Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 1008/2021

20 Cdo 1008/2021-209

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Karla Svobody, Ph.D., a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny v exekuční věci oprávněné Vymáhací a.s. se sídlem v Prachaticích, Primátorská č. 65, identifikační číslo osoby 24709409, proti povinné EDHESSA s.r.o. se sídlem Biskoupky č. 33, identifikační číslo osoby 27863816, zastoupené JUDr. Kateřinou Tomkovou, advokátkou se sídlem Biskoupky č. 33, pro 677 158 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. září 2020, č. j. -90, takto:

Odůvodnění:

1. Krajský soud v Ostravě v záhlaví označeným a dovoláním napadeným usnesením potvrdil usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 21. dubna 2020, č. j. -76, kterým byl zamítnut návrh povinné na zastavení exekuce. Odvolací soud přezkoumal bez nařízení jednání usnesení soudu I. stupně a dospěl k závěru, že odvolání povinné není důvodné. Uvedl, že usnesením soudního exekutora JUDr. Tomáše Vrány, Exekutorský úřad Přerov, ze dne 15. 9. 2015, č. j. 103 EX 33102/13-14, bylo rozhodnuto, že se připouští, aby z řízení vystoupila tehdejší oprávněná Autoleasing, a.s., se sídlem v Praze 4, Budějovická č. 1518/13B, identifikační číslo osoby 27089444, a na její místo vstoupila současná oprávněná Vymáhací a.s. Jediná uplatněná odvolací námitka povinné byla tedy shledána nedůvodnou, neboť společnost Vymáhací a.s. vystupuje v daném řízení na straně oprávněné na základě výše uvedeného usnesení soudního exekutora. Skutečnost, že se soud I. stupně nevypořádal s otázkou procesního nástupnictví účastníků exekuce, nezpůsobuje věcnou nesprávnost napadeného usnesení, když tato skutečnost vyplývá z obsahu spisu.

2. Proti usnesení odvolacího soudu podala povinná dovolání. Namítá, že se v době doručování usnesení soudního exekutora o právním nástupnictví neměla možnost s obsahem doručované písemnosti seznámit, neboť v této době nebyla žádná oprávněná osoba, která by měla přístup do datové schránky povinné. S odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2017, sp. zn. , ze dne 9. 10. 2002, sp. zn. , a na nález Ústavního soudu ze dne 14. 6. 2016, sp. zn. , uvedla, že vzhledem k tomu, že odvolací soud provedl důkaz usnesením soudního exekutora o právním nástupnictví bez nařízení jednání a její účasti dle ustanovení , došlo k porušení práva na spravedlivý proces. Takovou argumentací povinná zcela zjevně zpochybnila jak závěr odvolacího soudu o aktivní legitimaci nynější oprávněné (zjištěný pouze skrze předchozí pravomocné usnesení o vstupu nynější oprávněné na místo původní oprávněné), tak postup odvolacího soudu, jenž připustil, že o případném nedostatku aktivní legitimace nynější oprávněné a o zastavení exekuce podle se rozhoduje bez jednání. Povinná navrhla, aby dovolací soud zrušil usnesení soudů obou stupňů a věc vrátil Okresnímu soudu v Ostravě k dalšímu řízení.

3. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) věc projednal podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. Čl. II bod 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jen „ “. Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou ve lhůtě uvedené v ustanovení , dospěl dovolací soud k závěru, že dovolání je přípustné, neboť se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, podle níž při věcném posouzení návrhu povinného na zastavení exekuce je soud povinen věcně zkoumat, zda aktuální oprávněný je aktivně legitimován k vedení exekuce, přestože v exekuci jako oprávněný vystupuje na základě již pravomocného usnesení o procesním nástupnictví podle ustanovení ex. řádu, když návrh povinného na zastavení exekuce pro údajný nedostatek aktivní legitimace nynější oprávněné může být důvodem pro zastavení exekuce podle ustanovení , o němž soud rozhoduje zásadně po předchozím jednání ( ).

4. Úvodem právního posouzení dovolání Nejvyšší soud podotýká, že namítá-li dovolatelka až nyní v dovolacím řízení, že se neměla pro absenci osoby oprávněné ke vstupu do její datové schránky možnost seznámit s dříve vydaným usnesením soudního exekutora o procesním nástupnictví, jde o nepřípustné uplatnění nové skutečnosti, ke které nelze v dovolacím řízení přihlížet (srov. ustanovení , a k tomu dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 5. 2017, sp. zn. , ze dne 18. 7. 2017, sp. zn. , a ze dne 19. 7. 2017, sp. zn. ). Dovolací soud tudíž k této skutečnosti ve svém rozhodnutí nemohl přihlédnout a vypořádat se s ní ( ).

5. Povinná však svoji další námitku uvedenou v dovolání směřuje k tomu, že odvolací soud měl za účelem prověření, zda právo z exekučního titulu přešlo na nynější oprávněnou, nařídit jednání, a jestliže tak neučinil, porušil právo povinné na spravedlivý proces. Při úvaze o důvodnosti této námitky je třeba zdůraznit, že povinná v odvolání do rozhodnutí soudu prvního stupně o zastavení exekuce uvedla, že „v napadeném usnesení chybí jakýkoliv závěr k tomu, zda a jak došlo k přechodu práva ze společnosti Autoleasing, a.s., na společnost Vymáhací a.s.“. Skrze tuto námitku povinná uplatnila oproti původnímu návrhu na zastavení exekuce ze dne 27. 6. 2019 další důvod, pro který podle jejího názoru má být exekuce zastavena. Vyjádřila totiž pochybnost, zda je nynější oprávněná v exekuci aktivně legitimována, protože jí nesvědčí právo z exekučního titulu. I když tato námitka byla uplatněna až v rámci odvolání, je odvolací soud povinen se jí zabývat ( a ex. řádu). Přitom odvolací soud nebyl vázán již existujícím pravomocným usnesením soudního exekutora JUDr. Tomáše Vrány, Exekutorský úřad Přerov, ze dne 15. 9. 2015, č. j. 103 EX 33102/13-14, o tom, že na místo původní oprávněné s Autoleasing, a.s., do řízení vstupuje nynější oprávněná Vymáhací a.s., a naopak musí otázku aktivní legitimace nynějšího oprávněné věcně posoudit. Předchozí rozhodnutí o změně účastníků následkem singulární nebo i univerzální sukcese, k níž došlo v průběhu exekuce, totiž exekučnímu soudu nebrání, aby existenci skutečnosti zakládající změnu účastníků posoudil znovu k návrhu povinného na zastavení exekuce odůvodněnému tak, že nový oprávněný ve skutečnosti není k vedení exekuce aktivně legitimován (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 10. 2017, sp. zn. , ze dne 27. 11. 2018, sp. zn. , a ze dne 23. 10. 2018, sp. zn. ). Nedostatek aktivní legitimace oprávněného přitom je důvodem pro zastavení exekuce podle ustanovení Jestliže tedy odvolací soud, aniž by prověřoval existenci aktivní legitimace nynější oprávněné, a to zásadně při nařízení jednání ( ), uzavřel, že „společnost Vymáhací a.s. vystupuje v daném řízení na straně oprávněné na základě výše uvedeného usnesení soudního exekutora“, tedy na základě usnesení soudního exekutora JUDr. Tomáše Vrány, Exekutorský úřad Přerov, ze dne 15. 9. 2015, č. j. 103 EX 33102/13-14, a pouze na základě této skutečnosti uzavřel, že návrh povinné na zastavení exekuce pro možný nedostatek aktivní legitimace nynější oprávněné nemůže obstát, neučinil zadost výše popsané judikatuře dovolacího soudu.

6. Vzhledem k tomu, že nejsou dány podmínky pro zastavení dovolacího řízení, pro odmítnutí dovolání, pro zamítnutí dovolání nebo pro změnu usnesení odvolacího soudu, Nejvyšší soud napadené usnesení odvolacího soudu podle ustanovení zrušil a věc mu (Krajskému soudu v Ostravě) vrátil k dalšímu řízení (srov. věta první ).

7. Právní názor vyslovený v tomto usnesení je závazný ( část věty první za středníkem ).

8. O náhradě nákladů řízení včetně dovolacího řízení soud rozhodne v novém rozhodnutí o věci ( věta druhá ), případně o ní bude rozhodnuto ve zvláštním režimu ( a násl. ex. řádu).

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 4. 5. 2021

JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.předseda senátu