Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Nd 308/2021

33 Nd 308/2021-12

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horňáka a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce T. W., bytem XY, zastoupeného JUDr. Michalem Špirkem, advokátem se sídlem Rakovník, Vysoká 92, proti žalované N. V., bytem XY, zastoupené Mgr. Bc. Patrikem Frkem, advokátem se sídlem Praha 5, Karla Engliše 3201/1, o zaplacení 450 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Rakovníku pod sp. zn. , o návrhu žalované na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 20. 5. 2021, č. j. -486, takto:

Odůvodnění:

Žalovaná podala blanketní dovolání datované 21. 6. 2021 proti ve výroku označenému rozhodnutí Krajského soudu v Praze, které avizovala odůvodnit v průběhu trvání lhůty k podání dovolání. Návrhem datovaným 23. 6. 2021 se domáhá odkladu vykonatelnosti rozhodnutí Krajského soudu v Praze z důvodu, že by jí neprodlenou exekucí rozhodnutí hrozila závažná újma, neboť je od 3. 3. 2021 v pracovní neschopnosti a dne 24. 6. 2021 se má podrobit operativnímu zákroku, což výrazně ovlivňuje její možnost vykonávat živnost a opatřovat si prostředky na obživu, přičemž exekuce rozhodnutí by byla v současné době pro žalovanou likvidační a vystavila by jí existenční nouzi. Žalovaná je přesvědčena, že odkladem vykonatelnosti rozhodnutí nebudou dotčeny právní poměry jiné osoby než účastníka řízení a má za to, že jí podané dovolání má šanci na úspěch, nicméně vzhledem ke skutečnosti, že jí byl rozsudek Krajského soudu v Praze doručen teprve 16. 6. 2021, nebyla schopna dovolání prozatím řádně odůvodnit a uvést v něm relevantní dovolací důvody.

Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit: a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.

Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. , uvedl, že s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu výše citovaného ustanovení, patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, a které musí být splněny kumulativně, to, že:1/ dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně);

2/ podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci,

3/ neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí] by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech,

4/ podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné,

5/ odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů tzv. „třetí osoby“).

Na podkladě takto ustavených kritérií pro rozhodnutí o návrhu na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu Nejvyšší soud v této věci uzavřel (i v návaznosti na nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. ), že není splněn předpoklad v bodě 4. O tom, že dovolání bude pravděpodobně úspěšné, lze hovořit tehdy, jestliže dosavadní poznatky podle obsahu spisu umožňují (bez prejudice ve vztahu k vlastnímu rozhodnutí o dovolání) pravděpodobnostní úsudek ve prospěch závěru o možné důvodnosti dovoláním uplatněného dovolacího důvodu, případně ve prospěch závěru o možné existenci vad, k nimž Nejvyšší soud u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti ( ). Uvedený předpoklad však v daném případě splněn není, neboť v případě absence důvodů dovolání (žalovaná podala toliko blanketní dovolání, které dosud nedoplnila) nelze učinit závěr, že dovolání bude úspěšné.

Vzhledem ke shora uvedenému Nejvyšší soud návrh na odklad vykonatelnosti zamítl.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 20. 7. 2021

JUDr. Pavel Horňák předseda senátu