Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 840/2021

30 Cdo 840/2021-73

USNESENÍ

P. B.,

1) České republice – Ministerstvu spravedlnosti

, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16,

2) Ústavnímu soudu České republiky,

se sídlem v Brně, Joštova 8,

3) J. F.,

soudci XY,

4) J. F.,

soudci XY,

5) P. Š.,

soudci XY, o zaplacení 9 761 100 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Prachaticích pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 23. 9. 2020, č. j. -25, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Okresní soud v Prachaticích (soud prvního stupně) usnesením ze dne 31. 7. 2020, č. j. -14, vyslovil svou místní nepříslušnost (výrok I), rozhodl, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Obvodnímu soudu pro Prahu 2 jako soudu místně příslušnému (výrok II), a odmítl podání žalobce ze dne 22. 6. 2020 v části, v níž se domáhá náhrady škody, zadostiučinění a vzniklé zdravotní a psychické újmy ve výši 9 761 100 Kč proti žalovaným 3), 4) a 5) (výrok III).

Krajský soud v Českých Budějovicích (odvolací soud) napadeným usnesením usnesení soudu prvního stupně ve výrocích I a II potvrdil (výrok I usnesení odvolacího soudu) a ve výroku III jej změnil tak, že podání žalobce ze dne 22. 6. 2020 se ani z části neodmítá (výrok II usnesení odvolacího soudu).

Usnesení odvolacího soudu v rozsahu potvrzujícího výroku I napadl žalobce včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II ), dále jen „ “, odmítl.

Posuzované dovolání neobsahuje náležitosti vyžadované ustanovením , neboť žalobce nevymezil, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( -238a ). V úvodu dovolání uvedl, že „napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky procesního práva – otázky ústavně konformního výkladu příslušných ustanovení upravujících otázku místní příslušnosti, která byla v rozhodovací praxi dovolacího soudu sice již vyřešena, ale dle přesvědčení žalobce má být dovolacím soudem vyřešena jinak.“ Měl za to, že „pokud by o podané žalobě v této věci měl věcně rozhodovat Obvodní soud pro Prahu 2, došlo by dle přesvědčení žalobce k porušení jeho práva garantovaného d, neboť by o jeho věci nerozhodoval nestranný a nezávislý soud“. Rovněž vyjádřil přesvědčení, že dovolání je přípustné podle , neboť „se soud v napadeném usnesení, s ohledem na absenci zjištění všech skutečností rozhodných pro určení místní příslušnosti soudu dle příslušných ustanovení , odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu“, a pokud by dovolací soud dospěl k závěru, že se od jeho rozhodování soud v napadeném usnesení neodchýlil, „měl by dovolací soud v dané věci rozhodnout otázku procesního práva, konkrétně týkající se místní příslušnosti soudu, odchylně od své dosavadní rozhodovací praxe.“

Způsobilým vymezením přípustnosti dovolání není pouhá citace ustanovení nebo jeho části. Má-li být dovolání přípustné proto, že dovolacím soudem vyřešená právní otázka má být posouzena jinak, musí být z dovolání zřejmé, od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2014, sp. zn. ).

Má-li být dovolání přípustné proto, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí být z dovolání zřejmé, od které „ustálené rozhodovací praxe“ se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Uvedené platí i tehdy, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, která se vztahuje k ochraně základních práv a svobod (zde práva spravedlivý proces), neboť i v tomto případě není přehnaným formalismem požadavek na to, aby dovolatel vymezil přípustnost dovolání uvedením toho, od které ustálené judikatury Ústavního soudu se odvolací soud měl podle názoru dovolatele odchýlit (srov. stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. , zejména body 39, 43-44, 46 odůvodnění).

Tyto údaje se však v dovolání nenacházejí a nelze je zjistit ani z jeho obsahu. Žalobce nespecifikoval, od jaké konkrétní judikatury Nejvyššího soudu se odvolací soud odchýlil či od kterého svého řešení předmětné otázky se má podle žalobce dovolací soud odchýlit.

Dovolání tak trpí vadami, pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, a tyto vady nebyly žalobcem v zákonné lhůtě odstraněny ( a ).

Úkolem Nejvyššího soudu přitom není z moci úřední přezkoumávat správnost (věcného) rozhodnutí odvolacího soudu při sebemenší pochybnosti dovolatele o správnosti takového závěru, nýbrž je vždy povinností dovolatele, aby způsobem předvídaným v ve vazbě na vymezil předpoklady přípustnosti dovolání z hlediska konkrétně odvolacím soudem vyřešené právní otázky ať již z oblasti hmotného či procesního práva (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 5. 2015, sp. zn. , či usnesení Ústavního soudu ze dne 26. 6. 2014, sp. zn. ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. 4. 2021

Mgr. Lucie Jackwerthová pověřená členka senátu