Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 794/2021

26 Cdo 794/2021-221

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudců JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Miroslava Feráka v právní věci žalobce P. B., narozeného XY, bytem XY, proti žalované D. M., narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Liborem Valentou, advokátem se sídlem v Brně, Křížová 96/18, o 81.426 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 30. června 2020, č. j. -188, t a k t o :

I. Dovolání žalované se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Brně (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 13. 12. 2018, č. j. -157, uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 81.426 Kč spolu s tam specifikovaným příslušenstvím v podobě poplatku z prodlení (výrok I.), zamítl žalobu v další části příslušenství (výrok II.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok III).

K odvolání žalované Krajský soud v Brně (soud odvolací) rozsudkem ze dne 30. 6. 2020, č. j. -188, rozsudek soudu prvního stupně v napadeném výroku I. zrušil a zastavil řízení ohledně poplatku z prodlení ve výši jednoho promile za každý den prodlení z částky 5.426 Kč za dobu od 1. 8. 2015 do 27. 9. 2015, změnil jej tak, že zamítl žalobu ohledně poplatku z prodlení ve výši jednoho promile za každý den prodlení z částek 1.338 Kč od 6. 1. 2014 do 6. 2. 2015 a z částky 1.290 Kč, vždy do zaplacení, jinak jej potvrdil (výrok I.); současně rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (výrok II.).

Žalovaná napadla rozsudek odvolacího soudu dovoláním, které Nejvyšší soud odmítl podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), neboť podle a h) není přípustné.

Soudní praxe je jednotná v závěru, podle něhož přípustnost dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu s více samostatnými nároky s odlišným skutkovým základem je třeba zkoumat ve vztahu k jednotlivým nárokům samostatně bez ohledu na to, zda tyto nároky byly uplatněny v jednom řízení a zda o nich bylo rozhodnuto jedním výrokem (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 1999, sp. zn. , uveřejněné pod č. 9/2000 v časopise Soudní judikatura, ze dne 24. 3. 2005, sp. zn. , důvody usnesení ze dne 27. 6. 2013, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 85/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení ze dne 27. 11. 2014, sp. zn. ). Tyto judikatorní závěry jsou použitelné i po změně formulace ustanovení provedené s účinností od 30. 9. 2017 , a to již proto, že cílem uvedené novely bylo dle důvodové zprávy „odbřemenění dovolacího soudu“, tedy zúžení přípustnosti dovolání, a nikoli její rozšíření (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2018, sp. zn. , ze dne 24. 10. 2018, sp. zn. , ze dne 24. 10. 2018, sp. zn. , a ze dne 12. 12. 2018, sp. zn. ).

V dané věci žalovaná napadá dovoláním rozsudek odvolacího soudu v části výroku, kterým byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, jímž bylo vyhověno žalobě o zaplacení částky 81.426 Kč s příslušenstvím. Uvedená částka se skládá ze dvou nároků, a to nároku za užívání bytu po skončení nájmu za dobu od 1. 1. 2013 do 27. 2. 2015 v částce 34.740 Kč a dále nároku zaplacení částky 46.686 Kč jako úhrady za vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu za stejné období. Jelikož tyto dílčí nároky mají odlišnou povahu (jde o nároky se samostatným skutkovým základem – k tomu též srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 12. 2015, sp. zn. , či ze dne 5. 10. 2017, sp. zn. ), přičemž jednotlivá plnění nepřevyšují 50.000 Kč, je přípustnost dovolání vyloučena ustanovením , aniž by na tento závěr měla vliv okolnost, že součet výše plnění ze všech samostatných nároků částku 50.000 Kč přesahuje. K příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.

Směřuje-li žalovaná dovolání výslovně též do výroku o nákladech řízení, není dovolání proti tomuto výroku přípustné podle

Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. větu druhou ).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 11. 5. 2021

JUDr. Jitka Dýšková

předsedkyně senátu