Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 25/2021

20 Cdo 25/2021

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Karla Svobody, Ph.D., a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny v exekuční věci oprávněné Agentury České inkasní, s. r. o., se sídlem v Praze 4, Lomnického č. 1705/5, identifikační číslo osoby 28370210, zastoupené JUDr. Robertem Mrázikem, advokátem se sídlem v Třebíči, Karlovo náměstí č. 32/26, proti povinné Z. K., narozené dne XY, bytem XY, zastoupené obecným zmocněncem I. K., bytem XY, doručovací adresa XY, za účasti vydražitelky M. V., narozené dne XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Zuzanou Běťákovou, advokátkou se sídlem v Novém Jičíně, K Nemocnici č. 168/18, pro 69 082 Kč s příslušenstvím, vedené u soudní exekutorky JUDr. Ingrid Švecové, Exekutorský úřad Praha 3, pod sp. zn. 091 EX 11916/15, o dovolání vydražitelky M. V. proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. června 2020, č. j. -243, takto:

Dovolání vydražitelky M. V. se odmítá.

Odůvodnění:

1. Soudní exekutorka JUDr. Ingrid Švecová, Exekutorský úřad Praha 3, usnesením ze dne 19. 5. 2017, č. j. 091 EX 11916/15-091, udělila příklep vydražitelce M. V. na nemovitých věcech byt č. XY v domě č. p. XY, na parcele č. st. XY a dále spoluvlastnický podíl na společných částech domu ve výši 11965/111075, které jsou zapsány na listu vlastnictví č. XY pro obec XY, katastrální území XY a dále spoluvlastnický podíl ve výši 11965/116331 k pozemku č. st. XY – zastavěná plocha a nádvoří, s příslušenstvím, který je zapsán na listu vlastnictví č. XY pro obec XY, katastrální území XY, oba listy vlastnictví jsou vedeny Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště XY (dále jen „předmětné nemovitosti“), a to za nejvyšší podání 1 489 755 Kč.

2. Krajský soud v Ostravě opětovným (předcházející usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 8. 2017, č. j. -102, bylo zrušeno usnesením Nejvyššího soudu ze dne 16. 5. 2018, sp. zn. , a na to navazující usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 9. 2018, č. j. -157, bylo zrušeno usnesením Nejvyššího soudu ze dne 10. 9. 2019, sp. zn. ) usnesením ze dne 12. 6. 2020, č. j. -243, změnil usnesení soudní exekutorky tak, že se příklep na vydražených nemovitostech neuděluje. Odvolací soud zjistil, že v projednávané věci byly přihlášeny pohledávky Finančního úřadu pro Moravskoslezský kraj ve výši 6 997 Kč (jistina) a pohledávky na úroku z prodlení ve výši 5 021 Kč a pohledávka Stavební spořitelny České spořitelny, a. s., ve výši 1 234 732,60 Kč ke dni 27. 3. 2017 (1 228 817,50 Kč činila jistina a 5 915,10 Kč úrok z úvěru). Pohledávka Stavební spořitelny České spořitelny, a. s., je zajištěna zástavním právem k předmětným nemovitostem ve vlastnictví povinné, vznikla však na základě smlouvy o úvěru ze dne 24. 7. 2007, uzavřené s dlužníkem I. K., zástavcem podle uzavřené smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem byl rovněž I. K. Následně však povinná na základě rozsudku o určení právního vztahu ze dne 14. 4. 2010, č. j. -10, který nabyl právní moci dne 25. 5. 2010, k předmětným nemovitostem nabyla vlastnické právo a ke dni 1. 3. 2016 bylo v katastru nemovitostí k předmětným nemovitostem evidováno zástavní právo smluvní ve výši 1 490 000 Kč s příslušenstvím a k zajištění budoucích pohledávek do výše 894 000 Kč ve prospěch Stavební spořitelny České spořitelny, a. s. Odvolací soud, vázán právním názorem dovolacího soudu, dospěl k závěru, že v projednávané věci byl dán důvod pro částečné zastavení exekuce prodejem nemovitých věcí podle ve znění do 23. 4. 2020, který bránil provedení dražebního jednání, neboť k okamžiku zahájení dražebního jednání (19. 5. 2017) byla vymáhaná jistina oprávněné zcela uhrazena (k úhradě zbývalo jen vymáhané příslušenství, k němuž se však z hlediska ve znění do 23. 4. 2020 nepřihlíží) a výše pohledávek přihlášených věřitelů povinné nepřesahovala na jistině částku 30 000 Kč. Ačkoliv pohledávka zástavní věřitelky Stavební spořitelny České spořitelny, a. s., dosahuje značné výše, nejde o pohledávku věřitele povinné, ale jiné osoby, a tedy se k ní pro účely ustavení ve znění do 23. 4. 2020 nepřihlíží.

3. Proti usnesení odvolacího soudu podala vydražitelka M. V. dovolání. Namítá, že odvolací soud se při svém rozhodování odchýlil od předcházejícího rozhodnutí dovolacího soudu v projednávané věci ze dne 16. 5. 2018, sp. zn. , podle kterého byl postup soudní exekutorky v prodeji nemovitostí správný, neboť jiný druh exekuce nepřipadal v úvahu, když u povinné nebyl zjištěn žádný další majetek, a samotná povinná ve svém dovolání tento způsob exekuce nezpochybnila. Odvolací soud při svém rozhodování nepřihlížel ke skutečnosti, že vymáhaná jistina přesáhla částku 30 000 Kč, neboť celková částka na jistině přihlášených věřitelů činila 1 235 814,50 Kč (pohledávka Finančního úřadu pro Moravskoslezský kraj ve výši 6 997 Kč a pohledávka Stavební spořitelny České spořitelny a. s. ve výši 1 228 817,50 Kč). Odvolací soud rovněž nezohlednil ani skutečnost, že ač byla jistina pohledávky oprávněné uhrazena, nebylo dosud uhrazeno její příslušenství – úrok z prodlení – ve výši 64 265,50 Kč a předmětem exekuce zůstaly rovněž náklady exekutora. Podle dovolatelky neobstojí ani právní názor odvolacího soudu, že „v případě dražby by byla zajištěná věřitelka Stavební spořitelna České spořitelny, a. s., zkrácena ve svém nároku provedením dražby“. Dovolatelka navrhla, aby dovolací soud napadené usnesení odvolacího soudu změnil tak, že se příklep uděluje, nebo aby rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení.

4. Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), dále jen „ “, a dospěl k závěru, že dovolání vydražitelky M. V. není přípustné.

5. Rozhodnutí odvolacího soudu je zcela v souladu se závazným právním názorem dovolacího soudu, který v této věci již dříve vyslovil v usnesení ze dne 10. 9. 2019, sp. zn. , i v usnesení ze dne 16. 5. 2018, sp. zn. . V usnesení ze dne 10. 9. 2019, sp. zn. , dovolací soud dovodil, že věřitel, jenž má pohledávku vůči osobě odlišné od povinného zajištěnou zástavním právem na nemovité věci, která má být v exekuci prodána, nepatří bez dalšího mezi osoby, k jejichž pohledávkám se přihlíží při zvážení, zda je na místě zastavit exekuci prodejem nemovité věci podle ustanovení o. s. ř ve znění do 23. 4. 2020. Není totiž tzv. dalším oprávněným ani přihlášeným věřitelem povinného, a proto se k jeho pohledávce pro účely posouzení, zda je na místě exekuci nemovité věci zastavit podle ustanovení ve znění do 23. 4. 2020, nepřihlíží. Tento právní názor není na místě přehodnotit, když fakt, že se do částky 30 000 Kč mají zahrnout pohledávky „za povinným“ a nikoliv za třetí osobou, je třeba dovodit už z toho, že jakákoliv exekuce se ze své podstaty vede právě za účelem uspokojení pohledávek za povinným. Pouze pohledávky za povinným proto soud zohlední při úvaze, zda má nebo nemá dojít k exekučnímu prodeji nemovitosti. Termín „přihlášený věřitel“ je tedy při výkladu podle ustanovení ve znění do 23. 4. 2020 vyložit v jeho užším smyslu s tím, že se jedná pouze o věřitele povinného, nikoliv o věřitele třetí osoby. Ostatně ustanovení nehovoří o „přihlášeném věřiteli“, ale o „přihlášeném věřiteli povinného“. Tím samozřejmě není popřena existence ustanovení , podle něhož se k uspokojení své pohledávky může přihlásit i jakýkoliv věřitel, který má svou pohledávku zajištěnou zástavním právem na prodávané nemovitosti, tedy i zástavní věřitel, který má pohledávku za třetí osobou. Nicméně takový zástavní věřitel ještě není „přihlášeným věřitelem

povinného

“ ve smyslu ustanovení ve znění do 23. 4. 2020. Právo věřitele třetí osoby, jehož pohledávka je zajištěna zástavním právem na nemovitosti, ohledně níž soud v intencích ustanovení ve znění do 23. 4. 2020 zvažuje, zda má být prodána, není výsledkem této úvahy poškozeno. Pro případ, že soud uzavře, že se nemovitost nemá prodat, zůstane mu totiž zástavní právo zachováno. Jestliže soud zjistí, že výše pohledávek oprávněného a přihlášených věřitelů

povinného

přesahuje 30 000 Kč, dojde k prodeji nemovitosti a pohledávka zástavního věřitele bude v závislosti na výsledku dražby uspokojena. Zjistil-li tedy odvolací soud v projednávané věci, že k okamžiku zahájení dražebního jednání dne 19. 5. 2017 byla vymáhaná jistina pohledávky oprávněné zcela uhrazena a výše pohledávek přihlášených věřitelů povinné nepřesahovala na jistině částku 30 000 Kč, když k pohledávce zástavní věřitelky Stavební spořitelny České spořitelny, a. s., nelze pro účely ustanovení ve znění do 23. 4. 2020 přihlížet, neboť nejde o pohledávku věřitele povinné, ale jiné osoby, a z tohoto důvodu rozhodl o změně usnesení soudní exekutorky tak, že se příklep neuděluje, je jeho závěr správný a v souladu se závazným právním názorem dovolacího soudu.

6. Namítá-li vydražitelka, že odvolací soud nepřihlížel ke skutečnosti, že ačkoliv byla jistina pohledávky oprávněné zcela uhrazena, předmětem exekuce zůstaly náklady exekuce a příslušenství vymáhané pohledávky oprávněné, spočívající v úroku z prodlení ve výši 64 265,53 Kč, nelze její námitce přisvědčit. Z dikce ustanovení ve znění do 23. 4. 2020 se jasně podává, že do stanoveného limitu 30 000 Kč se započítává výše těchto pohledávek bez příslušenství (srov. znění ustanovení ve znění do 23. 4. 2020).

7. Vzhledem k tomu, že dovolání vydražitelky M. V. není přípustné, Nejvyšší soud je v souladu s ustanovením odmítl.

8. O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu ( a násl. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 6. 4. 2021

JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

předseda senátu