Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 3482/2020

26 Cdo 3482/2020-114

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců JUDr. Jitky Dýškové a JUDr. Miroslava Feráka ve věci žalobců a) M. T., narozeného XY, bytem XY, a b) K. M., narozené XY, bytem XY, zastoupených JUDr. Ladislavem Novotným, advokátem se sídlem v Táboře, 9. května 1282/6, proti žalovaným 1. R. G. S.,narozenému XY, a 2. I. S., narozené XY, oběma bytem XY, zastoupeným JUDr. Tomášem Homolou, advokátem se sídlem v Praze 5, U Nikolajky 833/5, o vyklizení sklepní kóje, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. , o dovolání žalovaných proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. července 2020, č. j. -83, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalovaní

jsou povinni

společně a nerozdílně zaplatit žalobcům, oprávněným společně a nerozdílně, na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 3.267 Kč k rukám JUDr. Ladislava Novotného, advokáta se sídlem v Táboře, 9. května 1282/6, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze (odvolací soud) rozsudkem ze dne 16. 7. 2020, č. j. -83, potvrdil výrok rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 (soud prvního stupně) ze dne 4. 3. 2020, č. j. -52, jímž žalovaným uložil vyklidit tam specifikovanou sklepní kóji do 15 dnů od právní moci rozsudku, změnil výrok o náhradě nákladů řízení a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Dovolání není podle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), přípustné, neboť dovolateli zpochybněný závěr o aktivní věcné legitimaci vlastníka jednotky k podání žaloby na vyklizení sklepní kóje (která podle prohlášení vlastníka je příslušenstvím jeho jednotky), posoudil odvolací soud v souladu s rozhodovací praxí dovolacího soudu (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2011, sp. zn. ), od níž není důvod se odchýlit ani v této projednávané věci.

Předně je třeba uvést, že dovolatelé zpochybňují právní posouzení učiněné odvolacím soudem zejména prostřednictvím skutkových námitek. Uplatňují tak dovolací důvod, který nemají k dispozici (srov. ustanovení ). Nesouhlasí ani s hodnocením provedeného dokazování, samotné hodnocení důkazů opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení však nelze úspěšně napadnout (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 3. 2017, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 78/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, nález Ústavního soudu ze dne 6. 1. 1997, sp. zn. ).

Budova, v níž se nacházejí i jednotky účastníků a předmětná sklepní kóje, byla rozdělena na jednotky prohlášením vlastníka v roce 2007, tedy ještě za účinnosti , o vlastnictví bytů (dále též jen „ “).Jednotky, společné části a podíly na společných částech domu i pozemku zůstaly i po účinnosti , (dále též jen „o. z.“, popř. „ “) vymezeny tak, jak to učinil v prohlášení jeho původce (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 3. 2020, sp. zn. , rozsudek téhož soudu ze dne 17. 12. 2015, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 21/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní – dále též jen „R 21/2017“); práva a povinnosti všech vlastníků jednotek (tedy i těch jednotek, které byly vymezené podle ) se však od 1. 1. 2014 posuzují zásadně podle .

Ze skutkových zjištění soudu prvního stupně (která převzal i odvolací soud, která odpovídají obsahu spisu a jimiž je dovolací soud vázán), vyplývá, že předmětnou sklepní kóji užívají žalovaní, ačkoli prohlášením vlastníka byla vymezena jako příslušenství jednotky č. 491/2 a jako vlastníci této jednotky jsou nyní v katastru nemovitostí zapsáni žalobci. Podle prohlášení jsou to žalobci, kterým svědčí právo užívat předmětnou sklepní kóji, žalovaní ji tedy užívají neoprávněně, a proto mají žalobci právo domáhat se ochrany svého vlastnictví reivindikační žalobou podle § 1040 odst. 1 o. z.

Pro závěr o (ne)oprávněnosti užívání sklepní kóje žalovanými není významné jejich tvrzení, že prohlášení má vady. Vady prohlášení lze totiž odstranit jen postupem podle o. z. (případně lze prohlášení změnit postupem podle o. z.). Postupem podle o. z. lze odstranit i vady prohlášení učiněného podle (viz R 21/2017, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2016, sen. zn. ).

Vytýkají-li dovolatelé odvolacímu soudu, že jeho rozhodnutí je nepřezkoumatelné, a že neprovedením důkazů, které navrhli, jim odepřel právo na spravedlivý proces, namítají vadu řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. K vadám řízení však může dovolací soud přihlédnout, jen je-li dovolání přípustné ( -238a ). Z obsahu spisu je navíc zřejmé, že rozhodnutí odvolacího soudu, který neposuzoval žádnou skutečnost, která by již nebyla předmětem posuzování soudu prvního stupně, není překvapivé a je odůvodněno v souladu s Je jen na úvaze soudu, které z navrhovaných důkazů provede, ze zásad řádného procesu automaticky nevyplývá povinnost provést všechny důkazy, které účastník řízení navrhne. Soud však musí ve svém rozhodnutí vyložit, z jakých důvodů navržené důkazy neprovedl (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 6. 2017, sp. zn. ), což v dané věci také učinil (věc již měl za dostatečně skutkově objasněnou). Jen pro úplnost lze uvést, že soudy provedly všechny důkazy relevantní pro právní posouzení věci a skutková zjištění nevykazují jakýkoliv významný nesoulad.

Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení věty první odmítl.

Dovolání proti výrokům o nákladech řízení není přípustné podle

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinní dobrovolně, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou oprávnění podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

V Brně dne 3. 3. 2021

JUDr. Pavlína Brzobohatá

předsedkyně senátu