Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 798/2021

32 Cdo 798/2021-114

USNESENÍ

ROUN cz s. r. o.

R. S,

se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupenému Mgr. Martinem Chludem, advokátem, se sídlem v Chrudimi, Palackého třída 801, o zaplacení částky 234 403,62 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 19. 10. 2020, č. j. -96, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žalovaný

je povinen

zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 11 567,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám její advokátky.

Stručné odůvodnění:( )

V záhlaví označeným rozsudkem Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích potvrdil rozsudek Okresního soudu v Pardubicích ze dne 24. 6. 2020, č. j. -76, v napadených výrocích pod body I a III, jimiž soud prvního stupně uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 234 403,62 Kč s úrokem z prodlení tam uvedeným a nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 76 832 Kč (první výrok), a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).

Rozsudek odvolacího soudu v obou jeho výrocích napadl žalovaný dovoláním, jež má za přípustné pro řešení „otázky hmotného práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, potažmo při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu“.

Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „ “), není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi soustavně zdůrazňuje, že v dovolání, které může být přípustné jen podle , je dovolatel povinen vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné. Má-li pak být dovolání přípustné proto, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí být z obsahu dovolání patrno, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva jde a od které "ustálené rozhodovací praxe" se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje, a spatřuje-li dovolatel předpoklad přípustnosti dovolání v tom, že rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, musí dovolatel s dostatečnou určitostí a srozumitelností formulovat právní otázku, kterou se podle jeho mínění Nejvyšší soud ve své dosavadní rozhodovací praxi dosud nezabýval a měl by ji vyřešit právě v souzené věci (srov. již usnesení ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura, sešit č. 10, ročník 2014, pod číslem 116, a dále např. usnesení ze dne 17. 2. 2014, sp. zn. , a ze dne 16. 4. 2014, sp. zn. , která jsou, stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu zde citovaná, dostupná na jeho webových stránkách).

Avizovanou judikatorně dosud nevyřešenou otázku hmotného práva dovolatel nezformuloval a taková otázka se nepodává ani z obsahu dovolací argumentace.

Co se týče druhého z uplatněných předpokladů přípustnosti dovolání, dovolatel vytýká odvolacímu soudu odklon od závěrů přijatých v rozsudcích Nejvyššího soudu ze dne 20. 7. 2009, sp. zn. , a ze dne 12. 2. 2020, sp. zn. , podle nichž může být souhlas věřitele s převzetím dluhu učiněn i konkludentním jednáním. V tom však dovolateli přitakat nelze; odvolací soud opačný právní závěr nevyslovil a takový názor není v jeho právním posouzení obsažen ani implicite. Otázkou převzetí dluhu se totiž vůbec nezabýval, a zabývat neměl důvod, jestliže dovolatel založil svou procesní obranu výlučně na tvrzení, že ve věci není věcně legitimován, neboť s žalobkyní jednal za společnost K., jako její jednatel. Tvrzení, že nemá věcnou legitimaci z toho důvodu, že předmětný jeho dluh vůči žalobkyni převzala uvedená společnost se souhlasem žalobkyně, konkludentně vyjádřeným vystavením faktury na vrub této společnosti, v průběhu řízení před soudy nižších stupňů neuplatnil, ani podpůrně, z procesní opatrnosti.

Otázku hmotného práva, při jejímž řešení se měl odvolací soud odchýlit od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, tedy odvolací soud neřešil a jeho rozhodnutí na jejím řešení nezávisí, není tudíž splněno jedno z kritérií podmiňujících závěr o přípustnosti dovolání podle

Přípustnost dovolání v části směřující proti nákladovým výrokům napadeného rozhodnutí je pak ustanovením výslovně vyloučena.

Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání ( věta první ), dovolání podle jako nepřípustné odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 25. 3. 2021

JUDr. Pavel Příhoda předseda senátu