti dovoláním uplatněného dovolacího důvodu, případně ve prospěch závěru o možné existenci vad, k nimž Nejvyšší soud u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti ( ).

Podle obsahu spisu nelze vyloučit, že dovolání v uvedeném rozsahu bude úspěšné. Je přitom zřejmé, že dovolateli případným výkonem rozhodnutí (exekucí) ve specifikované části, tj. ohledně částky 126.621 Kč s příslušenstvím (představující náhradu za bezdůvodné obohacení, jež měl žalovaný na úkor žalobce získat bezesmluvním užíváním prodejního místa Z 627 v areálu Pražské tržnice v období od 1. 1. 2013 do 30. 6. 2016), a v žalobci přisouzené náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů, hrozí závažná újma na jeho právech, a to s ohledem na výši přiznaného nároku, neboť ztráta uvedené částky by významně zasáhla do jeho osobních a sociálních poměrů, a mohla by způsobit ohrožení řádné výživy jeho nezletilých dětí. Odklad vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu ve výše specifikované části se nedotkne právních poměrů třetích osob.

Nejvyšší soud proto v uvedeném rozsahu odložil vykonatelnost napadeného rozsudku odvolacího soudu, a to do doby právní moci rozhodnutí o dovolání.

V části výroku I. rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 11. 2020, č. j. -193, jíž ve výroku o věci samé co do částky 16.800 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky ode dne 31. 7. 2018 do zaplacení (uplatněné žalobcem na základě nezaplacených faktur za elektrickou energii) potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 22. 4. 2020, č. j. -145, však dovolání nelze mít za objektivně přípustné ve smyslu pro nedosažení bagatelního limitu 50.000 Kč. V tomto rozsahu proto Nejvyšší soud návrh žalovaného na odklad vykonatelnosti napadeného rozsudku odvolacího soudu zamítl.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 15. 9. 2021

JUDr. Olga Puškinová

předsedkyně senátu