Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 1220/2021

21 Cdo 1220/2021-162

USNESENÍ

Z. K.

České republice – Ministerstvu obrany

se sídlem v Praze 6, Tychonova č. 221/1, o 669 602 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. října 2020 č. j. -145, takto:

I. Dovolání žalobce se odmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění ( ):

Podle ustanovení není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle ustanovení lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci; dovolání nelze podat z důvodu vad podle , a b) a

Dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. 10. 2020 č. j. -145 není podle ustanovení přípustné, neboť dovolatel v něm uplatnil jiné dovolací důvody než ten, který je – jako jediný přípustný – uveden v ustanovení , a z jeho námitek nevyplývají žádné rozhodné právní otázky, na jejichž vyřešení by záviselo napadené rozhodnutí odvolacího soudu ve smyslu ustanovení

Přestože dovolatel namítá nesprávné vyřešení otázky procesního práva odvolacím soudem (otázky „nutnosti přezkoumání revizního znaleckého posudku v situaci, kdy jeho závěry jsou v rozporu jednak se samotnými podklady, ze kterých revizní znalecký posudek vychází, dále, kdy vedle revizního znaleckého posudku existuje znalecký posudek s odlišným závěrem, vypracovaný soudním znalcem, který se na rozdíl od zpracovatele revizního znaleckého posudku specializuje na obor, který je předmětem zkoumání, v daném případě pracovní úrazy“), ve skutečnosti je podstatou jeho dovolání nesouhlas se skutkovým závěrem soudů, že není dána příčinná souvislost mezi skončením pracovních poměrů žalobce u Ahold Czech Republic, a. s., obce Podmoky a PRAGOM CS s. r. o. a úrazem žalobce ze dne 15. 8. 1984 (zejména s jejich skutkovým zjištěním, že žalobce byl zdravotně způsobilý k výkonu práce u obce Podmoky a u PRAGOM CS s. r. o.), a se způsobem, jakým soudy k tomuto skutkovému závěru dospěly (s hodnocením důkazů, na základě něhož k němu dospěly, zejména s hodnocením revizního znaleckého posudku znaleckého u Fakultní nemocnice Královské Vinohrady). Správnost skutkového stavu věci zjištěného v řízení před soudy nižších stupňů však nelze v dovolacím řízení probíhajícím podle ve znění účinném od 1. 1. 2013 důvodně zpochybnit. Dovolací přezkum je totiž ustanovením vyhrazen výlučně otázkám právním, a proto ke zpochybnění skutkových zjištění odvolacího soudu nemá dovolatel k dispozici způsobilý dovolací důvod; tím spíše pak skutkové námitky nemohou založit přípustnost dovolání (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2014 sp. zn. nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2021 sp. zn. ). Dovolací soud přitom neshledal extrémní rozpor mezi provedenými důkazy a z nich učiněnými skutkovými závěry odvolacího soudu, ani znaky nepřípustné libovůle.

Postup soudů při zjišťování rozhodujících skutečností, k němuž bylo zapotřebí odborných znalostí, je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu.

Znalecký posudek je jedním z důkazních prostředků ( , ), který soud sice hodnotí jako každý jiný důkaz podle , od jiných se však liší tím, že odborné závěry v něm obsažené nepodléhají hodnocení soudem. Soud hodnotí přesvědčivost posudku co do jeho úplnosti ve vztahu k zadání, logické odůvodnění jeho závěrů a soulad s ostatními provedenými důkazy. Hodnocení důkazu znaleckým posudkem tedy spočívá v posouzení, zda závěry posudku jsou náležitě odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo třeba vypořádat, zda závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a zda odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení. Zjistí-li soud, že znalec zcela nesplnil úkol, který mu soud vymezil v usnesení o ustanovení znalcem, případně, nesplnil-li jej vůbec, nebo nedostatečným způsobem, nebo má-li pochybnosti o věcné správnosti znaleckého posudku, nemůže jej nahradit vlastním názorem, nýbrž musí znalci uložit, aby podal vysvětlení, posudek doplnil nebo jinak odstranil jeho nedostatky, popřípadě, aby vypracoval nový posudek. Dospěje-li soud k závěru o negativním výsledku tohoto vysvětlení, vyžádá ve smyslu ustanovení tzv. revizní znalecký posudek (srov. například zprávu býv. Nejvyššího soudu ČSR ze dne 23. 12. 1980 sp. zn. , uveřejněnou pod č. 1 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1981, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2002 sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. 7. 2009 sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2014 sp. zn. , uveřejněný pod č. 38 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2014, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 8. 2014 sp. zn. ). Závěry znaleckého posudku nelze bez dalšího přebírat, ale je třeba je hodnotit i v souvislosti s jinými důkazy (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 2. 1995 sp. zn. , uveřejněný pod č. 33 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1995).

Ustálená rozhodovací praxe dovolacího soudu zastává názor, že soud nemůže přezkoumávat věcnou správnost odborných závěrů znalce, neboť k tomu soudci nemají odborné znalosti nebo je nemají v takové míře, aby mohli toto přezkoumání odpovědně učinit. To samozřejmě neznamená, že je soud vázán znaleckým posudkem a že jej musí bez dalšího převzít. Znalecký posudek je možné dát přezkoumat jiným znalcem, státním orgánem, vědeckým ústavem, vysokou školou nebo institucí specializovanou na znaleckou činnost (srov. a 3 ). Zákon nestanoví předpoklady pro nařízení vypracování revizního znaleckého posudku a ponechává je na úvaze soudu; vypracování revizního znaleckého posudku bude přicházet do úvahy zejména tam, kde soud bude mít pochybnosti o správnosti již vypracovaného znaleckého posudku. Vždy bude záležet na konkrétní situaci a na úvaze soudu, zda (zpravidla po slyšení ustanoveného znalce) bude mít pochybnosti za odstraněné (k tomu srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 4. 2012 sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2012 sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 8. 2014 sp. zn. nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 12. 2020 sp. zn. ). Má-li soud při rozhodování k dispozici dva znalecké posudky s rozdílnými závěry o stejné otázce, musí je zhodnotit v tom smyslu, který z nich a z jakých důvodů vezme za podklad svého rozhodnutí a z jakých důvodů nevychází ze závěru druhého znaleckého posudku; pro tuto úvahu je třeba vyslechnout oba znalce. Jestliže by ani takto nebylo možné odstranit rozpory v závěrech znaleckých posudků, je třeba dát tyto závěry přezkoumat jiným znalcem, vědeckým ústavem nebo jinou institucí (srov. rozsudek bývalého Nejvyššího soudu SSR ze dne 15. 7. 1982 sp. zn. , uveřejněný pod č. 45 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1984, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 11. 2015 sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2018 sp. zn. nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2019 sp. zn. ).

V projednávané věci soudy při zjišťování, zda žalobce byl zdravotně způsobilý k výkonu práce u obce Podmoky a u PRAGOM CS s. r. o., vycházely především z revizního znaleckého posudku znaleckého u Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, jehož zpracovatele, kteří jsou odborníky v oborech, jichž se uvedená odborná otázka z oblasti zdravotnictví týká (E. H. v oboru pracovního lékařství a V. P., v oboru ortopedie a traumatologie), vyslechly, stejně jako znalce v oboru zdravotnictví, odvětví pracovní úrazy a nemoci z povolání doc. MUDr. Jiřího Chaloupku, CSc., jehož znalecké posudky předložil v řízení žalobce, a přihlížely též k výpovědi svědka Z. J., který prováděl vyšetření žalobce. Odvolací soud vzal v úvahu, že znalec doc. MUDr. Jiří Chaloupka, CSc., se uvedenou rozhodnou otázkou přímo nezabýval a že „nedostatečně odlišoval mezi doloženými skutečnostmi a tvrzeními samotného žalobce“, a přihlédl k tomu, že znalecký posudek Fakultní nemocnice Královské Vinohrady se naopak uvedené otázce obsáhle věnoval a že znalecký ústav logicky a přesvědčivě odůvodnil svůj závěr, že žalobce byl „po zdravotní stránce“ schopen práci u obce Podmoky a u společnosti PRAGOM CS s. r. o. vykonávat. Za těchto okolností – s přihlédnutím k dalším provedeným důkazům, zejména k výpovědi svědka Z. J. – neměl odvolací soud důvod k pochybnostem o správnosti vypracovaného revizního znaleckého posudku, a tedy ani ke zpracovávání dalšího (revizního) znaleckého posudku.

V části, ve které směřuje proti výroku rozsudku odvolacího soudu, v němž odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích o nákladech řízení, a proti výroku rozsudku odvolacího soudu o nákladech odvolacího řízení, není dovolání přípustné podle ustanovení , podle kterého dovolání podle není přípustné proti rozhodnutím v části týkající se výroků o nákladech řízení.

Z uvedených důvodů Nejvyšší soud České republiky dovolání žalobce podle ustanovení odmítl.Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 13. 7. 2021

JUDr. Jiří Doležílek předseda senátu