Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 35/2021

27 Cdo 35/2021-657

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Ivo Waldera v právní věci žalobce P. R., narozeného XY,bytem XY, zastoupeného Mgr. Tomášem Markem, advokátem, se sídlem v Praze 6, Na Hutích 661/9, PSČ 160 00, proti žalované Oblastní nemocnici Jičín a. s.,se sídlem v Jičíně, Bolzanova 512, PSČ 506 01, identifikační číslo osoby 26001551, zastoupené JUDr. Danou Páleníkovou, advokátkou, se sídlem v Jičíně, Hviezdoslavova 313, PSČ 506 01, o zdržení se v bránění nahlížení do zdravotní dokumentace,vedené u Okresního soudu v Jičíně pod sp. zn. , o žalobě pro zmatečnost podané žalobcem proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 11. 4. 2013, č. j. -103, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 6. 2020, č. j. -583, takto:

I. Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

[1] Žalobce se žalobou ze dne 21. 3. 2011 domáhal, aby se žalovaná zdržela bránění mu v nahlížení do zdravotní dokumentace jeho otce J. R., narozeného XY, zemřelého 9. 5. 2010 (dále jen „J. R.“), a aby mu zaslala informace o jeho zdravotním stavu a příčinách jeho úmrtí.

[2] Okresní soud v Jičíně rozsudkem ze dne 31. 7. 2012, č. j. -62, ve znění doplňujícího usnesení téhož soudu ze dne 7. 2. 2013, č. j. -92, žalobu v rozsahu, ve kterém se žalobce domáhal zdržení se bránění mu v nahlížení do zdravotní dokumentace J. R., zamítl (výrok I.), uložil žalované povinnost podat žalobci informace o zdravotním stavu J. R. a příčinách jeho úmrtí (výrok II.), ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl (výrok III.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok IV.).

[3] K odvolání žalobce (směřujícímu proti výrokům I., III. a IV. rozhodnutí soudu prvního stupně) Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 11. 4. 2013, č. j. -103, v napadeném rozsahu rozhodnutí Okresního soudu v Jičíně potvrdil (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).

[4] Proti tomuto rozsudku podal žalobce žalobu pro zmatečnost, již Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 25. 9. 2018, č. j. -567, zamítl (výrok I.), a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).

[5] K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).

[6] Proti posledně uvedenému usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle a 2. , (dále jen „ “), jako nepřípustné. Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v a není přípustné ani podle

[7] Přípustnost dovolání podle nezakládá dovolatelem formulovaná otázka týkající se náležitostí doručení předvolání k soudnímu jednání (a na ni navazující otázka „kdo nese při námitce nedoručení konkrétní y v rámci soudní obsílky povinnost prokázat, že konkrétní byla součástí této obsílky“), neboť ji dovolatel staví na opačném skutkovém závěru, než jaký učinil odvolací soud v napadeném rozhodnutí. Odvolací soud měl v projednávané věci za prokázané, že žalobci bylo předvolání k soudnímu jednání dne 2. 4. 2013 řádně doručeno.

[8] Dovolatel pomíjí, že správnost skutkového stavu, jak byl zjištěn v řízení před soudy nižších stupňů, v dovolacím řízení probíhajícím v procesním režimu účinném od 1. 1. 2013 v žádném ohledu zpochybnit nelze. Dovolací přezkum je v vyhrazen výlučně otázkám právním, ke zpochybnění skutkových zjištění odvolacího soudu nemá tudíž dovolatel k dispozici způsobilý dovolací důvod (srov. zejména usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2010, sp. zn. , dále např. ze dne 23. 7. 2014, sp. zn. , a ze dne 30. 10. 2014, sp. zn. ).

[9] K tomu Nejvyšší soud dodává, že i v případě absence náležitostí doručenky podle by takové doručení nebylo bez dalšího vadné (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 5. 2006. sp. zn. ). V této souvislosti také Ústavní soud konstatoval, že pro zpochybnění doručení soudní písemnosti nepostačí účastníkovi řízení uvést tvrzení, aniž by jej jakkoli prokázal, stojí-li naproti tomu skutečnosti svědčící pro doručení písemnosti, a že závěr obecných soudů o účelovosti tohoto tvrzení nelze považovat za exces (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 1. 2021, ).

[10] Dovolání přípustným nečiní ani námitka dovolatele, podle níž nebyla dodržena desetidenní lhůta k přípravě na jednání podle Závěr odvolacího soudu, podle něhož „není procesní vadou, není-li lhůta dodržena v jednoduché věci nevyžadující složitější přípravu“, odpovídá výslovnému znění (jež určuje, že „předvolání musí být účastníkům doručeno tak, aby měli dostatek času k přípravě, zpravidla nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat“) a je také v souladu s judikaturou Ústavního soudu (ve vztahu k srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 19. 12. 2002, sp. zn. ).

[11] Namítá-li dovolatel v dovolání údajnou vadu řízení spočívající v nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí, dovolací soud připomíná, že k vadám řízení (jsou-li skutečně dány) přihlíží jen, je-li dovolání přípustné; sama o sobě tato vada není způsobilá přípustnost dovolání založit, neboť není způsobilým dovolacím důvodem ( ). Nadto v projednávané věci lze uzavřít, že řízení uvedenou vadou nepřezkoumatelnosti netrpí (srov. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2013, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 100/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

[12] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o větu první, a , neboť dovolání žalobce bylo odmítnuto, a žalované tak vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů.

[13] Náklady řízení sestávají z odměny advokáta za jeden úkon právní služby (vyjádření žalované k dovolání) podle , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), jejíž výše činí podle , bodu 4 a advokátního tarifu 1.500 Kč. Spolu s (jedinou) náhradou paušálních výdajů podle advokátního tarifu ve výši 300 Kč tak dovolací soud přiznal žalované k tíži žalobce celkem 1.800 Kč.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 12. 5. 2021

JUDr. Filip Cileček předseda senátu