Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 3748/2020

20 Cdo 3748/2020-139

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Aleše Zezuly a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny v exekuční věci oprávněné GEOSAN GROUP a. s., se sídlem v Kolíně III, U Nemocnice 430, identifikační číslo osoby 28169522, zastoupené Mgr. Danielem Thelenem, advokátem se sídlem v Praze 7, U Průhonu 1516/32, proti povinné Toto S. p. A. Costruzioni Generali, se sídlem Viale Abruzzo 410, 66100 Chieti, Italská republika, registrační číslo 02208250692, zastoupené JUDr. Janem Brodcem, LL.M., Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 2, Rubešova 162/8, pro 131 166 525 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. , o dovolání oprávněné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. srpna 2020, č. j. -117, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

1/ Ve shora označené věci Městský soud v Praze (dále „odvolací soud“) usnesením ze dne 19. 8. 2020, č . j. -117, k odvolání oprávněné (v záhlaví usnesení odvolacího soudu je nesprávně uvedena jako odvolatelka povinná společnost, která je nadto i nepřesně označena v části názvu coby „Construzioni“) potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 7 (dále „soud prvního stupně“) ze dne 14. 4. 2020, č. j. -95, ve výrocích o zastavení exekuce „v rozsahu exekučního příkazu č. j. 074 EX 05405/19-023 ze dne 30. 8. 2019“ (výrok I. usnesení soudu prvního stupně) a o zamítnutí návrhu povinné na zastavení exekuce „ve zbylém rozsahu“ (výrok II.).

2/ Odvolací soud vyšel (shodně se soudem prvního stupně) ze zjištění, že exekuce podle rozhodčího nálezu vydaného dne 8. 7. 2019 pod č. Rsp 125/19 Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky je vedena pověřeným soudním exekutorem Mgr. Davidem Konczem, Exekutorský úřad Cheb, který přistoupil k přikázání pohledávky z účtu č. 7739932/0800 u České spořitelny a. s. (viz exekuční příkaz ze dne 30. 8. 2019, č. j. 074 EX 05405/19-023). Bylo-li prokázáno, že majitelem uvedeného účtu je pouze oprávněná, přičemž povinná není ani disponentem účtu, nelze exekuci na základě specifikovaného exekučního příkazu - tj. způsobem podle a násl. , , ve znění pozdějších předpisů (dále „ “) - vést. Ve shodě s judikaturou Nejvyššího soudu (usnesením ze dne 15. ledna 2001, sp. zn. , a usnesením ze dne 30. srpna 2013, sp. zn. ) je třeba považovat za majitele účtu osobu, pro kterou zřídil peněžní ústav na základě smlouvy účet; není-li povinný takovou osobou, nelze účet exekučně postihnout, a to ani v případě, že by na něm uložené peněžní prostředky povinnému patřily. V tomto rozsahu je dán důvod pro zastavení exekuce podle , zatímco k zastavení exekuce v celém rozsahu relevantní důvod chybí.

3/ Usnesení odvolacího soudu napadla oprávněná dovoláním, jehož přípustnost vymezila tvrzením, že rozhodnutí odvolacího soudu „závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, která byla dovolacím soudem již vyřešena, ale měla by být posouzena jinak“. Uvedla, že oprávněná a povinná jsou společníky společnosti bez právní subjektivity TSG Joint Venture vzniklé za účelem realizace veřejné zakázky, k čemuž bylo potřeba založit bankovní účet (tj. exekučním příkazem dotčený účet). Majitelem tohoto účtu sice je oprávněná, ale podle dohody účastnic není oprávněna bez odsouhlasení povinné s peněžními prostředky na účtu nakládat, na straně druhé i povinná může s peněžními prostředky na účtu nakládat jen se souhlasem oprávněné. De facto se tak jedná o společný účet společníků TSG Joint Venture a povinná má fakticky postavení spolumajitele účtu. Judikatorní závěr doposud zastávaný Nejvyšším soudem je v dané souvislosti „poněkud formalistický“, neboť „nezohledňuje faktické postavení osob odlišných od majitele účtu“. Podle názoru dovolatelky lze výkon rozhodnutí (exekuci) vést přikázáním pohledávky z účtu u peněžního u nejen „vůči účtu, jehož je povinný majitelem, ale i vůči účtu, u něhož má povinný právo požadovat, aby banka vyplatila peněžní prostředky z tohoto účtu“, neboť povinná „materiálně“ je majitelkou účtu. Dovolatelka z těchto důvodů navrhla, aby Nejvyšší soud napadené usnesení a rovněž jemu přecházející usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

4/ K dovolání se povinná vyjádřila tak, že dovolatelkou předestřenou otázku dovolací soud vyřešil a s ohledem na „komplexnost právní úpravy“ umožňující vést exekuci jinými a „v daném případě vhodnými způsoby“ není důvod ustálenou rozhodovací praxi dovolacího soudu měnit. Naopak, odklonem od stávající judikatury by mohlo dojít k rozsáhlému zásahu do práv třetích (na exekuci nezúčastněných) osob.

5/ Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (viz ) o dovolání oprávněné rozhodl podle ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), dále opět „ “, a po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno k tomu legitimovanou účastnicí exekučního řízení ( , o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů - dále „ex. řád“) ve lhůtě uvedené v ustanovení , dospěl bez jednání ( věta první ) k závěru, že dovolání není přípustné ( ).

6/ V otázce exekučního postižení účtu u peněžního u přikázáním pohledávky podle a násl. (zde ve spojení s ex. řádu), tedy v otázce, která již byla v judikatuře Nejvyššího soudu dlouhodobě, opakovaně a konzistentně řešena (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. dubna 2000, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i na něj navazující usnesení ze dne 14. března 2002, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 75/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení ze dne 31. července 2003, sp. zn. , či rozsudek ze dne 3. listopadu 2020, sp. zn. ) a která má být podle názoru dovolatelky překonána, odvolací soud (a soud prvního stupně) vycházel především ze závěru dovolacího soudu, že výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu u peněžního u může být nařízen a proveden jen u pohledávky z účtu, jehož majitelem je povinný, a to bez zřetele k tomu, kdo je majitelem peněžních prostředků, které se na tento účet ukládají.

7/ Takto kategoricky formulovaný judikatorní závěr nepřipouští interpretační výjimky, k nimž dovolatelka v posuzované věci směřuje, což je dáno samotnou podstatou zkoumaného způsobu výkonu rozhodnutí (exekuce), jehož (jejímž) předmětem není věc ani jiný majetek, ale exekucí postižený nárok majitele účtu na výplatu peněžních prostředků z účtu podřízeného smluvnímu režimu. Uzavřením smlouvy totiž vzniká mezi majitelem účtu a peněžním ústavem dvoustranný právní vztah charakterizovaný (zejména) tím, že peněžní ústav je povinen přijímat na účet peněžité vklady nebo platby uskutečněné ve prospěch majitele účtu, je povinen ze zůstatku účtu platit majiteli účtu úroky, je povinen plnit jeho příkazy, za splnění smluvních podmínek mu vyplatit požadovanou částku, uskutečnit jeho jménem platby majitelem účtu určeným osobám či po zániku smlouvy vyplatit majiteli účtu zůstatek. Uvedený smluvní princip lze v poměrech exekučního řízení prolomit pouze vůči exekučně povinnému majiteli účtu (jen k němu a jeho účtu má peněžní ústav smluvní práva a povinnosti), a nelze jej proto porušit ve vztahu k třetím osobám na základě jakýchkoli vnějších skutkových okolností, včetně těch, o něž se oprávněná v dovolání opírá (faktická participace povinné na společnosti bez právní subjektivity, dohoda oprávněné a povinné jakožto společníků této společnosti a z toho plynoucí faktické postavení povinné, která se tím stává „materiálně“ majitelkou účtu).

8/ Z předestřeného řešení dotčené právní otázky je zřejmé, že se žádný prostor pro překonání vylíčené konstantní rozhodovací praxe dovolacího soudu nenabízí. Protože dovolatelka svou argumentací bez právní relevance ve vztahu k již vyřešené otázce nemohla zvolenou přípustnost dovolání založit, Nejvyšší soud podle dovolání odmítl.

9/ O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. ex. řádu).

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 19. 5. 2021

JUDr. Aleš Zezula předseda senátu