Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 2425/2020

30 Cdo 2425/2020-199

USNESENÍ

N. V.,

České republice – Ministerstvu spravedlnosti

, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, o zaplacení částky 200 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 6. 11. 2019, č. j. -135, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Žalobkyně se žalobou podanou dne 26. 1. 2018 domáhala na žalované nejprve zaplacení částky 111 689 Kč s příslušenstvím, následně byl nárok rozšířen na částku 200 000 Kč s příslušenstvím. Uvedené částky se žalobkyně domáhala jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která jí měla vzniknout v důsledku nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. .

Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 15. 1. 2019, č. j. -100, zamítl žalobu o zaplacení částky 200 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 111 689 Kč za dobu od 26. 1. 2018 do zaplacení (výrok I) a rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč (výrok II).

Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (výrok I) a rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení 300 Kč (výrok II).

Rozsudek odvolacího soudu napadla žalobkyně ve výroku I, a to pouze v tom rozsahu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně co do zamítnutí žaloby o zaplacení částky 100 000 Kč s příslušenstvím, včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II ), dále jen „ “, odmítl.

Žalobkyně ve svém dovolání předložila otázku, zda je při posuzování předpokladů odpovědnosti státu za škodu způsobenou nevydáním rozhodnutí v přiměřené lhůtě, jakož i při úvaze o formě a výši zadostiučinění podle platné právní úpravy vyjádřené zejména v a v , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, nutno postupovat též v souladu s judikaturou ESLP vztahující se k Úmluvy. Na uvedené otázce však rozsudek odvolacího soudu ve smyslu nestojí. Argumentace žalobkyně o rozporu napadeného rozsudku odvolacího soudu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 18. 10. 2016, sp. zn. , zjevně vychází z nepochopení závěrů citovaného rozsudku Nejvyššího soudu, který se týkal aktivní legitimace k náhradě nemajetkové újmy za porušení práva na přiměřenou délku řízení nezletilou osobou. Údaj o délce řízení posuzovaného v odkazovaném rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ze dne 17. 7. 2008, ve věci Oršuš a další proti Chorvatsku, stížnost č. 15766/03, je v odůvodnění tohoto rozhodnutí čistě náhodný a bez jakékoli relevance k jeho závěrům.

Žalobkyně dále neuvádí, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání pro otázku vlivu komplikací při zadávání znaleckého posudku. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné; pouhá kritika právního posouzení odvolacího soudu ani citace (části) textu ustanovení nepostačují (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2013, sp. zn. , nebo ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. , proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. ). Dovolání tak v části obsahující uvedenou námitku žalobkyně trpí vadami, pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat.

Nejvyšší soud vzhledem k výše uvedenému dovolání podle odmítl, neboť v části není přípustné ( ), a v části trpí vadami, pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, a tyto vady nebyly žalobkyní v zákonné lhůtě odstraněny ( a ).

Protože dovolání není přípustné, nemohl se Nejvyšší soud dle zabývat ani žalobkyní tvrzenými vadami řízení (vada odůvodnění napadeného rozhodnutí spočívající v absenci či nedostatečném vypořádání se s argumentačními tvrzeními účastníků řízení, které se podle žalobkyně promítá jako zásah do ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces podle Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a do práva na soudní ochranu podle y a . odst. 1 d). Navíc vzhledem k tomu, že žalobkyně byla schopna formulovat své námitky proti napadenému rozsudku odvolacího soudu stran absence srovnání jejího případu s jinými a stran absence posouzení vlivu komplikací při zadání znaleckého posudku, byť je procesně korektně neučinila předmětem dovolacího přezkumu, nebylo by možné dospět k závěru o nepřezkoumatelnosti napadeného rozsudku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2013, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 100/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 1. 2015, sp. zn. ).

Nákladový výrok netřeba odůvodňovat ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. 3. 2021

JUDr. Pavel Simon

předseda senátu