Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 1302/2021

32 Cdo 1302/2021-98

USNESENÍ

Capital ABK s. r. o.

K. K.

, narozené XY, bytem XY, o zaplacení částky 755 517,78 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 11. 2020, č. j. -85, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění( )

Dovolání žalobkyně proti shora označenému rozhodnutí odvolacího soudu, které může být přípustné jen podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), Nejvyšší soud přípustným neshledal.

Dovolatelka se k přípustnosti dovolání výslovně nevyjádřila. Vedle toho, že uvádí všechny předpoklady přípustnosti dovolání vypočtené v (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2014, sp. zn. , které je, stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu zde citovaná, dostupné na jeho webových stránkách), však pod bodem V. dovolání předkládá dvě „otázky k vyřešení“, které lze podle obsahu posoudit jako postačující vymezení konkrétních předpokladů přípustnosti dovolání. K závěru o přípustnosti dovolání však příslušná argumentace dovolatelky nevede.

Dovolatelka předně tvrdí, že otázku, „zda má žalobkyně povinnost při vymáhání pohledávky ze smlouvy o úvěru prokázat i předání peněžních prostředků“, odvolací soud řešil odchylně od závěrů rozsudků Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2008, sp. zn. , a ze dne 24. 5. 2007, sp. zn. . V souvislosti s tím argumentuje, že smlouva o úvěru má na rozdíl od smlouvy o zápůjčce konsenzuální charakter a k jejímu uzavření postačuje dohoda smluvních stran, nezávisle na tom, zda k předání finančních prostředků ve skutečnosti dojde. Je přesvědčena, že nebyla povinna prokazovat poskytnutí peněžních prostředků, neboť tato skutečnost není pro vznik závazku ze smlouvy o úvěru rozhodná.

Z rozhodnutí, od nichž se měl odvolací soud odchýlit, rozhodně nevyplývá závěr, že poskytnutí peněžních prostředků na základě smlouvy o úvěru není rozhodnou skutečností pro posouzení, zda vznikl nárok na vrácení poskytnutých peněžních prostředků a na zaplacení úroků. Nejvyšší soud se v nich vyjadřoval k předpokladům, za jejichž splnění vzniká smlouva o půjčce a smlouva o úvěru, rozhodnutí odvolacího soudu však není založeno na závěru, že nebyl prokázán vznik smluv (odvolací soud dospěl k zjištění, že všechny tři tvrzené smlouvy byly uzavřeny), nýbrž na závěru, že žalobkyně neprokázala, že jí vznikl žalobou uplatněný nárok na vrácení poskytnutých peněžních prostředků a na zaplacení úroků, neboť neprokázala, že žalované na základě těchto smluv peněžní prostředky poskytla.

Jak Nejvyšší soud vysvětlil v usnesení ze dne 26. 6. 2017, sp. zn. , k založení přípustnosti dovolání podle z toho důvodu, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nepostačuje odkaz dovolatele na jakoukoli judikaturu Nejvyššího soudu, nýbrž jen na takovou, s níž je napadené rozhodnutí skutečně v rozporu. Tomuto požadavku dovolatelka nedostála, neboť její odkaz na rozsudky Nejvyššího soudu sp. zn. a je nepřípadný.

Druhá z předestřených otázek, zda poučovací povinnost podle a 3 platí pouze u jednání, oproti mínění dovolatelky již v rozhodovací praxi dovolacího soudu vyřešena byla a odvolací soud se při jejím řešení od příslušné judikatury neodchýlil.

Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu je ustálena v názoru, že poučovací povinnost podle soud plní při jednání, popřípadě při přípravném jednání nařízeném podle ustanovení Jedná-li soud v souladu s ustanovením (jak tomu bylo i v projednávané věci) v nepřítomnosti účastníka (jeho zástupce nebo zmocněnce), je to účastník, který svou nepřítomností u soudu způsobil, že se mu příslušného poučení nedostalo (srov. k tomu např. rozsudek ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. , uveřejněný v časopise Soudní judikatura, sešit č. 5, ročník 2011, pod číslem 68, či rozsudky ze dne 27. 9. 2006, sp. zn. , a ze dne 29. 6. 2011, sp. zn. ). Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle citovaného ustanovení proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (srov. např. již citovaný rozsudek ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. , či usnesení ze dne 7. 5. 2014, sp. zn. , a ze dne 26. 9. 2018, sp. zn. ).

Přípustnost dovolání proti té části prvního výroku a proti druhému výroku napadeného rozsudku, jimiž odvolací soud rozhodl o nákladech soudního řízení, je vyloučena ustanovením

Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání ( věta první ), dovolání podle jako nepřípustné odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. 5. 2021

JUDr. Pavel Příhoda

předseda senátu