Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 1085/2021

30 Cdo 1085/2021-237

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Františkem Ištvánkem v právní věci žalobců a) J. M., narozeného XY, bytem XY a b)M. M., narozené XY, bytem v XY, zastoupených JUDr. Antonínem Šmídkem, advokátem se sídlem v Liberci, Pavlovická 366/7, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, identifikační číslo osoby 00025429, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, za účasti vedlejšího účastníka na straně žalované J. Š., identifikační číslo osoby XY, se sídlem XY, o zaplacení 932 536 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalobců a) a b) proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 3. 7. 2020, č. j. -177, takto:

I. Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 2 rozsudkem ze dne 23. 1. 2020, č. j. -139, zamítl žalobu, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobcům náhradu škody ve výši 532 536 Kč a nemajetkovou újmu ve výši 400 000 Kč, tedy celkem 932 536 Kč s ročním úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % počínaje dnem 6. 1. 2018 (výrok I. rozsudku soudu prvního stupně), a uložil žalobcům povinnost rukou společnou a nerozdílnou zaplatit na náhradě nákladů řízení žalované částku 900 Kč a vedlejšímu účastníku J. Š. částku 900 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II. rozsudku odvolacího soudu).

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 3. 7. 2020, č. j. -177, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. a změnil jej ve výroku II. ve vztahu mezi žalobci a vedlejším účastníkem jen tak, že výše nákladů činí 600 Kč, jinak jej v tomto výroku potvrdil (výrok I. rozsudku odvolacího soudu), ve vztahu mezi žalobci a žalovanou nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II. rozsudku odvolacího soudu) a ve vztahu mezi žalobci a vedlejší účastnicí uložil žalobcům povinnost zaplatit vedlejší účastnici náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 300 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III. rozsudku odvolacího soudu).

Takto bylo rozhodnuto o žalobě, prostřednictvím které se žalobci domáhali po žalované zaplacení náhrady škody a nemajetkové újmy, která jim měla vzniknout v důsledku nesprávného úředního postupu exekutorky (vedlejší účastnice na straně žalované). Škoda 532 536 Kč představuje rozdíl mezi hodnotou nemovitostí, která byla v průběhu proti nim vedeného exekučního řízení prodána v dražbě, a částkou vrácenou z depozita exekutorského úřadu. Nemajetková újma spočívá v tom, že po návratu ze zahraničí zjistili, že přišli o domov, ocitli se bez osobních věcí, prostředků, možnosti bydlení, byli zaskočeni vzniklou situací a po dobu jednoho roku intenzivně prožívali trýzeň, strach, utrpení, stres, zármutek, znepokojení, pocit ponížení a pocit křivdy pro ztrátu domova.

Rozsudek odvolacího soudu napadli žalobci včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud podle , , ve znění účinném od 1. 2. 2019 (viz čl. IV a XII ), dále jen „ “, odmítl, neboť trpí vadami, pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, a tyto vady nebyly žalovanou v zákonné lhůtě odstraněny ( ).

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci (odstavec 1). V dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čemž dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh) (odstavec 2). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení (odstavec 3).

Žalobci k přípustnosti dovolání uvádí, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky, která nebyla dosud dovolacím soudem řešena, a současně, že má být dovolacím právní otázka posouzena jinak. Dovolání ovšem obsahuje pouze částečnou rekapitulaci žalobci již v řízení vznesených argumentů a jejich nesouhlas se závěrem odvolacího soudu o tom, že vedlejší účastnice na straně žalované v exekučním řízení postupovala souladně se zákonem. Vyjádření právní otázky ovšem v dovolání absentuje. Pro uvedenou vadu dovolání nelze v dovolacím řízení pokračovat.

O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodl Nejvyšší soud podle věty první, , a a zavázal žalobce, jejichž dovolání bylo odmítnuto, k náhradě nákladů dovolacího řízení vzniklých vedlejší účastnici na straně žalované v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání, které nebylo sepsáno advokátem (vedlejší účastnice na straně žalované nebyla v dovolacím řízení zastoupena advokátem), přičemž vedlejší účastnice na straně žalované nedoložila výši svých hotových výdajů. Jde o paušální náhradu hotových výdajů podle (viz čl. II bod. 1 ve spojení s čl. VI ) ve výši 300 Kč ( ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 5. 5. 2021

JUDr. František Ištvánek

předseda senátu