Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 1145/2021

25 Cdo 1145/2021-690

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudkyň JUDr. Hany Tiché a JUDr. Martiny Vršanské v právní věci žalobce: D. P., narozený XY, bytem XY, zastoupený JUDr. Martinem Machačem, advokátem se sídlem náměstí Svobody 702/9, Brno, proti žalované: D. P., narozená XY, bytem XY, zastoupená JUDr. Václavem Cidlinou, advokátem se sídlem Masarykova 998/31, Ústí nad Labem, o ochranu osobnosti, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. 1. 2021, č. j. -637, takto:

I. Dovolání se odmítá.

Stručné odůvodnění ( ):

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) odmítl dovolání žalované proti části výroku rozsudku ze dne 21. 1. 2021, č. j. -637, jíž Městský soud v Praze změnil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 11. 5. 2020, č. j. -542, ve výroku o omluvě tak, že žalovaná je povinna zaslat žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku omluvu následujícího znění:

„Omlouvám se panu D. P. za to, že jsem ho nařkla z fyzického napadení dne 10. 12. 2013, při němž mi mělo být zlomeno žebro. D. P.“.

Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, avšak na rozdíl od něj dovodil, že nařkla-li žalovaná žalobce z fyzického napadení, při němž jí mělo být zlomeno žebro, netýká se tento výrok pouze soukromých záležitostí manželského vztahu, ale obsahuje v sobě celospolečensky závažné (trestněprávně významné) nařčení z fyzického napadení vyšší intenzity se závažným poškozením zdraví, které se ukázalo jako nepravdivé. To odpovídá co do závažnosti excesu formou křivého obvinění podle , proto je namístě, aby se žalovaná omluvila.

Proti výroku rozsudku odvolacího soudu, kterým bylo žalované uloženo zaslat žalobci omluvu, podala žalovaná dovolání s tím, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právní otázky ve smyslu , která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena. Konkrétní právní otázku odpovídající požadavkům uvedeného ustanovení však nevymezuje (k nezbytnosti vymezení konkrétní právní otázky zakládající některý z předpokladů přípustnosti dovolání srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 7. 2019, sp. zn. ) a nelze ji zjistit ani z obsahu podaného dovolání. Žalovaná uvádí, že podává dovolání z důvodů „extrémního rozporu mezi (ne)provedenými důkazy a skutkovými zjištěními“ a „nesrozumitelnosti závěru odvolacího soudu ohledně okamžiku, kdy přesně a jakým způsobem měla žalovaná spáchat deliktní jednání, za které se má omluvit, a tedy i nepřezkoumatelnosti samotného výroku“. Namítá-li žalovaná nesoulad skutkových zjištění odvolacího soudu s provedenými důkazy, uplatňuje tím námitku, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. K ní lze však podle v dovolacím řízení přihlédnout jen tehdy, je-li dovolání přípustné, což v projednávané věci splněno není. Samotné hodnocení důkazů odvolacím soudem (opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ) nelze úspěšně napadnout dovolacím důvodem podle (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či usnesení téhož soudu ze dne 25. 9. 2014, sp. zn. ). Výhrady dovolatelky vůči rozsudku odvolacího soudu se upínají především ke kritice skutkových zjištění, zejména věrohodnosti a vypovídací hodnoty provedených důkazů bez provázání s konkrétní otázkou hmotného či procesního práva. Je třeba připomenout, že úkolem Nejvyššího soudu je v rámci dovolání, jakožto mimořádného opravného prostředku, řešit pouze právní otázky, nikoliv se zabývat přezkumem skutkových zjištění nalézacích soudů (srov. a ). Dovolatelka na odlišném skutkovém stavu (že v přestupkovém řízení bylo prokázáno, že ji žalobce dne 10. 12. 2013 fyzicky napadl a zlomil jí žebro) buduje své vlastní (od odvolacího soudu odlišné) právní posouzení, že jejími výroky ve správních a soudních řízeních o předmětném fyzickém napadení nemohlo dojít k neoprávněnému zásahu do žalobcova práva na čest, a uplatňuje tím jiný než přípustný dovolací důvod podle , podle něhož lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Ani tvrzená nepřezkoumatelnost napadeného výroku rozsudku odvolacího soudu, resp. jeho nesrozumitelnost spočívající v tom, že není zřejmé, kdy přesně a jakým způsobem měla žalovaná nařknout žalobce z předmětného fyzického napadení, nesměřuje k řešení právních otázek, nýbrž představuje námitku vady řízení; přípustnost dovolání ve smyslu proto nezakládá.

Dovolací námitky tak neumožňují dospět k závěru o přípustnosti podaného dovolání podle , Nejvyšší soud je proto podle odmítl.

O návrhu dovolatelky na odklad vykonatelnosti Nejvyšší soud samostatně nerozhodoval, neboť o odmítnutí dovolání rozhodl v nejkratší možné době (srov. nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. , a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 2. 2020, sp. zn. ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na jeho soudní výkon.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 9. 6. 2021

JUDr. Petr Vojtek

předseda senátu