Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 4340/2019

27 Cdo 4340/2019-84

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Ivo Waldera a JUDr. Filipa Cilečka v právní věci navrhovatelky T. R., narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Michalem Franěm, advokátem, se sídlem v Praze 1, Truhlářská 1108/3, PSČ 110 00, za účasti Družstva Amurská, bytového družstva, se sídlem v Praze 10, Amurská 1222/4, PSČ 100 00, identifikační číslo osoby 25713540, zastoupeného Mgr. Ivanem Brambaški, advokátem, se sídlem v Praze 1, U Prašné brány 1079/3, PSČ 110 00, o vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání navrhovatelky proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 5. 2019, č. j. -64, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Navrhovatelka

je povinna

zaplatit Družstvu Amurská, bytovému družstvu, na náhradu nákladů dovolacího řízení 4.114 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jeho zástupce.

Odůvodnění:

[1] Návrhem ze dne 2. 11. 2016 se navrhovatelka domáhala určení neplatnosti všech usnesení přijatých dne 4. 10. 2016 na členské schůzi (dále jen „členská schůze“) Družstva Amurská, bytového družstva (dále jen „družstvo“), z důvodu svolání členské schůze členy představenstva, jejichž funkce zanikla, a alternativně, nebude-li soudem přijata argumentace navrhovatelky, neplatnosti pouze usnesení ve znění „Spoluvlastnický podíl na nebytové jednotce č. 1220/101 (restaurace) je nadále převoditelný pouze zároveň s převodem bytové jednotky. Toto ustanovení se nevztahuje na přechod vlastnického práva, v případě dědictví a na převod podílu na osoby blízké v řadě přímé, jejichž výčet stanoví platný zákon.“ (dále jen „usnesení“), z důvodu omezení budoucího vlastnictví „podílu na nebytové jednotce“ a překročení rozsahu určeného pozvánkou na členskou schůzi.

[2] Městský soud v Praze usnesením ze dne 9. 11. 2017, č. j. -40, návrh zamítl (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.).

[3] Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením k odvolání navrhovatelky usnesení soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).

[4] Přitom vyšel mimo jiné z toho, že neshledal rozpor napadených usnesení členské schůze družstva se zákonem nebo stanovami. Členská schůze byla řádně svolána oprávněnými osobami a bezvadnou pozvánkou. Jde-li o námitku omezení vlastnických práv k nebytové jednotce, odvolací soud uzavřel, že tato byla uplatněna až po uplynutí „prekluzivní lhůty“ a je z ní dále zřejmé, že až na podkladě napadeného usnesení „se toto omezení má stát ujednáním ve smlouvě o převodu (…) spoluvlastnického podílu k nebytovému prostoru“.

[5] Proti usnesení odvolacího soudu podala navrhovatelka dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle a 2 , (dále též jen „ “), jako nepřípustné. Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v a není přípustné ani podle

[6] Námitka dovolatelky, podle které usnesením členské schůze došlo k „omezení vlastnického práva neomezeného a neurčitého počtu osob“, nepřípustně zpochybňuje skutkové závěry, na jejichž základě odvolací soud vybudoval své právní posouzení věci. Správnost skutkového stavu, jak byl zjištěn v řízení před soudy nižších stupňů, však v dovolacím řízení probíhajícím v procesním režimu účinném od 1. 1. 2013 v žádném ohledu zpochybnit nelze. Dovolací přezkum je v vyhrazen výlučně otázkám právním, ke zpochybnění skutkových zjištění odvolacího soudu nemá tudíž dovolatelka k dispozici způsobilý dovolací důvod; tím spíše pak skutkové námitky nemohou založit přípustnost dovolání (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2014, sp. zn. , a ze dne 30. 10. 2014, sp. zn. ).

[7] Odvolací soud vyšel totiž (stejně jako samotná navrhovatelka v návrhu) z toho, že napadeným usnesením byly určeny další podmínky, jež se teprve mají stát ujednáním v budoucí smlouvě o převodu spoluvlastnického podílu nebytového prostoru (budou-li oběma stranami smlouvy akceptovány), nikoliv jednostranně zasaženo do vlastnických práv.

[8] Namítá-li dovolatelka, že odvolací soud nesprávně vyhodnotil otázku svolání členské schůze neoprávněnými osobami, opomíjí, že na řešení této otázky napadené usnesení nespočívá.

[9] Odvolací soud (stejně jako soud prvního stupně) totiž založil napadené rozhodnutí pouze na závěru, podle něhož klesl-li počet členů představenstva pod polovinu, nemohlo dojít k doplňující volbě, ale k nové volbě, a vyšel z toho, že členská schůze byla svolána řádně zvoleným představenstvem. Tento závěr dovolatelka nenapadá, a tudíž jej dovolacímu přezkumu ani neotevírá.

[10] Podle je jedním z předpokladů přípustnosti dovolání skutečnost, že na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva napadené rozhodnutí závisí, tedy že odvolacím soudem vyřešená právní otázka je pro jeho rozhodnutí určující (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 7. 2013, sen. zn. , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 4. 2020, sp. zn. ).

[11] Dovolatelka namítá rovněž vady řízení (nesplnění požadavků na odůvodnění napadeného rozhodnutí, závěr o nevčasném uplatnění námitky „zasahování do vlastnického práva“). Nejvyšší soud připomíná, že námitka vad řízení sama o sobě nemůže založit přípustnost dovolání, neboť není způsobilým dovolacím důvodem ( ), a dovolací soud k vadám řízení přihlíží pouze tehdy, je-li dovolání přípustné ( ).

[12] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná, co ji ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 29. 6. 2021

JUDr. Marek Doležal předseda senátu