Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 1462/2021

28 Cdo 1462/2021-314

USNESENÍ

Dovolání se odmítá.

Stručné odůvodnění ( ):

Žalobkyně se po žalovaných domáhá zaplacení částky 66 682 Kč za užívání bytové jednotky bez právního důvodu. Okresní soud Plzeň-město (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 5. 10. 2018, č. j. -121, zastavil řízení co do částky 224 Kč (výrok I.), uložil žalovaným, coby samostatným procesním společníkům, společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni částku 66 458 Kč se specifikovaným úrokem z prodlení (výroky II. a III.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok IV.). Proti tomuto rozsudku podali žalovaní 1) a 2) odvolání. Zatímco žalovaná 1) byla usnesením soudu prvního stupně ze dne 18. 6. 2019, č. j. -176, od soudních poplatků osvobozena, žalovanému 2) bylo uloženo, aby soudní poplatek zaplatil.

V důsledku neuhrazení soudního poplatku z odvolání bylo následně usnesením soudu prvního stupně ze dne 25. 11. 2019, č. j. -201, řízení o odvolání žalovaného 2) zastaveno, načež Krajský soud v Plzni (dále jen „odvolací soud“) usnesením ze dne 20. 2. 2020, č. j. -211, vůči němuž žalovaná 1) brojí podaným dovoláním, usnesení soudu prvního stupně potvrdil ve výroku I. v rozsahu, v jakém bylo zastaveno řízení o odvolání žalovaného 2) proti výrokům II. a III. rozsudku soudu prvního stupně o věci samé, a změnil je tak, že řízení o odvolání žalovaného 2) proti výrokům I. a IV. rozsudku soudu prvního stupně se nezastavuje a o náhradě nákladů řízení se nerozhoduje.

Řízení o dovolání žalovaného 2) směřujícím vůči uvedenému usnesení odvolacího soudu bylo poté usnesením Okresního soudu Plzeň-město ze dne 22. 1. 2021, č. j. -299, z důvodu nesplnění procesní podmínky stanovené v zastaveno.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) dovolání žalované 1) projednal podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (v textu i jen „ “); srov. čl. II bod 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

K podání dovolání proti napadenému usnesení odvolacího soudu není žalovaná 1) oprávněna (postrádá subjektivní legitimaci k podání dovolání ve smyslu ).

Z povahy dovolání jakožto opravného prostředku totiž plyne, že dovolání může podat jen ten účastník řízení, jemuž nebylo rozhodnutím odvolacího soudu vyhověno, popřípadě, jemuž byla tímto rozhodnutím způsobena újma na jeho právech, kterou by bylo možné odčinit změnou či zrušením rozhodnutí odvolacího soudu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 4. 2019, sp. zn. , ze dne 30. 10. 1997, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod č. 28/1998; ze dne 29. 7. 1999, sp. zn. , uveřejněné tamtéž pod č. 7/2000; nebo ze dne 1. 2. 2001, sp. zn. ).

V posuzovaném případě ovšem dovoláním napadeným usnesením odvolacího soudu o zastavení řízení o odvolání žalovaného 2), coby samostatného procesního společníka vystupujícího v řízení o zaplacení bezdůvodného obohacení vzniklého užíváním bytu bez právního důvodu, směřujícím proti odsuzujícímu rozsudku soudu prvního stupně dovolatelce (žalované 1/) žádná újma na právech, jíž by bylo lze odčinit změnou či zrušením napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, vzniknout nemohla – projednání jejího odvolání podaného proti rozsudku soudu prvního stupně zastavení řízení o odvolání žalovaného 2) pro neuhrazení soudního poplatku nikterak nebrání. Dovolatelka tedy k podání dovolání vůči danému usnesení odvolacího soudu není subjektivně legitimována (oprávněna).

Z tohoto důvodu Nejvyšší soud její dovolání odmítl (dle ustanovení věty první, ), neboť bylo podáno někým, kdo k němu není oprávněn.

V rozhodnutí, jímž se řízení ve vztahu k dovolatelce bude končit, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů tohoto dovolacího řízení ( , věty druhé, ).

Shora citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu – vydaná po 1. lednu 2001 – jsou dostupná na webových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz, rozhodnutí Ústavního soudu na www.usoud.cz.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 22. 6. 2021Mgr. Zdeněk Sajdlpředseda senátu